Nejen o lidovém vyprávění
Bošković-Stulli, Maja: Priče i pričanje

Nejen o lidovém vyprávění

První přehledná práce o chorvatské lidové slovesnosti, jejím výzkumu, o sběratelích a folkloristech a o vlivu literatury na lidovou slovesnost. Autorkou je nejvýraznější chorvatská folkloristka po 2.světové válce Maja Bošković-Stulli.

Nestorka chorvatské folkloristiky a etnologie připravila velmi potřebnou a dobře propracovanou „Ariadninu nit“ chorvatské slovesné folkloristiky od „počátků“ až do současnosti. A právě Maja Bošković-Stulli (*1922) je pro tuto práci odbornicí nejpovolanější. Úvod je v obecnější teoretické rovině, autorka tu přemítá nad postavení útvarů slovesného folkloru, zabývá se jejich strukturou a dosavadním hodnocením v mezinárodní (především evropské) tradici. Hodnotí tu i vypravěčské postupy, transfery syžetů a psychologické aspekty vyprávění. Při rozboru samotného chorvatského folkloru pak postupuje Maja Bošković-Stulli chronologicky. Nejprve nahlíží na období středověku, počátek je spojen s mýty a pověstmi o příchodu předků Chorvatů na území dnešního Chorvatska a Bosny a Hercegoviny (údaje byzantského císaře Konstantina Porfyrogenéta, církevní kroniky, archivní materiály z archivů Vatikánu, kroniky světského charakteru, jako např. Ljetopis popa Dukljanina apod.). Mimo prameny samotné, pak věnuje pozornost vybraným nejvýraznějším folklorním postavám (některé byly zároveň i historické), jako je např. kralević Marko či postavy svatých (zvláště patronů dalmatských měst). Velmi zajímavé jsou i ohlasy a variace na příběhy známé i v českém prostředí z pramenů typu Gesta Romanorum, Legenda Aureum apod. a s nimi související „první“ pohádky, humorky a folklorní příběhy jiného typu v exemplech. Dalším obdobím je období reflexe renesance v chorvatské literatuře až do tzv. národního obrození (přelom 18. a 19. století). Především v Dalmácii a následně pak i ve vnitrozemí byl nejvýrazněji akceptován vliv italských městských států a jejich literární tvorby na folklor. Nejvýraznější je reflexe Boccacciova Dekameronu, sbírky Le piacevoli Notti Giovanniho Francesca Straparoly a Pentameronu Gianbattista Basila, jejichž překlady se šířily balkánským prostředím. Maja Bošković-Stulli si velmi zajímavě všímá i reflexí slovesného folkloru z chorvatského území např. v české literatuře (v cestopise Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic). Díky intenzivnímu vlivu soudobých italských autorů se tak do chorvatského prostředí promítli i „znovuobjevení“ antičtí autoři (Ovidius, Musaios ad.), kteří přes literaturu pronikly i do ústní lidové slovesnosti. V období baroka se o to intenzivněji projevoval vliv oficiálních katolických legend i místních „zázraků“ a jiných projevů svatých.

Zlom nastává až v roce 1813, kdy na popud záhřebského biskupa dochází k cílenému sbírání národní tvorby, neboť v době národního obrození a zároveň romantického pojetí národní historie, byl „lid“ a jeho tvorba vnímám stále výrazněji. Pohádky, pověsti, legendy i malé folklorní útvary se začínají cíleně sbírat a některé i publikovat v novinách (např. v Danici ilyrské). V této části nám autorka poskytuje opravdu potřebné vodítko, bez něhož bychom se v překotném vývoji sběratelství 19. století lehce ztratili (sbírky a publikace M. Valjavce, F. S. Krausse, R. Strohala, N. Tordinca, A. Radiće a dalších). Kapitola končí zhruba obdobím kolem poloviny 20. století.

Od počátku 50. let 20. stol. do současnosti lze hovořit především o čistě vědeckém sběru folkloru, přičemž celou řadu základních výzkumů realizovala právě v 50. a 60. letech Maja Bošković-Stulli (např. v deltě Neretvy). Dále probíhaly rozsáhlé výzkumy i u Chorvatů v zahraničí (rakouští Chorvaté) a zpracovávání sesbíraného, ale nevydaného staršího materiálu. Autorka poté přechází k posuzování vnímání slovesného folkloru v současnosti, jeho vztahům k literární vědě, lingvistice a vnímání tradice jako takové.

Kniha vyšla poprvé v roce 1998, pro toto druhé vydání Maja Bošković-Stulli provedla revizi a doplnění textu o nejnovější údaje, doplnila druhý doslov a literaturu. Kniha představuje zatím nejhodnotnější komplexní práci o chorvatském slovesném folkloru v proměnách času, která byla v Chorvatsku vydána.

 

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Matica Hrvatska, Zagreb, 2006, 239 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse