Technologie za nic nemohou
Connelly, Michael: Strašák

Technologie za nic nemohou

Strašák je především thriller. Kvalitní konzumní thriller, koneckonců Connelly jiné nepíše, třebaže ho občas srovnávají s Chandlerem. Něco takového lze bez nadsázky přijmout snad jen kvůli tomu, že oba usazují děj svých knih do Los Angeles.

Strašák je především thriller. Kvalitní konzumní thriller, koneckonců Connelly jiné nepíše, třebaže ho občas srovnávají s Chandlerem. Něco takového lze bez nadsázky přijmout snad jen kvůli tomu, že oba usazují děj svých knih do Los Angeles. Už jen početní poměr o něčem vypovídá: za přibližně stejné období dvou desetiletí napsal Connelly jedenadvacet románů, kdežto jeho předchůdce (a vzor) pouhých sedm. Strašák je však do značné míry i autobiografická elegie. Sám Connelly už je „za vodou“, žurnalistiku opustil před dávnými lety, aby si splnil sen údajně každého ambiciózního novináře psát knihy. Avšak jeho hlavní hrdina Jack McEvoy, jakési jeho alter ego, novinářem zůstává dál. Pulitzerovu cenu, na niž byl Connelly jen nominovaný, sice McEvoy má, ale na rozdíl od svého autora by rád dožil v „sametové rakvi“, jak se přezdívá listu Los Angeles Times, kde, podobně jako kdysi jeho stvořitel, reportuje o zločinech. Není mu však přáno. Tak jako deník Rocky Mountain News, kde se s ním čtenáři poprvé setkali v románu Básník (1994, česky 1997), mají dnes i L. A. Times finanční problémy, vymezují se vůči agresivním internetovým médiím a řeší to defenzivně snižováním stavů. V době, kdy v neliterárním, skutečném světě denverské noviny Rocky Mountain News přestaly po 150 letech vycházet, dostává Connellyho hrdina z redakce výpověď. Má dva týdny na zaučení mzdově nenáročné nástupkyně a rozhodne se jako svou labutí píseň zpracovat kauzu, na niž zrovna narazil.

Connelly věnuje hodně prostoru racionálním úvahám i smutnění o soumraku tištěných médií a postřehům, jimiž dokládá nedostatečnost jejich internetové náhražky. Tyto úvahy neubírají románu spád, jen chvíli trvá, než se organicky propojí s dějem. Případ, který McEvoy chce na závěr pro své šéfy zpracovat, aby litovali, koho to hodili přes palubu, vypadá zprvu všedně. Šestnáctiletý feťák a dealer údajně zabil jednu svou zákaznici. Jenže pak narazí – na internetu (!) – na podobně provedenou vraždu v Las Vegas a instinkt mu napoví, že policie má v rukou nevinného, kdežto mezi Nevadou a Kalifornií řádí masový vrah. Na scénu vstupuje Wesley Carver a s ním všechny finesy a zrádnosti moderních technologií. Carver je stejně vzdělaný jako zvrácený, a zvlášť s oním druhým rysem jeho povahy si autor hezky vyhrál. Spáchal dotyčné vraždy a rád by k nim přidal další, a protože je špičkovým odborníkem na informační technologie, střežícím na odloučeném, tajném a dokonale vybaveném pracovišti pro podivnou bezpečnostní firmu elektronická data jejích četných a významných firemních klientů, má v ruce všechny elektronické bojové prostředky, aby se mu to podařilo a zároveň aby sváděl pátrání na falešné stopy.

Internetová kriminalita se v poslední době stává oblíbenou rekvizitou thrillerů. Bohužel jejich autoři bývají o jednu až dvě generaci starší než pokolení skutečných hackerů, a tak žádný z nich ještě nedomyslel skutečně hrozivé důsledky, jež by mohla přinášet. Ale na vystrašení konzumních čtenářů, používajících v počítači leda tak Internet Explorer 6 a MS Office, to stačí. Blokované kreditky, podvržené webovky, dálkové ovládání mobilního telefonu, s tím vším se musí papírový pěšák McEvoy vypořádat, zatímco se v soustředných kruzích klopotně blíží na Farmu, do podzemního serverového hnízda Strašáka. Kontrast mezi starou poctivou školou novináře a nepředvídatelnými elektronickými kouzly zloducha zvýrazňuje Connelly střídáním vyprávění v první a třetí osobě, což je vítaná ozvláštňující maličkost. Nenahradí však slábnoucí napětí v druhé půli knihy, kdy se oba protivníci k sobě neodvratně přibližují. A více než otevřený konec, který dává prostor pro eventuální volné pokračování (Connelly své série rád řetězí a i některé vedlejší postavy nechává přecházet z románu do románu), zamrzí předvídatelná thrillerová rutina, s jakou román spěje k finále.

Druhotným ponaučením z něj je pak nad slunce jasná skutečnost, že samy technologie jsou nevinné, ba pro lidstvo přínosné, a viníkem je ten, kdo s nimi zlovolně zachází. I když k tomuto přiznání v knize explicitně nedospěl, snad si to uvědomuje i čtyřiapadesátiletý autor, který, jak přiznal v nedávném rozhovoru, na literárním turné vedle stovek knih podepsal už i dvě elektronické čtečky.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Jiří Kobělka, Domino, Ostrava, 2010, 418 s.

Zařazení článku:

krimi

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

60%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse