Putna, Martin C.: Spiritualita Václava Havla. České a americké kontexty

Putna, Martin C.
Spiritualita Václava Havla. České a americké kontexty

recenze náboženství

Jako katolík Putna nemůže nezmínit Havlův vztah ke katolictví, podle něj Havel nechová vůči katolicismu onen typ „bazálního“ odporu, který byl typický pro jeho předchůdce. Sympatické je, že si autor zároveň je vědomý vzájemných odlišností a že se nesnaží Havla si duchovně „přivlastnit“. A i když bylo jeho téma obtížně uchopitelné, to, co se na něm vůbec dá pojmenovat, pojmenoval citlivě a s velkou erudicí.

Martin C. Putna: Spiritualita Václava Havla. České a americké kontexty, Sešity Knihovny V. H. 2009/4

Když nedávno Daniel Kaiser vydal knihu Disident Václav Havel 1936-1989, Pavel Kosatík ve své recenzi v LN podotkl, že se u Kaisera sice dozvíme skoro na minutu přesně, kdo se kdy s kým sešel při přípravě Charty a jak se na výsledku V. Havel celkově podepsal, ale najdeme zde jen velice málo lidského vysvětlení, proč to dělal. Podle Kosatíka v knize chybí všechno, co se vymyká faktografickým popisům, například důležité ideové vlivy, které spoluvytvářely Havlův vnitřní svět. A právě tomuto Havlovu vnitřnímu světu, konkrétně jeho spiritualitě, tedy čemusi velmi intimnímu a obtížně analyzovatelnému, se naopak věnuje nevelká, ale obsahově hutná publikace literárního vědce a ředitele Knihovny Václava Havla Martina C. Putny Spiritualita Václava Havla.

Podle Putny má Havlova „nenáboženská duchovnost“, ostýchající se slova Bůh, své kořeny až u krajně liberální, americké unitářské církve. Její myšlenkové prostředí ovlivnilo –  také prostřednictvím Charlotty Masarykové – prvního československého prezidenta T.G. Masaryka. Od něj vede Putna linii k Havlovi přes jeho otce, známého pražského „developera“ dvacátých a třicátých let, ale ve své době také aktivistu protestantské mládeže a (dle jeho vlastního svědectví) člena zednářských lóží Václava M. Havla. S touto linií se podle autora střetávají další vlivy. V mládí vliv „nekatedrového myslitele“ Josefa Šafaříka, volného souputníka existencialismu. V 80. letech pak vliv skupiny filosofů Kampademie („Akademie na Kampě“) – Zdeňka Neubauera, Ivana M. Havla, Radima Palouše a dalších. Kampademie spojovala podle Putny vliv Jana Patočky s americkou „novou vědou“, částečně související s dobovým hnutím New Age. Kampademie byla v době Havlova věznění Havlovým partnerem v korespondenčním dialogu, jehož světově proslulým výstupem se následně staly Havlovy vězeňské Dopisy Olze. Práci uzavírá kapitola o Havlově prezidentském období, nazvaná „od prezidenta myslitele k hostiteli myslitelů“. Extrémní zatížení prezidentské role nutilo Havla omezit vlastní intelektuální tvořivost. Duchovní rozměr jeho činnosti se proto projevuje jen v jakýchsi heslech či výkřicích, zpečeťujících jeho prezidentské projevy – a v organizačních počinech jako Forum 2000 a Cena Vize 97. Ty Putna vzhledem k pozici, kterou zastává i k tomu, že byl několik let členem programového výboru Fora, hodnotí překvapivě skepticky: z Fora 2000 podle něj žádné „zaznamenáníhodné podněty, natožpak koncepty řešení, nevzešly“. Celkově podle Putny „Václav Havel není originálním náboženským myslitelem, jeho význam však tkví v tom, že vahou své autority pomáhá udržovat veřejný prostor otevřený pro co nejméně předsudečné myšlení o duchovních tématech.“

Putnova kniha zřejmě souvisí s jeho pobytem ve Spojených státech, který se uskutečnil díky Fulbrightově nadaci. Putna se v jeho průběhu zabýval tamním náboženským životem (důvodem Putnova odjezdu (jak napsal na svém blogu) bylo i to, že ho „stále více štvou řeči tolika spoluevropských spoluintelektuálů o tom, jak je Amerika zlotřilá a jak se Evropa má raději spojit s Ruskem a Čínou, aby vytvořila vůči Americe protiváhu“). Patrně i proto tedy autor zdůrazňuje právě duchovní vliv Ameriky, ať už u zprostředkovaný přes Masaryka, Václava M. Havla, či Ivana M. Havla, ať šlo o souvislost O. Březiny a W. Whitmana, oblíbených básníků Havlova mládí, nebo vyzdvihnutí toho, že kniha Prosím stručně, po Dopisech Olze dle Putny druhá nejsilnější „duchovní“ kniha Václava Havla, byla psána v USA, v době půlročního Havlova pobytu na Columbia University v New Yorku. Nevím, jestli není vliv Ameriky v knize pojat příliš disproporčně, ale vzhledem k tomu, že její podtitul zní České a americké kontexty, šlo patrně o záměr. Diskutabilní se mi také zdá mluvit přímo o „americkém New Age“. Nicméně právě pasáže o vlivu „newageové“ Kalifornie na Kampademii mne na knize zaujaly nejvíce. Jednotlivé osobnosti Kampademie jsou totiž sice známy, ale ne jejich vzájemné vztahy a myšlenkové souvislosti. Putna zdůrazňuje, že Kampademie především překračovala hranice: nejen mezi filosofií a náboženským myšlením, nejen mezi filosofií a „novou vědou“, ale i mezi spiritualitou New Age a ostentativně tradičním katolicismem.
Připojme, že jako katolík Putna nemůže nezmínit Havlův vztah ke katolictví: Havel se podle něj potkává s katolicismem hlavně v sociální a mentální podobě – s katolicismem coby osobní identitou, ke které se hlásila významná část disidentské komunity a speciálně velká část jeho nejbližších filosofických přátel. Podle Putny tedy Havel nechová vůči katolicismu onen typ „bazálního“ odporu, který byl typický pro jeho předchůdce. Pokud se zmiňuje o specifických prvcích katolické nauky, mluví vždy s úctou, ve vězení se dokonce účastní vysloveně „tradičních“, „předmoderních“ úkonů zbožnosti, jako je půst před Velikonoci. Sympatické ale je, že si autor zároveň je vědomý vzájemných odlišností a že se nesnaží Havla si duchovně „přivlastnit“. A i když bylo jeho téma obtížně uchopitelné, to, co se na něm vůbec dá pojmenovat, pojmenoval citlivě a s velkou erudicí.

 

Recenze knihy Spiritualita Václava Havla na idnes.cz

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 141 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

52%čtenáři

zhlédnuto 3725x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce