Hrnčíř, Pavel: Mámo, táto, pojďte si hrát na balón! Dobrá, Pepíku, jsem balón

Hrnčíř, Pavel
Mámo, táto, pojďte si hrát na balón! Dobrá, Pepíku, jsem balón

recenze dětská

Spisovatel Pavel Hrnčíř, jehož literární prvotina Komínek & Budíček (2007) se úspěšně začlenila do nominací v soutěži Zlatá stuha, připravil další dětskou knihu s nonkonformním titulem.

Pavel Hrnčíř: Mámo, táto, pojďte si hrát na balón! Dobrá, Pepíku, jsem balón, Práh, Praha 2010, 62 stran.

Spisovatel Pavel Hrnčíř, jehož literární prvotina Komínek & Budíček (2007) se úspěšně začlenila do nominací v soutěži Zlatá stuha, připravil další dětskou knihu s nonkonformním titulem Mámo, táto, pojďte si hrát na balón! Dobrá, Pepíku, jsem balón. Publikace, která se žánrově a recipientsky vymezuje podnadpisem 12 her dětem a dospělým, byla vydána nakladatelstvím Práh v roce 2010.

Vnímatelé rozkrývají autorovu nonsensovou poetiku zasazenou do netradiční podoby scénáře kotvícího v polohách za hranicemi všednosti. Pozice dospělého spoluhráče, aktivního partnera dítěte při procházce kouzelným světem her, je v případě neustále se měnícího toku asociací, dlících v zákoutích abstrakce, přímo nepostradatelná. Hrnčířova komunikační otevřenost a schopnost reflektovat fragmenty všedních dnů v čirém světle ryzí bezprostřednosti a stereotypy nespoutané fantazie, je devizou, jež jeho textům propůjčuje široké spektrum interpretačních kódů.

Intimní prostředí absurdního rodinného divadla zaujme především improvizačně bohatou scénou. Tu dvanácti autorským hrám (na schodiště, na milence, na zprávu z rádia, turisty či bankovní loupež…) poskytuje nejen variabilita nonsensových motivů s pointou ukrytou v podobě jazykových hříček, ale i výrazně osobité kulisy z výtvarné dílny Michaely Kukovičové. Ilustrátorčiny koláže, snoubící minulost s přítomností v podobě spojení starých novinových tisků, textilií či fotografií s moderním grafickým designem, tvoří paralelu ideového poslání knihy, jež spatřujeme v harmonickém souznění dvou odlišných pólů - dětství a dospělosti.

Hrnčířova výstřední reflexe zdravě vymezených vztahů v rodině staví na situačním humoru, asociacích dovedených ad absurdum i gradačním spádu kompozice. Pozornost čtenáře je strhávána nečekanými momenty, které jsou prosty konvencí, avšak pevně ukotveny v profilu současného světa. Postavu tatínka zachytíme v roli rozbité vázy i kafíčka k dezertu, maminka se stylizuje do podoby pohřebního věnce, horkého vzduchu či houfu cestujících v metru. Sourozenci Pepík a Alenka, hlavní iniciátoři bláznivých her, bravurně vystřihnou omáčku, rakev, zábradlí pro důchodce i čoud z dynamitu. Osvěžujícím prvkem je rovněž zasazení děje do dvou paralelních světů, kdy do právě rozehrávané scénky pronikají aktuální potřeby a pocity rodičů i dětí, které se však v zápětí stávají nově reflektovaným impulzem rozvíjejícím započatou akci. Výrazové prostředky těží z vtipem oplývajících podtextů a polysémie, hovorové prvky autorovu řeč zcivilňují. Výhrady lze mít k ojedinělým průnikům nespisovnosti, jež spíše boří vystavěnou poetiku, než zvyšují autenticitu prožitku.

Pavel Hrnčíř nabízí vnímatelům možnost na chvíli popřít gravitační zákon, odlepit se od země a zkusit se proletět v oblacích, v kreativní iluzi s retro nádechem spojujícím minulost s přítomností, která má pro tvorbu pevných rodinných vazeb založených na respektu a velké míře svobody nevyčíslitelnou hodnotu.

 

video s autorem na iLiteratura.cz

3 minuty s...

 

 

© Hana Lavičková
 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 276 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

74%čtenáři

zhlédnuto 3758x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce