Vynnyčuk, Jurij: Hruši v tisti

Vynnyčuk, Jurij
Hruši v tisti

recenze beletrie zahraniční

Sbírka delších i krátkých prozaických textů, které jsou rozděleny do devíti kapitol. Rozmanitost témat, doby, kdy se odehrávají, a žánrů povídek je velice široká.

Fenomén Vynnyčuk
Jurij Vynnyčuk
: Hruši v tisti (Hrušky v těstě), il. Audrey Beardsley, nakl. Piramida, 1. vyd., Lviv 2010, s. 288
 

Poslední prozaická kniha jednoho z nejvýznamnějších a nejznámějších lvovských autorů Jurije Vynnyčuka se vyznačuje hned několika specifiky. Pozitivem je velice pěkná a kvalitní vazba (což není v ukrajinské knižní produkci zdaleka běžná věc) a výborný obrazový doprovod, který, jak je v knize uvedeno, si vybral sám autor. Nejdůležitější je však obsah. A ten se tentokrát Vynnyčukovi opravdu povedl. Jde o sbírku delších i krátkých prozaických textů, které jsou rozděleny do devíti kapitol. V knize není uvedeno, zda jde o texty napsané v poslední době nebo se jedná také o starší dílka, ale to není až tak podstatné. Rozmanitost témat, doby a žánrů povídek je velice široká.

První část je nazvána Komsomolské mládí a najdeme v ní události z doby Vynnyčukova mládí, kdy studoval na pedagogické fakultě v Ivano-Frankivsku (odkud také pochází) a posléze odešel na zapřenou do Lvova. V SSSR fungoval taktéž jako u nás systém umístěnek, takže člověk, který nebyl zaměstnán dle umístěnky, nemohl získat trvalý pobyt jinde a mohl vykonávat pouze nekvalifikovanou práci. Vynnyčuk se ocitá ve Lvově, kde se začíná přátelit s tehdejší bohémou, vymýšlí s kamarády spousty zábavných kousků, kterými přechytračuje nejen své okolí, ale často i KGB. Ta Vynnyčuka neustále sleduje a nedává mu pokoj. Proto na sebe autor bere masku Švejka, k jehož odkazu se hrdě hlásí a v druhé kapitole nazvané Příhody novodobého Švejka popisuje svá dobrodružství v sovětské armádě, kam na rozdíl od většiny jeho kamarádů a známých (ti si raději pobyli nějaký čas ve lvovském blázinci) narukoval a sloužil v Moskvě a v Charkově. Následuje kapitola věnovaná lvovské bohémě 70. let, v níž Vynnyčuk předkládá zajímavé a někdy až neuvěřitelné příhody s dnes již známými a váženými osobnostmi ukrajinské vědy a kultury, jako jsou například současný politolog Mykola Rjabčuk, jemuž se přezdívalo Králík, básník Oleh Lyšeha, přezdívaný Generál, básník Hrycko Čubaj, výtvarník Jurij Koch či hudebník Viktor Morozov. Tehdy však všichni patřili mezi nepřátele sovětského zřízení, byli pronásledováni KGB a životy mnohých skončily velice tragicky. Přesto Vynnyčuk nezapře svůj humoristický talent a právě se švejkovským nadhledem nechává nahlížet do sedánků, večírků a setkání dnes již téměř legendární skupiny lvovských intelektuálů. Zvláště silné pouto se vyvinulo mezi autorem a Hryckem Čubajem, geniálním básníkem s tragickým osudem, ale i velice komplikovanou povahou, jehož KGB perzekvovala zvláště ostře. Právě Čubajovi Vynnyčuk věnoval rozsáhlou kapitolu Čubajron, jak se básníkovi říkalo. Následuje část Hrušky v těstě věnovaná autorovým milostným avantýrám, kterým zdá se není konec dodnes. Hold svému neuvěřitelnému strýci Zeňovi vzdal autor v další části, která se vyznačuje i specifickým haličským dialektem, jímž starší generace dodnes hovoří a kterým Vynnyčuk rád prokládá všechny své knihy. Autor též popsal několik svých zážitků z Ameriky, kam byl, pochopitelně již po pádu SSSR, pozván a kniha končí kapitolou Roční doby, v níž se autor vyznává ze svého obdivu k Sacher-Masochovi, jenž se narodil a vyrůstal na Haliči, což dle Vynnyčuka mělo dalekosáhlé důsledky.

Vynnyčukovi není nic svaté; takového dojmu může čtenář nabýt a není daleko od pravdy. Ale tento talentovaný autor se nikdy netajil tím, že je ochoten psát na objednávku, a také se nikdy pokrytecky nestavěl do role „velkého spisovatele“, jak bývá často zvykem u proslavených spisovatelů. Připomeňme jen, že za knihu Vesňani ihry v osinnich sadach (Jarní hry v podzimních sadech) byl starou generací spisovatelů silně nacionálního zaměření ostrakizován; někteří dokonce v médiích žádali jeho uvěznění z důvodů mravní zkaženosti a „pornografičnosti“ jeho děl. Vynnyčuk je otevřený a to, co by jiní jeho kolegové nikdy nenapsali už jen z jakési „úcty“ k národu a ještě více k Haliči, jemu problémy nedělá, což čtenář musí nutně ocenit. Vynnyčukův humor, ironický až cynický, ale nám tak blízký, totiž veškerá historická i osobní traumata, v nichž se Ukrajinci stále potácejí, předkládá s tak odzbrojující lidskostí a pochopením, že opravdu jen blázen by se za to na něj mohl zlobit.

Hruši v tisti je skvělá kniha poodhalující autentický život nejen ve Lvově v 70. až 90. letech 20. století s lehkostí, kterou Vynnyčukovi mnozí mohou jen závidět.

 

© Rita Kindlerová
 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 110 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

59%čtenáři

zhlédnuto 2674x

Inzerce
Inzerce
Inzerce