Combüchen, Sigrid

Combüchen, Sigrid

portrét beletrie zahraniční

Spisovatelka a literární publicistka Sigrid Combüchen se narodila 16. ledna 1942 ve městě Solingen nedaleko Düsseldorfu. Od šesti let vyrůstala v jižním Švédsku, převážně v Malmö, kde se také odehrávají některé její romány.

Spisovatelka a literární publicistka Sigrid Combüchen se narodila 16. ledna 1942 ve městě Solingen nedaleko Düsseldorfu. Od šesti let vyrůstala v jižním Švédsku, převážně v Malmö, kde se také odehrávají některé její romány. V Lundu vystudovala politologii, moderní dějiny a filmovou a divadelní vědu. Od šedesátých let se věnuje kulturní publicistice (přispívala či přispívá například do časopisů a deníků Konkret, Allt om böcker, Dagens Nyheter, Svenska Dagbladet, Expressen). Aktivně se zapojila do činnosti řady kulturních institucí, například Švédského svazu spisovatelů (Sveriges Författarförbund) a Rady pro výzkum (Vetenskapsrådet). Od roku 2003 přednáší na literární akademii (Författarskolan) při univerzitě v Lundu.

Její první román Ett rumsrent sällskap (Čistotná společnost) vyšel již v roce 1960; teprve osmnáctiletá autorka se v něm vrací do období nacistického Německa a líčí vliv tehdejší politické situace na život jedné německé rodiny. Úspěch u čtenářů i kritiky si získal především román Byron z roku 1988, zkomponovaný na základě deníků, dopisů a jiných dochovaných materiálů o slavném básníkovi. Dílo bylo přeloženo do angličtiny, němčiny i dalších jazyků. Námětem následujícího románu se stal mytologický hrdina Parsifal (1998). V roce 2006 pak na objednávku nakladatelství Bonniers vznikla literární biografie o Knutu Hamsunovi s názvem Livsklättraren (Ten, který šplhal vzhůru svým životem). Sigrid Combüchen však píše i romány ze současnosti – k nim patří Värme (Teplo, 1980), Korta och långa kapitel (Dlouhé a krátké kapitoly, 1992), En simtur i sundet (Zaplavat si v průlivu, 2003). Autorka kromě toho vydala i sbírku esejů Om en dag man vaknar (O dnu, kdy se člověk probudí, 1995).

Sigrid Combüchen získala za svou tvorbu řadu ocenění, mezi nimi Literární cenu Selmy Lagerlöf v roce 2004. Romány Parsifal a En simtur i sundet byly nominovány na Augustovu cenu, získal ji však nakonec až zatím poslední román Spill. En damroman (Zbytky. Román pro dámy, 2010). Kniha byla tentokrát jasným favoritem; kromě toho, že byla bez výjimky přijata švédskou kritikou, se celý první náklad údajně rozprodal během pouhých deseti dnů .

Základem mnohovrstevnatého příběhu je fiktivní korespondence spisovatelky Sigrid Combüchen se čtenářkou Hedwig Langmark. Ta se rozhodne spisovatelku kontaktovat, když v jedné z jejích knih objeví pasáž, o níž se domnívá, že popisuje její vlastní fotografii z mládí.

Další linii románu tvoří vyprávění o Hedvičině mládí, prožitém s rodinou ve 30. letech v Lundu, o jejích studiích ve Stockholmu a dalších osudech. V kapitolách se střídavě konfrontují Hedvičiny autentické vzpomínky s jejich literárním zpracováním. Název románu Spill, který znamená také cosi nevyužitého či vyplýtvaného, souvisí s Hedvičinými neuskutečněnými sny a promarněnými možnostmi, jež nemohla jako žena kvůli omezujícím společenským konvencím naplnit.

Hlavními přednostmi díla je podle mínění švédských recenzentů poutavost příběhu, důmyslná kompozice knihy otevírající otázku vztahu mezi skutečností a fikcí, zdařilé realistické popisy prostředí a také autorčin originální jazyk.

Dílo S. Combüchen:
Ett rumsrent sällskap, 1960
I norra Europa, 1977
Värme, 1980
Byron, en roman. 1988
Korta och långa kapitel, 1992
Att läsa bibeln för andra gången, 1994
Om en dag man vaknar, 1995
Parsifal, 1998
En simtur i sundet, 2003
Livsklättraren, 2006
Spill. En damroman, 2010

© Marie Voslářová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3011x

Inzerce
Inzerce