Faldbakken, Matias: Kaldt produkt

Faldbakken, Matias
Kaldt produkt

recenze beletrie zahraniční

Dílo Kaldt produkt (Studený produkt) mladého norského spisovatele Matiase Faldbakkena je novým zpracováním nejznámější společensko-kritické divadelní hry Domeček pro panenky (u nás známé i pod názvy Nora či Domov loutek) norského dramatika Henrika Ibsena.

Dítě jako produkt
Faldbakken, Matias
: Kaldt produkt, Kagge Forlag, Oslo 2006.

Dílo Kaldt produkt (Studený produkt) mladého norského spisovatele Matiase Faldbakkena je novým zpracováním nejznámější společensko-kritické divadelní hry Domeček pro panenky (u nás známé i pod názvy Nora či Domov loutek) norského dramatika Henrika Ibsena. Vyšlo v malém norském nakladatelství Kagge Forlag v roce 2006 u příležitosti stého výročí Ibsenovy smrti. Dle vyjádření autora je jeho zpracování parodií na modernizaci klasického díla. O pozornosti, jakou hra vzbudila, svědčí skutečnost, že představení uvedené v roce 2007 v divadle Torshovteateret v Oslo recenzovaly všechny důležité norské deníky i kulturní periodika. U kritiků se hra setkala s rozporuplným přijetím, zatímco obecenstvo reagovalo vesměs kladně. Recenzenti poukazují na fakt, že dílo kombinuje hloubku s povrchností, která ovšem vždy nemusí být autorem zamýšlená. Připouštějí, že Faldbakkenovou silnou stránkou je břitký jazyk a vtipné repliky, nicméně se současně ptají, zda to pro kvalitní dílo není trochu málo.

Stejně jako Ibsenova předloha je Faldbakkenova hra rozdělena do tří dějství. Neodehrává se sice v průběhu tří dnů jako Domeček pro panenky, nicméně úzký časový rámec zůstal zachován. Faldbakken se drží Ibsenovy výstavby textu a děje, dějového rámce, základních charakteristik postav (kromě doktora Ranka a částečně Nory) i vztahů mezi nimi, zachovává některé repliky a opominut není ani šokující závěr. Celkově je patrná snaha postavy i události karikovat, často až ad absurdum. Důležitou součást hry představuje prostředí norské mafie, v němž nechybí praní špinavých peněz, všemožné podvody, machinace a prostituce.

Hlavní hrdinka Nora Helmerová se ve Faldbakkenově pojetí mění v úspěšnou a otcem rozmazlenou právničku, která živí svého partnera (nikoliv manžela) Torvalda Johansena a dává mu často neomaleně najevo, že bez ní je naprostá nula. Nora se na začátku hry nachází ve vysokém stupni těhotenství, což ji notně unavuje a roztrpčuje, a tak se cpe čokoládou a sleduje bizarní americké talk-show, z kterých přejímá názory na morálku. Žije jakoby odtržena od světa, jen sama pro sebe a pro své cíle a touhy. Torvald, bývalý snowboardista, vede společně s přítelem Frodem Qualem (Ibsenův Krogstad) časopis. Quale je ale mafián a Torvalda pouze využívá pro krytí svých nekalých praktik. Torvald je bývalý gambler, který se zadlužil u mafie a hrozila mu smrt. Tehdy však zasáhla Nora, která sice neměla dostatek finančních prostředků, ale dluh zaplatila v naturáliích jako společnice-prostitutka při cestě s Qualem na jih, kde také otěhotněla. Torvald o způsobu vyrovnání dluhu nemá ani tušení, myslí si, že peníze pocházejí od Nořina otce a že Nora tehdy byla na chatě si odpočinout. Dítě je tak nejspíš Qualeho, neboť Torvald je impotentní. Torvald ovšem Nořino otěhotnění považuje za zázrak. Je z něj nadšený, protože doufá, že si konečně bude moct na něco dělat nárok. Trpí silným komplexem méněcennosti.

Prozrazení tajemství se stejně jako v Ibsenově Domečku pro panenky děje prostřednictvím postavy Kristine Lindové, bývalé Nořiny blízké přítelkyně. Kristine studovala ekonomii v Bostonu, ale kvůli románku s profesorem musela univerzitu těsně před úspěšným ukončením studia opustit. Vrací se tedy do Norska a hledá práci. Tu jí zajistí Nora u Torvalda. Jenže Quale má strach, že přítomností ekonoma by se provalily jeho nekalé praktiky, tudíž začne Noře vyhrožovat. Nora se sice snaží nebezpečí zažehnat, ale už nelze nic udělat. Quale vše prozradí Torvaldovi v SMS zprávě, která tu zastupuje Ibsenův dopis. Quale s Kristine se dají dohromady – Kristine touží pro někoho žít a pracovat.

Po prozrazení pravdy se Torvaldovi zhroutí svět. Chce, aby Nora i s už narozeným dítětem odešla. Situaci ale změní příchozí fax od Qualeho, v němž stojí, že Quale kdysi podstoupil sterilizaci a dítě tak nemůže být jeho. Torvaldovi se vrací původní nadšení a je ochoten vše Noře odpustit. Té se však nechtěné mateřství zajídá, chce být znovu nezávislá, navíc je na Torvalda za jeho chování naštvaná. Pošle ho proto ze svého bytu pryč a za pomoci doktora Ranka, sužovaného namísto fyzickou chorobou psychickou poruchou projevující se depresemi a sklony k sebevraždě, svou novorozenou holčičku zabije. Nora je při svém činu ovlivněna sledováním scestných talk-show a Rankovými vědeckými teoriemi ospravedlňujícími vraždu novorozeněte jako formy potratu. Dítě je Norou a Rankem pojímáno jako věc, pouhý produkt vzniklý spojením muže a ženy. I po narození je dítě ještě dlouho odkázáno na rodiče, bez nich by nepřežilo. Nachází se tak stále ve stejném stádiu jako před narozením, ve stádiu plodu. Jako lze potratit plod prenatální, měl by být možný i potrat postnatální. Teprve po porodu je přeci možné zhodnotit, jak se produkt (ne)povedl. Mrtvé dítě se poté stává produktem studeným – odtud název hry Kaldt produkt (Studený produkt).

Postavy ve hře vystupují jako izolovaná individua trpící absolutním nedostatkem morálky, který pramení z nedostatečné komunikace mezi sebou a s okolním světem. Nora si tak v podstatě ani nemá šanci vytvořit objektivní žebříček morálních hodnot. Ústředním motivem hry je polemika se slavným výrokem Henrika Ibsena: For meg er frihet den højeste og første livsbetingelse („Pro mě je svoboda tou nejvyšší a první podmínkou žití“). Kde však končí svoboda jednotlivce? Postavy Faldbakkenovy hry si výrok vykládají po svém a pro vlastní svobodu se neštítí ničeho. K motivu a tudíž i ke hře samotné je možno se postavit dvěma způsoby: Buď brát hru vážně jako podnět k diskuzi o právu žen na potrat, nebo ji brát s nadsázkou a s vědomím snahy autora pobavit a zaujmout. Většina norských kritiků se poněkud překvapivě přimkla k první možnosti a vytýkala Faldbakkenově hře přehnanou míru vážnosti. Podle mého názoru bychom neměli zapomínat , že se v první řadě jedná o parodii psanou se značnou dávkou smyslu pro humor.

© Jitka Jindřišková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 122 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

56%čtenáři

zhlédnuto 2214x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce