Vlámská spisovatelka Annelies Verbeke (1976, Dondermonde) vyrostla v Londerzeelu. Otec se z prostých poměrů vypracoval na soudce, matka je zdravotní sestra. Když jí bylo šestnáct, rodiče se rozvedli. Zpívala v té době v rockových kapelách, psala texty. Vystudovala germanistiku (obor nizozemština a angličtina) v Gentu, kde také žije, a scenáristiku na filmové a televizní akademii RITS v Bruselu. Odvahu k psaní jí dodal kurs psaní scénářů v Řecku, kde ji silně ovlivnila „sedmdesátiletá profesorka z Columbia University, která za komunistického režimu utekla z Česka do Spojených států.“, jak se svěřuje v jednom rozhovoru. Rukopis románu Spi! (Slaap! č. 2010) poslala do nizozemského nakladatelství De Geus ve městě Breda, poblíž belgických hranic – od té doby je jednou z kmenových autorek. Za tento příběh dívky Mayi a padesátníka Benoita, dvou životních ztroskotanců, které pojí chronická nespavost, získala vlámskou Debutantskou cenu (Debuutprijs 2004) a cenu Zlatého oslího ucha (Gouden Ezelsoor 2005) pro nejlépe prodávaný debut roku. Od té doby se prodalo přes sedmdesát tisíc výtisků a počet zahraničních překladů se blíží dvacítce. V roce 2006 následoval román Reus (Obr) a o další rok později povídková sbírka o vítězstvích a porážkách Groener gras (Zelenější tráva). Zatím poslední román z roku 2009 s názvem Vissen redden (Zachránit ryby) vypráví o mladé spisovatelce, která nechá psaní a vrhne se na ekologické poslání, aby tak unikla vlastním problémům.

Verbekeová se také věnuje psaní filmových scénářů a píše do vlámských i nizozemských novin (každé dva týdny píše sloupek pro deník NRC Handelsblad). Svou tvorbu charakterizuje jako obhajobu nonkonformismu a volání po autenticitě.

Info o autorce (v nizozemštině) http://www.anneliesverbeke.com/

Bibliografie:

Česky: Spi! Z nizozemského orig. Slaap! přel. Jana Pellarová, Kniha Zlín, 2010, 143 s.

Slaap! (Spi! 2003, román, č. 2010)
Dogdreaming (2003, filmový scénář)
Reus (Obr, 2006, román)
Groener gras (Zelenější tráva, 2007, povídky)
Vissen redden (Zachránit ryby, 2009, román)

© Magda de Bruin-Hüblová