Queneau, Raymond: Oblý a Pelech

Queneau, Raymond
Oblý a Pelech

ukázka beletrie zahraniční

Asi hodinu poté, co zmizel Denis Anýz, zaklepal někdo na dveře jeho apartmá v hotelu Parizo. Adrien šel otevřít. Vstoupil muž s čepicí na hlavě, s fajfkou v puse, s tlustou lupou v pravé kapse vesty. Prošel salón, ložnici, koupelnu, letmým pohledem zaznamenal jisté věci, avšak při detailním zkoumání jiných předmětů se pozdržel; dlouho zkoumal násadku, mýdlo, kartáček na zuby, krabičku sirek.

 

Raymond Queneau: Oblý a Pelech, z franc. orig. Hazard et Fissile přel. Eva Blinková-Pelánová, Volvox Globator, 2009, 64 stran

Asi hodinu poté, co zmizel Denis Anýz, zaklepal někdo na dveře jeho apartmá v hotelu Parizo. Adrien šel otevřít. Vstoupil muž s čepicí na hlavě, s fajfkou v puse, s tlustou lupou v pravé kapse vesty. Prošel salón, ložnici, koupelnu, letmým pohledem zaznamenal jisté věci, avšak při detailním zkoumání jiných předmětů se pozdržel; dlouho zkoumal násadku, mýdlo, kartáček na zuby, krabičku sirek.

Adrien ho nehnutě pozoroval.

„Mám se domnívat, sire, že jste zaměstnán u policie?“

„Ale nikoli, můj nebohý příteli, nejsem detektiv. Jmenuji se Albert Oblý a včera jsem v tomto hotelu ztratil poštovní známku. Hledám ji ve všech pokojích. Vůbec ji nemohu najít. Podívám se jinde.“

A než odešel, nechal na stole ležet padesátifrankovou bankovku:

„Za vaši námahu,“ řekl Adrienovi.

Znovu se ozvalo zaklepání. Tentokrát skutečně vešel slavný francouzský detektiv Florentin Rentin s binoklem a nakroucenými kníry. Byl lehce přihrblý a maličko kulhal.

Přirozeně měl špínu za nehty, na nohou černé škrpály a v klopě odznak důstojníka Veřejného školství.

„Tak se na to podíváme, zdá se, že revolvery tady mizí rychle. Jenže, milýzlatý, já v kriminalistice uplatňuji francouzské metody. Tak tedy, revolvery mizí ruk cuk. To je právě ten problém. Hlavně rozvahu. Jasnost. Nebudu si z plezíru pod lupou prohlížet nábytek. Nené! Jen se podívej, revolver a je pryč. Tak tedy, zamysleme se jasně, hezky po francouzsku, nic nekomplikujme. Problém je prostý. Kdo má zájem krást revolver? Kdo? Kdo? Za vším hledej ženu! Ne, tentokrát ne. Ha! Blesk z čistého nebe, inspirace, závan génia. KDO MÁ ZÁJEM KRÁST REVOLVER? TENTO REVOLVER. Tak, a jsi to ty! (Zahulákal.) Takže tě zatýkám a dostaneš deset let natvrdo a na dvacet let zákaz pobytu. Ano, na dvacet let.“

Vytáhl pouta, ale Adrien, který se na něj vrhl, ho brzy dostal na lopatky, a jak ho pevně tiskl k zemi, začal mu do pravého ucha tlačit nohu od židle na kolečkách. Ten druhý přirozeně a samozřejmě skučel.

„Au, au, au,“ říkal.

„Ach, ach, ach,“ odpověděl hlas udýchané ženy.

Byla to Žaklína, která se s oblečením na cucky, s rukama a nohama plnýma odřenin v mdlobách svalila na gauč. Adrien přechodně opustil Florentina Rentina a vylil na tvář omdlelé karafu vody. To ji probralo.

„To je děsné! Děsné!“

„Co se stalo?“

„Denis…“

„…Anýz?“

„Ano… Anýz, unesla ho chobotnice…“

A opět padla do mdlob.

 

překlad © Eva Blinková-Pelánová
ukázka z knihy Oblý a Pelech 
na iLiteratura.cz se souhlasem autorky a nakladatelství

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3315x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce