McCarthy, Cormac: Města na planině (in MfD)

McCarthy, Cormac
Města na planině (in MfD)

recenze beletrie zahraniční

Když nakladatelství Argo vydalo v 90. letech Cormacu McCarthymu první dva díly Hraniční trilogie, bylo jméno autora v českém literárním prostředí známé relativně úzkému kruhu čtenářů.

Ten starý drsný svět
Cormac McCarthy
: Města na planině, překlad Jiří Hrubý. Argo, Praha 2010, 296 stran.

Když nakladatelství Argo vydalo v 90. letech Cormacu McCarthymu první dva díly Hraniční trilogie, bylo jméno autora v českém literárním prostředí známé relativně úzkému kruhu čtenářů. K určité proslulosti McCarthyho však přispěl také skvělý překlad Tomáše Hrácha. Ovšem o komerčním či kritickém úspěchu se rozhodně mluvit nedalo, natožpak o literární události či senzaci.

Dvanáct let poté, co vyšla Hranice, je vše jinak – v českém překladu je v současnosti k dispozici hned sedm McCarthyho románů, včetně bestsellerů Tahle země není pro starý a Cesty, jejichž slávu znásobily filmové adaptace. Přeloženo bylo i zásadní McCarthyho dílo Krvavý poledník a každou další knihu provází dříve netušený zájem ze strany odborné i laické veřejnosti.

Čím si McCarthy získal tolik příznivců? Odpověď nabízí zběžný pohled na dva jeho nejnovější romány. Tahle země není pro starý je drsný příběh z mexicko-americké hranice o nekonečné krutosti, fanatické pomstě, moci peněz a absenci spravedlnosti, zatímco Cesta nabízí kontrast mezi strašlivou beznadějí země zničené globální katastrofou a hloubkou lásky otce a syna. V obou knihách šetří autor slovy, čímž se kontrast ještě zvětšuje – síla prožitku zůstává nevyslovena a je jen na čtenáři, aby si peklo, jímž musí McCarthyho postavy projít, představil sám.

Hraniční trilogie se tomuto veskrze pesimistickému obrazu poněkud vymyká, především tím, že brutalitu a smrt zde částečně zakrývá kovbojská romantika. Hlavními postavami všech tří knih jsou John Grady Cole a Billy Parham – v prvních dvou dílech se s nimi postupně seznámíme, ve třetím se jejich cesty spojí. Kromě nízkého věku spojuje tyhle dva kovboje láska ke koním. Jejich mladé životy také zásadně zformuje zkušenost z putování po Mexiku. Oba tam rychle – či spíše předčasně – dospějí v muže a také se poprvé setkají se smrtí blízkého člověka.

Mezi Johnem Gradym a Billym je však jeden podstatný rozdíl: zatímco první se v Mexiku osudově, takřka romeovsky zamiluje, druhý žije spíše minulostí, v níž ztratil celou svou rodinu a v Mexiku nakonec i bratra. Stručně řečeno, zatímco Všichni krásní koně jsou příběhem romantické, avšak nenaplněné lásky, Hranici vládne melancholie a pocit nenávratné ztráty minulých věcí.

Příběh Měst na planině se dá shrnout do několika vět. Billy a John Grady se po několika letech, které uplynuly od jejich výletů do Mexika, potkávají na jedné farmě ležící na americko-mexickém pomezí. Píše se rok 1952 a všichni tuší, že časy kovbojů, kteří se starají o obrovská stáda dobytka stejně jako jejich otcové a dědové, pomalu mizí v nenávratnu. V nadcházející době nahradí koně hospodářská technika a hranice mezi rozvinutým americkým severem a hospodářsky zaostalým mexickým jihem bude čím dál zřetelnější a neprostupnější.

Pojem hranice je pro pochopení McCarthyho románů klíčový. V jeho pojetí se nejedná pouze o fyzický předěl mezi dvěma státy, ale také o leckdy nejasnou linii mezi snem a realitou, mezi nadějí a zoufalstvím a v neposlední řadě také mezi životem a smrtí. Podobný protiklad tvoří i Spojené státy a Mexiko, jež je v autorově podání zemí zaslíbenou chaosu. Teprve zde se nejlépe vyjeví charakter pravých mužů, jen tohle je území, kde má pořád smysl bojovat za ideály. Nejvýraznější protiklad však tvoří města, jimž vládne zkaženost a násilí (samotný název románu odkazuje k biblické Sodomě a Gomoře), a poušť, vznešená ve své netečnosti k lidem, kteří jí putují.

Stejně lhostejný je ke krásám přírody, ošklivosti měst a lidí i samotný autor. Ani v tomto románu se od něj nedočkáme žádných dramatických popisů lidského konání, myšlení a vnímání. McCarthy pozoruje svět kolem sebe jakoby bez osobního zaujetí a popisuje jej střízlivým, úsporným, takřka anonymním tónem, v němž zaujímají láska a smrt stejně důležité a pozoruhodné místo jako jiné, daleko přízemnější veličiny. Přesto však jeho styl nepostrádá elegičnost a metafyzickou hloubku, a to především v samotném závěru celého příběhu. Jeho pointu se prozrazovat nesluší, ačkoliv z kontextu jiných McCarthyho děl lze dovodit, že Billyho ani Johna Gradyho nečeká žádná radostná budoucnost.

Města na planině lze číst samostatně, bez znalosti obou předcházejících románů, ovšem čtenář se tím ochudí o úžasnou gradaci, kterou Hraniční trilogie má. Dva relativně běžné příběhy o dospívání (pro nějž má americká literární teorie vyhrazen termín "coming-of-age novel", zatímco evropská tradice se spíše kloní k termínu Bildungsroman) se v závěrečném dílu symbioticky spojují v jediný celek, jehož leitmotivem je pátrání po smyslu lidského bytí a meditace nad tím, jak důležitou úlohu hraje v našich životech láska a jestli se dá život a minulost vyprávět jako pouhý příběh. Města na planině jsou románem o dobách, jež už dávno minuly a po nichž zbyly jen obrazce a malůvky na skalách v poušti. Zároveň jsou však také příběhem o tom, že na okraji naší uspěchané civilizace lze snad stále ještě potkat ty, kteří pamatují starý drsný, ale romantický svět.

 

© Richard Olehla
článek vyšel v MF Dnes 3.6.2010
na iLiteratura.cz se souhlasem autora a redakce MF Dnes

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 201 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

59%čtenáři

zhlédnuto 3557x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce