Riedmatten, Éric de: Objevy 21. století

Riedmatten, Éric de
Objevy 21. století

ukázka historie

Je to již oficiální: americká armáda zveřejnila úspěch svého programu GI JOE. Odborníkům z Pentagonu se podařilo umístit v hlavě jednoho vojáka nejrafinovanější pravidla strategie, založené na spisu Umění války čínského válečníka Sun-c‘.

Objevy, které nám změní život (KOMUNIKACE)
Konečně je zde umělá pamět‘! Mozek je možné nabíjet na dálku

Éric de Riedmatten ve spolupráci s Pierrem Kohlerem a Laurentem Meillaudem: Objevy 21. století, předmluva Axel Kahn, překlad Růžena Steklačová, Mladá fronta, Praha 2007

Ve 22. století bude možné ve čtyřech letech díky zásobě informací v čipu provázaném s pamětí získat základy lidského vědění bez učení. Zatímco Francouzi dávají přednost znalostem z oblasti kultury, Američané preferují obranu.

Je to již oficiální: americká armáda zveřejnila úspěch svého programu GI JOE. Odborníkům z Pentagonu se podařilo umístit v hlavě jednoho vojáka nejrafinovanější pravidla strategie, založené na spisu Umění války čínského válečníka Sun-c‘. Později připojili všechny známé bojové techniky od aikida po taekwondo. S takovým vybavením prudce stoupají schopnosti vojáků — stávají se tak skutečnými válečnými stroji. Po tomto úspěšném experimentu brzy následovala tisková konference v Paříži. Francie představila projekt Elephant Memory. založený na intelektuálnějším přístupu. Jeho cílem je umožnit žákům končícím školu, kterým hrozí propadnutí, stoprocentní úspěch při závěrečných zkouškách, jimž se kdysi říkalo maturita. A navíc, negramotní dospělí, kterých je čím dál víc, si budou moci od příštího roku vštípit pravidla psaní a počítání. Ovšem upřednostňovanou cílovou skupinou jsou studenti přípravných tříd. Příštím rokem počínaje si budou moci vybrat z několika nabízených modulů, které jim umožní soustředit se na praktické práce díky čipu Double Bram. Tak si bude moci student medicíny dálkově nabít mozek souhrnem pojmů z medicínského slovníku, aniž by si je musel dlouhá léta vtloukat do hlavy. Tato metoda mu umožní rychleji se specializovat a věnovat se zkušenostem užitečným pro jeho budoucí kariéru. Přírodní vědy jsou sice velmi žádané, ovšem i literatura má nadšené adepty. Milovníci krásné literatury nyní mohou vstřebat výběr z nejlepších děl světové literatury všech dob, a to v jakémkoli jazyce. Představte si ten požitek, číst Goetha, Tolstého nebo Faulknera v originále!

Umístění čipu je bezbolestné, vyžaduje ovšem krátký chirurgický zákrok pod lokálním umrtvením a předchozí souhlas. Další výhodou je, že jakmile je dotyčné osobě čip transplantován, její vědomosti se mohou neomezeně obohacovat, přesně tak, jako by jí byl do mozku vpraven USB flash disk. Bezdrátové napojení na gigantický server Gnosis (řecky to znamená „poznání“) umožňuje neustále zlepšovat vědomosti a vstřebat poslední pokroky v technologii nebo nejnovější objevy. Nad touto technologickou revolucí by naši dědové úžasem oněměli! Vždyť se museli nazpaměť naučit dlouhatánské řady tajných kódů svých bankovních účtů a jejich digitální kódy... a trénovat si ve čtyřiceti chabnoucí pamět‘! Určitě viděli Matrix. Ten kultovní film, starý sto let, dnes už nikoho nezajímá, i když se pravidelně vysílá na internetu. Jeho postavy, v čele s hlavním hrdinou Neem, měly okamžitý přístup k vědomostem díky přímému dálkovému přenosu údajů do mozku. Prakticky v téže době rozvíjel prozaik Bernard Werber týž námět, založený na ovládnutí vědomostí, ve svém Stromu možností. Skoro sto let tedy trvalo, než jsme od science fiction dospěli ke skutečnosti, a to díky zhuštění dat. Než se ovšem k tomuto stadiu dospělo, bylo třeba převést do číselných kódů miliardy informací —‚ což se ve Francii dělo již od roku 2005, kdy se do elektronické podoby převáděly knihy uložené v TGB (Velké knihovna) a v Národních archivech. V té době digitální knihovna Gallica nabízela již 70 000 titulů a přes 80 000 obrazů, doplněných desítkami hodin zvukových záznamů. V této oblasti je průkopnický také internetový portál Google. V roce 2015 bylo možné najít souhrn všech depozitářů sedmi amerických knihoven, čímž se nabízelo k ‚.listování“ 16 miliard stran. Což v praxi znamenalo, že nejširší veřejnost dostala možnost seznámit se se základními texty, eseji a romány, o něž se opírá lidské vědění. Aniž by bylo nutno udělat krok z domu! Kdo chtěl, mohl se na monitoru domácího počítače podívat na první vydání Newtonových Principů z roku 1687...

Většina jiných národů šla touž cestou a digitálně zpracovala souhrn dokumentů, novin a knih ve svém jazyce. Tento velesklad ovšem přesto zůstával daleko za americkým projektem. Francouzské instituce se tedy rozhodly vyhlásit dvacetiletý plán, umožňující převést do elektronické podoby všechny dostupné archivy redakcí velkých celostátních novin (kupříkladu Figara). Tvůrci projektu pak ještě připojili veškerá současná díla, přičemž předběžně s nakladateli projednali autorská práva. Včlenili všechny e-books a prognostické zprávy, dřímající v šanonech na ministerstvech — a ví bůh, že jich tam bylo! V roce 2035 Francie virtuálně dohnala své zaostávání za jinými zeměmi. Bylo možné dostat se v digitální podobě k Lidské komedii Honoré de Balzaka (88 textů a 2 500 postav) na elektronickém nosiči na prst velkém a připravit si přednášku díky volnému přístupu k takřka neomezenému „rezervoáru“ titulů; třeba k Souhrnnému slovníku argotu, používaného v Tajnostech Paříže (1844), kompletnímu vydání Revue des deux mondes, která inspirovala Julesa Verna, anebo k vyprávěním cestovatelů po celé Francii od středověku po začátek 20. století.

Souběžně s těmito pracemi se Francie vybavila prostředky ještě účinnějšími. U příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 2050 se vláda rozhodla syntetizovat všechny poznatky. Byli vyzváni největší znalci, spisovatelé, filozofové, historici, přírodovědci, aby sepsali encyklopedii, obnášející v jednoduchých formulacích poznatky doby. Díky jedinému titulu se tak studenti mohou seznámit s poslední vývojem v kvantové fyzice, technologii mikrovláken či klonování. Dílo bylo vydáno i v knižní verzi a vytištěno ve spolupráci s mocnými podporovateli vědeckého výzkumu. Elektronická podoba nabízí nevídaný komfort: pouhým vyťukáním slova lze získat odpověď v podobě textu, obrazu a videa. Fantastické práce o umělém výzkumu, které podnikali Japonci v roce 2088, vedly k následujícímu soudu: co kdyby tato masa informací byla přímo napojena na lidskou pamět‘? Díky pokrokům ve výzkumu paměti bylo možné učinit první pokus s rekonstituovaným mozkem. Vědci ostatně tvrdí, že je inspirovaly filmy science fiction, kromě jiných Johnny Mnemonic, v němž hrdina, kterého hraje Keanu Reeves (mj. ztvárnil hlavní postavu v již zmiňovaném Matrixu) ‚ je obdařen čipem, v němž jsou veškeré lidské vědomosti.

Úžasná schopnost elektronických komponentů tak od minulého roku umožňuje vkomponovat miliardy informací do okem neviditelného čipu. Jeho liliputánský rozměr je ostatně podmínkou sine qua non pro to, aby ho mozek toleroval. Bylo ovšem třeba několika let, než se tato technologie všeobecně vžila. Etické komise ji považují za skandální a mají za to, že si jen horní vrstvy budou moci dovolit tento mozkový „harddisk“. Opak je pravdou! odpovídají jeho tvůrci a tvrdí, že naopak budou vědomosti pro všechny stejné a že na ně už nebudou mít monopol jen mimořádně nadaní. Vynález ostatně zvrátí celý pedagogický systém, protože bude možné získat znalosti v rekordním čase, a tak odstranit kulturní předěl, a tudíž proč ne i školní lavice (ty přece zmizely již díky internetu). Příští generace se tak budou moci soustředit na nové vědomosti a získat tak základní znalosti, použitelné podle potřeb momentální situace.

A jakéže udivení čekalo na miliony surfařů, napojených na „Ožehavé otázky pro šampiony“, mezinárodní hru, vysílanou po internetu: vysoké školy, které soutěžily, dostaly naprostou jedničku ve všech zkouškách, i když byly velmi složité. Nebylo možné si okamžitě nevšimnout, že studenti v rámci šprtání dali souhlas k implantaci čipíčku Double Bram. Byly jim tedy odebrány digitální slovníky, které vyhráli. Ovšem... k čemu by jim teď také byly?

Prameny:
Arbre des possibles (http://arbredespossibles2.free.frlFutursTechno2.html)
Bibliothěque numérique Gallica (http://gallica.bnf.fr)
Université de tous les savoirs (www.tous-les-savoirs.com)

Překlad © Růžena Steklačová
text je ukázkou z knihy Objevy 21. století
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.