Oz, Amos

portrét beletrie zahraniční

Amos Oz, jeden z nejčtenějších izraelských autorů současnosti, se narodil v Jeruzalémě čtvrtého května 1939. Jeho otec – Jehuda Arje Klausner – byl doktor hebrejské literatury a pracoval v národním archivu.

Amos Oz, jeden z nejčtenějších izraelských autorů současnosti, se narodil v Jeruzalémě čtvrtého května 1939. Jeho otec – Jehuda Arje Klausner – byl doktor hebrejské literatury a pracoval v národním archivu. Jeho strýc – Josef Klausner – byl vedoucim katedry hebrejské literatury na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Když mu bylo patnáct let – dva roky po matčině sebevraždě – odešel Amos Klausner do středoizraelského kibucu Chulda poblíž Rechovot. Zde si také změnil své původní příjmení na Oz. Vystudoval folosofii a literaturu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a spisovatelskou kariéru začal nečetnými publikacemi v deníku Davar a v místním listu kibucu Chulda. Když mu bylo dvaadvacet let, začal publikovat povídky a o čtyři roky později vydal svou první povídkovou sbírku Země šakalů (Arcot ha-Tan). Následoval první román, Jiné místo (Makom Acher), kterým se Oz na izraelské literární scéně již plně etabloval. Jeho tvorba je realistická, místy ironická. Popisuje-li kibuc, pak tenduje ke kritickému vidění.

Amos Oz působil po čtvrt stooletí jako učitel na střední škole v kibucu, který opustil v roce 1986. Tehdy se odstěhoval do Aradu, kde bydlí dodnes. V současné době přednáší na Ben Gurionově univerzitě v Negevu. Je aktivním členem mírového hnutí Šalom Achšav a od roku 1991 členem Akademie pro hebrejský jazyk.

Za své dílo obdržel Amos Oz nesčetné množství literárních cen, izraelských i zahraničních. Jeho knihy byly přeloženy do třiceti světových jazyků a publikovány v třiceti pěti různých zemích.

 

Bibliografie:
Povídky:

Země šakalů (Arcot ha-Tan), Massada, 1965; Am Oved, 1976.
Oddělení barev (Hafradat Cvaim), Am Oved, 1989.
Obrazy z vesnického života (Tmunot me-Chajej ha-Kfar), Keter, 2009.
Novely:
Až do smrti (Ad Mavet), Sifriat Poalim, 1971; Keter, 1991. Česky vydalo nakladatelství Paseka, 2002. Z hebrejského originálu přeložily Lenka Kvasničková a Mariana Švecová.
Hora špatné rady (Har ha-Eca ha-Raa), Am Oved, 1976.
Romány:
Jiné místo (Makom Acher), Sifriat Poalim, 1966; Keter, 1989.
Můj Michael (Michael šeli), Am Oved, 1968; Keter, 1990. Česky vydalo nakladatelství Paseka, 2005. Z hebrejského originálu přeložily Lenka Bukovská a Mariana Fisher.
Dotknout se vody, větru (Lagaat ba-Majim Lagaat ba-Ruach), Am Oved, 1973.
Pravý odpočinek (Menucha Nechona), Am Oved, 1982; Keter, 1992.
Černá skríňka (Kufsa Šchora), Am Oved, 1987. Česky vydalo nakladatelství Mladá Fronta, 1993. Z hebrejského originálu přeložila Jiřina Šedinová.
Poznat ženu (Ladaat Iša), Keter & Am Oved, 1989.
Fima (Ha-Macav ha-Šliši), Keter, 1991. Česky vydalo nakladatelství Mladá Fronta, 1998. Z hebrejského originálu přeložila Jiřina Šedinová.
Neříkej noc (Al Tagidi Lajla), Keter, 1994.
Panter ve sklepě (Panter ba-Martef), Keter, 1995. Česky vydalo nakladatelství Mladá Fronta, 1999. Z hebrejského originálu přeložila Jiřina Šedinová.
To stejné moře (Oto ha-Jam), Keter, 1999.
Příběh o lásce a tmě, (Sipur al Ahava ve-Chošech), Keter, 2002; 2005. Česky vydalo nakladatelství Paseka, 2009. Z hebrejského originálu přeložil Michael Žantovský.
Verše života a smrti (Charuzej ha-Chajim veha-Mavet), Keter, 2007.
Knihy pro děti a mládež:
Soumchi (Soumchi), Am Oved, 1978; Keter, 1990.
Najednou v hloubi lesa (Pitom be-Omek ha-Jaar), Keter, 2005.
Eseje:
V silném modrém světle (Ba-Or ha-Tchelet ha-Aza), Sifriat Poalim, 1979; Keter, 1990.
Tu a tam v zemi izraelské (Po ve-šam be-Erec Jisrael), Am Oved, 1983.
Ze svahů libanonských (Mi-Mordot Levanon), Am Oved, 1987.
Všechny naděje (Kol ha-Tikvot), Keter, 1998.
Vlastně jsou tu dvě války (Be-Ecem ješ kan štej Milchamot), Keter, 2002.
Sebrané spisy:.
Jiní lidé (Anašim Acherim), Ha-Kibuc ha-Meuchad, 1974.
Literární kritika:.
Mlčení nebes (Štikat ha-Šamajim), Keter, 1993.
Populárně naučné:.
Začínáme příběh (Matchilim Sipur), Keter, 1996.

V češtině jsou k dispozici ještě dva překlady z edicí Ozových esejů:
Mír, láska a kompromis. Z hebrejštiny a angličtiny přeložili Jiřina Šedinová a Milan Macháček. Mladá fronta, 1997;
Jak vyléčit fanatika. Z anglického originálu přeložil Milan Macháček. Paseka 2006.

© Tereza Černá

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 5127x

Inzerce
Inzerce