Skala, Martina: Medvídek Kuma. Nevšední putování na severní pól

Skala, Martina
Medvídek Kuma. Nevšední putování na severní pól

recenze dětská

V českém prostředí je Martina Skala známá především sérií autorských knih o houslistovi Variovi a jeho nezbedných houslích pojmenovaných Strado (2002 – 2005), vysoko odborně hodnocených a přeložených do několika jazyků.

Martina Skala: Medvídek Kuma. Nevšední putování na severní pól, Mladá fronta a.s., Praha 2009, 96 stran

V českém prostředí je Martina Skala známá především sérií autorských knih o houslistovi Variovi a jeho nezbedných houslích pojmenovaných Strado (2002 – 2005), vysoko odborně hodnocených a přeložených do několika jazyků.

Autorka žila léta v Paříži, kde se po krušných začátcích exulantky uplatnila jako filmová výtvarnice. V současnosti žije ve Spojených státech amerických, do českého knižního prostředí však vstupuje i nadále jako ilustrátorka knih pro děti i dospělé. Roku 2009 pak vydala další autorskou knihu pro malé recipienty nazvanou Medvídek Kuma s podtitulem Nevšední putování na severní pól.

Knihy Martiny Skaly o houslistovi a houslích vznikaly jako reflexe na podněty odvíjející se od světa hudby a jeho velikánů a děj je v nich situován do velkoměst Francie, České republiky, Německa a Itálie. V knize o medvíděti autorka opustila evropský kulturní prostor, děj lokalizovala do přírody, v obou případech však ponechala postavám i prostředí reálný základ a dodala díl pohádkové nadsázky.

S citem pro dětskou schopnost empatie a při nepodceňování komplexního dětského vnímání světa předkládá Martina Skala recipientům nejen krásný příběh s možností sdílet s hrdiny nevšední zážitky a prožít neobyčejná dobrodružství, ale pomocí žánrového schématu pohádky, jež znají a respektují, jim nabízí i poučení: třeba o tom, že příroda ovlivňuje kvalitu života zvířat i lidí a že lidé jsou odpovědni za její příští podobu.

Téma zvané ekologické do české literatury vniká pozvolna. Vztah zvířat a lidí reflektuje Antonín Bajaja, hněv nad zacházením člověka s přírodou projevili Miloš Urban a Jiří Sádlo, o devastaci Ostravska píše Jan Balabán, o přírodě a civilizaci uvažuje Ivan Klíma. K mladým čtenářům míří pohádkové variace Květy Legátové, básně Ivana Jirouse, Jiřího Dědečka, Zdeňka Svěráka. Slovo ekologie autoři do textů nevčleňují, počítají s čtenářským umem domýšlet a aktualizovat.

Martina Skala zvolila pro prezentaci své výpovědi k tématu pohádkovou naraci, uvozenou babičkovským vyprávěním o minulých dobách, kdy se žilo jinak a děly se podivné věci, kdy žily obludy i udatní hrdinové. Svět se změnil, s ním i podoby a jména zlých draků, ale vůle přemoci je zůstala. Na záchranu světa před civilizační hrozbou, ukrytou pro tuto chvíli v polárním ledu, ale číhající na lidská selhání, se vydává malý medvídek Kuma. Chce se poprat s příšerou reálně pojmenovanou El Niňo a současně najít svého severského tátu, ledního medvěda Urse. Podobně jako hrdina v pohádkách i Kuma získává na cestě přátele ochotné pomáhat mu: lišku – utečence z francouzského výzkumného zoologického ústavu, oranžového žabáka z mizejícího pralesa, člověkem opuštěného pejska a další zvířata, z nichž mnohá jsou zapsaná v Červené knize, jsou zvířaty v ohrožení. Na každé pohádkové cestě, tedy i na té Kumově, prožijí hrdinové dobrodružné reálné i fantaskní události. Medvídek se svými kamarády chytrostí a odvahou vítězí nad nepřáteli zvířecími i lidskými a na zvířecím sněmu se v cíli cesty všichni společně dohodnou, že je nejvyšší čas zachránit svět před každým, kdo „kazí vzduch“ a neví, že Země je „jediný pelech, který má“. Co na tom, že cesta se uskuteční během medvědího zimního spánku. Mnohé v onom „jako“ je, nebo by mohlo být i reálné.

Martina Skala předložila dětem příběh s tendencí. Výchovné ponaučení ukrývá v pohádkových strukturách textu, kladnou odezvu informativní roviny příběhu zatraktivňuje situační a jazyková komika, vtipné slovní obraty, humor a především ilustrace, prozrazující čtenáři stejný, a přece nejen dokreslující příběh. Medvídek Kuma je knihou obrázkovou, dílem, v němž slovo a obraz vládnou stejným dílem naléhavosti sdělení, vyjádřeného epickou šíří i zkratkou a prozrazujícího v obou kódech smysl pro dynamičnost děje i lyrickou výpověď o pocitech, které náleží člověku i zvířeti.

Medvídek probouzí dětské sympatie svou mláděcí roztomilostí (slovo kuma znamená v japonštině, z níž čerpala při výběru jména jeho asijská babička, roztomilý) a jako literární postava skýtá prostor pro dětskou identifikaci. Není totiž dokonalý, je „kříženec“ ledního medvěda a medvědice grizzly, má proto sice bílý kožíšek, ale na něm hnědé flíčky a navíc v jeho medvědí rodině, jako často i v té lidské, chybí tatínek. Ztotožnění s hrdinou pomůže čtenáři přijmout i závěrečné desatero ohleduplnosti uvozené výzvou „Co může udělat ihned každý z nás?“ Do kruhů vepsané náměty signalizují začátek, průběh a konec cesty Kumy i „nás všech“. Naznačují reálnou možnost šťastného završení cesty.

© Naděžda Sieglová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 116 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

57%čtenáři

zhlédnuto 2835x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce