Do letošního souboje o německy psaný román roku bylo zasláno 148 titulů. Odborná porota vybrala do užšího výběru dvacet kandidátů, z nichž počátkem tohoto měsíce nominovala šest finalistů. Vítěz bude vyhlášen 4. října 2010, dva dny před zahájením Frankfurtského knižního veletrhu.

Mezi horkými favority bychom letos marně hledali zvučná jména renomovaných autorů. Zato narazíme například na literáta českého původu, švýcarskou spisovatelku s maďarsko-srbskými kořeny či esejistu a historika narozeného v Tel-Avivu. Společným jmenovatelem vybraných románů jsou osobní příběhy o vykořenění a hledání domova v nejširším slova smyslu.

Šestisetstránkový opus Jana Faktora s názvem vpravdě výpravným Georgs Sorgen um die Vergangenheit oder Im Reich des heiligen Hodensack-Bimbams von Prag (Jiříkovy starosti o minulost aneb Pod záštitou svatého Bimbama se zvonícími varlaty z Prahy) zavádí čtenáře do socialistického Československa. Hlavní hrdina tohoto erotického vývojového románu, kterého němečtí čtenáři znají již z dřívějších Faktorových básní, žije v chaotické domácnosti tvořené z převážné většiny ženami. Dospívá obklopen tetičkami poznamenanými válečnými traumaty, tyranizujícím strýcem a překrásnou, obdivovanou matkou. Jejich životy prostupuje nesnesitelný zápach, protože v domě bují plíseň a jsou poničené odpadové trubky. Špína je však především symbolem politické stagnace. Román se již na jaře probojoval do pětice nominací na Cenu lipského knižního veletrhu a v letošním roce se autorovi dostalo vyznamenání za životní dílo v podobě německo-francouzské literární ceny Candide.

Naopak z aktuální přítomnosti těží román September. Fata Morgana (Září. Fata Morgana) třiapadesátiletého Thomase Lehra, který vypráví dva paralelní příběhy o lásce. Příběh Američana, jenž ztratí dceru při útocích na newyorské světové obchodní centrum, a Iráčana z Bagdádu, jehož dcera se stane obětí atomového útoku. Román líčí dva osudy a dva způsoby, jak se vyrovnat se smutkem a ztrátou. Lehr se vzdal veškeré interpunkce a experimentuje s prolínáním východní a západní narativní tradice. Autorův dřívější román „42“ se mimochodem ocitl již na shortlistu Německé knižní ceny za rok 2005.

Odlišné kulturní a jazykové vnímání tematizuje i Melinda Nadj Abonji, švýcarská autorka maďarsko-srbského původu, jež čerpá z osobní zkušenosti v románu Tauben fliegen auf (Holubi vzlétají). Hrdinka Ildiko, dítě gastarbeiterů, kteří po rozpadu Jugoslávie odešli za prací do Švýcarska, pátrá po svých kořenech a je konfrontována s životem maďarské menšiny na Vojvodině.

Otázka původu a přináležitosti je ústřední také v románu Andernorts (Jinde) Dorona Rabinovice, který se narodil roku 1961 v Tel Avivu a od nejútlejšího dětství vyrůstal ve Vídni. I poslední román tohoto historika, esejisty a spisovatele se odehrává mezi Izrealem a Rakouskem. Mezi dvěma akademiky se rozzuří boj o profesorské místo, který vrcholí vášnivou debatou o historické vině a židovské identitě.

Nejintimnější příběh z favorizované šestice pochází z pera Petera Wawerzineka a nese titul Rabenliebe (Krkavčí láska). Kniha byla letos již vyznamenána prestižní cenou Ingeborg Bachmannové. Přináší příběh chlapce, kterého ve dvou letech opustila vlastní matka a uprchla z východního Německa na západ. Následovala odysea po dětských domovech a rodinách, bolestně prožívaná touha po matce. Wawerzinek do textu zakomponoval i dětské písně a úryvky z novinových článků, v nichž se referuje o případech zneužívaných dětí, a tak svůj osobní osud, jejž v knize líčí především, posunul na vyšší celospolečenskou úroveň.

Nejmladší kandidátkou letošní Německé knižní ceny je Judith Zander, třicetiletá absolventka Lipského literárního institutu, která oslovila porotu svým debutem Dinge, die wir heute sagten (Věci, které jsme dnes řekli). Román se odehrává v malé ospalé vesnici na severovýchodě Německa, kam se po letech strávených mimo domov vrací mladá žena se svou rodinou, aby pohřbila matku. Její příjezd otevírá staré nezodpovězené otázky, v nichž se odráží generační konflikt, potlačované obavy a nesplněné sny.