Douwe Draaisma: Proč život ubíhá rychleji, když stárneme. O autobiografické paměti, z nizozemského orig. Waarom het leven sneller gaat als je ouder wordt. Over het autobiografische geheugen přel. Ruben Pellar, Academia, Praha 2009, 304 s.

Po Metaforách paměti (De metaforenmachine, Mladá fronta 2003), knižní verzi jeho disertační práce, se Douwe Draaisma (1953), mimořádný profesor historie psychologie ze Státní univerzity v severonizozemském Groningenu představuje českým čtenářům podruhé, tentokrát publikací z roku 2001 Proč život ubíhá rychleji, když stárneme. O autobiografické paměti. Tentokrát nejde o ucelenou studii, ale o soubor časopiseckých a novinových článků na téma „autobiografická paměť“, tedy druh paměti, který se vztahuje k osobním, soukromým vzpomínkám každého z nás. Přesto se tento termín používá teprve od 80. let 20. století. Fungování této paměti autor charakterizuje citátem nizozemského spisovatele Ceese Nootebooma z románu Rituály: „Vzpomínka je jako pes, který si lehne, kam se mu zachce“. Za tuto publikaci autor získal dvě esejistické ceny (Cenu Jana Greshoffa a Cenu Jana Hanloa) a cenu Eureka za popularizaci vědy a techniky. Jeho knihy se hojně překládají.

© Magda de Bruin-Hüblová