Nikkarin: 130. Odysea

Nikkarin
130. Odysea

recenze komiks

Česká komiksová scéna pomalu dozrává do stádia, kdy nová komiksová kniha domácí provenience přestává být velkou událostí. Nejen že si příběhy s bublinami oblíbili čtenáři, ale během posledních deseti let se našlo i dost autorů, jimž tento vyjadřovací prostředek vyhovuje, ba je jim bližší než jakákoli jiná forma.

Nikkarin: 130: Odysea, Labyrint, Praha 2009, 100 stran

Česká komiksová scéna pomalu dozrává do stádia, kdy nová komiksová kniha domácí provenience přestává být velkou událostí. Nejen že si příběhy s bublinami oblíbili čtenáři, ale během posledních deseti let se našlo i dost autorů, jimž tento vyjadřovací prostředek vyhovuje, ba je jim bližší než jakákoli jiná forma.

Úplně vyhráno přesto komiks v našich zeměpisných šířkách pořád nemá. Starší generace se na něj dívají nedůvěřivě, střední generace jako na cosi lehce adrenalinového s aurou upíraného a zakazovaného z dob, kdy se u nás kreslené seriály takřka nevydávaly, a měly proto punc exkluzivity. Tento pocit se drží dodnes. Ovšem nesmíme opomenout generaci nejmladší, která již doby nedostatku nepamatuje. Komiks je pro ni stejně běžný jako počítač nebo internet a vnímá ho jako přirozený a svébytný kanál pro umělecká sdělení nejrůznějšího druhu. Mluví-li se tedy o zlaté éře českého komiksu, pak je to hodnocení z pohledu těch, kteří pamatují hubená léta. Lze to však brát i tak, že mladí autoři mají dnes pro svou tvorbu relativně neomezené prostředky a že důležitější je, zda mají co sdělit.

Jedním z nejvýraznějších z nové generace je kreslíř, který si sám píše i scénáře a říká si Nikkarin. Narodil se v roce 1987. Pro zařazení do komiksového kontextu uveďme, že když byly Nikkaronovi dva roky, začal vycházet magazín Kometa a k devátým narozeninám mohl dostat první číslo zlomového časopisu Crew. Komiks tedy k jeho životu patří.

V roce 2009, dvacet let po první Kometě, vychází Nikkarinovi komiksový debut 130: Odysea, první díl plánované trilogie o postapokalyptickém světě, v němž se poutník Bo snaží dopátrat příčiny i následků velkého Výbuchu, který změnil svět.

Nikkarinův komiks je velmi povedenou syntézou celého komiksového dění v Česku za posledních dvacet let. Přes originální rukopis je stále jasně vidět, že své předchůdce zná a nebojí se z nich čerpat. Jeho příběh je také hezkou ukázkou vstřebávání popkulturních vlivů nejen literárních, ale i filmových. Ty jsou navíc doplněny populárními motivy z počítačových her. Výsledek je překvapivě dobrý.

Nikkarinův styl má v sobě zvláštní poetiku, která v komiksovém tyglíku taví všechny výše uvedené inspirace a vytváří zadumaný, ale přesto úsměvný vesmír, ve kterém je radost se pohybovat. Největší vliv tu přesto má kniha, a to ne ledajaká. Nikkarin se odvážil sáhnout po klasické postavě Malého prince. Při zběžném prolistování může podobná intertextovost v komiksu působit nepatřičným, až kacířským dojmem, ale při podrobném čtení se z Odysey stává (nejen) důstojný tribut slavné knížce. Navíc Antoine, jak se postava jmenuje, je princovou dospělou verzí, která dostojí představám, jak by princ vypadal a jak by se choval, až by vyrostl.

Odysea je jakýmsi cestopisným deníkem. Jeho autor Bo jej píše chronologicky, ale podobně jako při cestování, ani v komiksu se nedějí věci, které by spolu musely prvoplánově souviset. Teprve v delším úseku se začnou některé z motivů opakovat a postupně skládat ve větší celky - konečná podoba obrazu ale zůstává na konci prvního dílu dobře skryta. S podobnou formou se můžeme setkat u těch nejkvalitnějších amerických seriálů (filmových i komiksových), i když na podstatně větší ploše, než s jakou se spokojí Nikkarin. Takovým způsobem u nás zatím komiksové vyprávění nikdo nepodal (pomineme-li miniaturní epizody stripových seriálů). Přesto ale působí přirozeně.

Čtenáře si velmi rychle získá celý ten poutavý a pestrý Nikkarinův svět, kde z robotů rostou oázy, kameny se vznáší nad pouští a poslední lovec hvězd míří na svůj cíl. Svět v českém prostředí nezvyklý, ale v kontextu světové fantastiky osvědčený, a přitom svébytný.

Každopádně je Odysea 130 na české scéně zjevením, i když jen těžko uchopitelným: nejen proto, že zatím netušíme, co bude dál, ale i pro nezvyklou poetičnost a zcela originální pojetí příběhovosti. Nezbývá než počkat, co se odehraje v dalších dvou dílech, které snad přinesou rozuzlení nakousnutého příběhu, ale jistě se v nich nějak projeví i zrání mladého autora. Fanoušci komiksu se mají rozhodně na co těšit.

 

 

© Richard Klíčník

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 204 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%čtenáři

zhlédnuto 4022x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce