Apostolova, Božana: ...edva ja zadăržam

Apostolova, Božana
...edva ja zadăržam

recenze beletrie zahraniční

Božana Apostolova se na bulharské literární scéně pohybuje v roli spisovatelky již přes třicet let. Sbírka básní ...sotva ji zadržím nám svou autorku představuje nejen jako zralou básnířku, ale i jako matku a silně nábožensky založenou ženu.

Poezie nakladatelky
Božana Apostolova: ...edva ja zadăržam (...sotva ji zadržím), Stigmati, Sofie 2008, 68 stran

...edva ja zadăržăm (...sotva ji zadržím) – zatím poslední básnická sbírka bulharské básnířky, autorky románů i knih pro děti. Ale také majitelky nejvýznamnějšího nakladatelství na Balkáně Žanet 45, které je známé i tím, že platí honoráře i debutujícím autorům, a to včetně básníků. Přestože patří Božana Apostolova k nejpřekládanějším bulharským spisovatelům současnosti, v podvědomí čtenářů zůstává především jako nakladatelka. Ke cti jí slouží, že své knihy nevydává ve vlastním nakladatelství.

Božana Apostolova se na bulharské literární scéně pohybuje v roli spisovatelky již přes třicet let. Sbírka básní ...sotva ji zadržím nám svou autorku představuje nejen jako zralou básnířku, ale i jako matku a silně nábožensky založenou ženu.

Zcela v duchu svých předcházejících sbírek Vseljubov (Všeláska, 2001), Săstojanie treto (Stav třetí, 2002), Văzel (Uzel, 2005) je ústředním tématem láska v několika svých podobách – láska partnerská, mateřská láska i láska k Bohu. Celá sbírka se tak dá číst jako jedno dlouhé vyznání, rozdělené pouze dle toho, komu je adresováno. Již na straně dvanáct se objevuje laskavá vzpomínka na otce (báseň Jakoby) „Kde nic tu nic.../ Pak najednou na nebi –/ táta mezi stádem/ bílých oblaků“. Na straně čtrnáct lze číst vyznání synovi v básni Dnes, 17. července 2006, ze které pochází i verš, který pojmenoval celou sbírku, a hned na další straně vyznání životnímu partnerovi Kostadinu Čonovovi (báseň Tobě, Čonski), který je mj. i redaktorem této sbírky.

Uprostřed sbírky (s. 31 – 39) je řada osmi básní s věnováním, básní pro autorčiny přátele, mezi kterými jsou i literárně velmi známá jména (s. 31 – Stefan Canev, s. 33 – Christo Karastojanov nebo s. 36 - Silvija Čoleva).

I v básních s jinou než milostnou tematikou se autorka drží svého zřetelně lyrického pólu. A to nejen v básních, od kterých by to čtenář čekal již podle názvu (Půjčená slza, Podzimní, Vykoupu kočku), ale i v básních, kde název zní tvrdě, zdánlivě nepoeticky (Ruská ruleta, Monolog narkomanky), ačkoliv báseň je laděná zcela v lyrickém duchu sbírky, s nadějeplným závěrem.

Častým tématem sbírky je také otázka času, který autorce nezadržitelně uniká. Představa blížící se smrti však není hrůzná, ale naopak pokojná. Autorka působí smířeným dojmem – dojmem, že prožila kvalitní spokojený život, život matky, ženy, básnířky. Snad jen častá děkování Bohu a jeho blahořečení mohou v českém kontextu působit lehce přehnaně.

Básně ve sbírce nejsou začleněny do žádných oddílů. Není zřejmé, podle čeho jsou řazeny. Snad jen poslední báseň (Ruská ruleta) je jasně na svém místě: „.../ vložila jsem do revolveru/ poslední náboj/ naději“. Tímto trojverším končí báseň i celá sbírka.

Na obálce je ukřižovaný Ježíš, což je vzhledem k celkovému ladění sbírky příznačné. Vhodně je doplněná ilustracemi Georgiho Gărdeva, které jsou ve stejně lyrickém duchu jako sama sbírka.

 

© Ondřej Zajac

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 112 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

57%čtenáři

zhlédnuto 2427x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce