Otčenášek, Jaroslav (ed.): Bulharský erotikon

Otčenášek, Jaroslav (ed.)
Bulharský erotikon

anotace beletrie zahraniční

Osudy zápisů slovesného folkloru, který obsahuje erotická, obscénní či až pornografická podání, jsou u všech slovanských národů velmi podobné. Chystané vydání Bulharského erotikonu je pro českého čtenáře vůbec první možností seznámit se i s erotickými pověstmi, legendami, mýty, humorkami a pohádkami z prostředí Bulharů a Makedonců.

 

Bulharský erotikon, texty vybral a přeložil Jaroslav Otčenášek

Výbor textů ze knih:
V. Penčev, A. Ančev (eds.): Vseki zanajat se uči. Slănce, Sofija 1992
V. Penčev, A. Ančev (ed.): Malăk bălgarski dekameron. Chermes-7, Sofija 1992
R. A. Ljubenov (ed.): Folkloren erotikon V. Rod, Sofija 1997
M. K. Cepenkov: Folkloren erotikon VII. Rod, Sofija 1999
S. Miljov: Skriten folklor. Sv. Kliment Ochridski, Sofija 1992

Osudy zápisů slovesného folkloru, který obsahuje erotická, obscénní či až pornografická podání, jsou u všech slovanských národů velmi podobné. České zápisy K. J. Obrátila mohly vyjít jen v minimálním nákladu za 1. republiky a Obrátil měl četné oplétačky s úřady a soudy. Zápisy A. N. Afanasjeva z ruského, ukrajinského a běloruského prostředí ležely dlouho v archivu a vydány byly celé poprvé až po pádu Sovětského svazu. Sbírky erotického folkloru Srbů, Chorvatů, Černohorců a Bosňanů pořízené F. S. Kraussem sice začaly vycházet v menších výborech již za socialistické Jugoslávie, nicméně kompletní vydání bylo možné publikovat v Bělehradě až v roce 1986. Z prostředí bulharského a makedonského folkloru je první ucelenějším dílem až Bulharský erotikon (Bălgarski erotikon – včetně zápisů M. K. Cepenkova), který vycházel v brožovaném vydání v letech 1991–99. Editory jednotlivých dílů byli V. Penčev, R. A Ljubenov a A. Ančev; editorem Skrytého folkoru (Skriten folklor) S. Miljov. Zatímco výbory z Kraussovy knihy Mrsne priče (Košilaté příběhy – česky jako Mé jméno je Jebáš) i z Afanasjevových Zakázaných pohádek už v češtině vyšly, chystané vydání Bulharského erotikonu je pro českého čtenáře vůbec první možností seznámit se i s erotickými pověstmi, legendami, mýty, humorkami a pohádkami z prostředí Bulharů a Makedonců.

Kromě náboženské a později socialistické pseudomorálky byl problém při uveřejňování folklorních projevů lidu s erotickým obsahem i u samotných folkloristů. Podle romantických tezí k přelomu 18. a 19. století měl být onen venkovský lid totiž cudný, nezkažený a morálně na výši – na rozdíl od městského obyvatelstva, které bylo „prolezlé neřestí“. Jakmile tak sběratelé narazili na takovéto pohádky či pověsti, tak je buď zcela ignorovali, anebo v lepším případě přepracovali a důsledně „umravnili“ (B. Němcová, K. J. Erben, B. M. Kulda...). Proto jsou dochované texty spíše jen torzem neuvěřitelně bohatého světa erotických lidových tradic.

 

© Jaroslav Otčenášek

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.