Steinhauer, Olen: Turista

Steinhauer, Olen
Turista

recenze krimi

Turista je skutečně špičkový příklad současného špionážního thrilleru, kloubícího bondovskou akčnost s lecarréovským skepticko-melancholickým fatalismem a nádavkem k tomu dostáváme i realistický osobní příběh prvotřídního agenta tajné služby, který má někde za kulisami příběhu rodinu.

Olen Steinhauer: Turista, překlad Jiří Balek, Euromedia Group – Knižní klub, Praha 2010, 448 stran, ISBN: 978-80-242-2785-6

Stephen King o této knize prohlásil, že s le Carréovými špionážními romány patří k tomu nejlepšímu, co kdy v žánru četl. Producent George Clooney koupil na Turistu práva a trvá na tom, aby hlavní roli agenta Mila Weavera hrál herec George Clooney. To by obezřetnějšího žrouta popkultury mělo spíše odradit – King za mrzký dolar pochválí už i seznam položek z čistírny a Hollywood za mrzkých pár desítek milionů dolarů pochroumá kdeco –, ale nedejte se.

Turista je skutečně špičkový příklad současného špionážního thrilleru, kloubícího bondovskou akčnost s lecarréovským skepticko-melancholickým fatalismem a nádavkem k tomu dostáváme i realistický osobní příběh prvotřídního agenta tajné služby, který má někde za kulisami příběhu rodinu. Steinhauer čtenáře vezme i tam, ba učiní z profesního a soukromého rozdvojení hlavního hrdiny jeden z významných motivů knihy a docílí nečekaného efektu – tahle linka příběh nezpomaluje a čtenáři povšechně naladěnému na tvrdý a cynický svět špionáže, zabíjení a intrik se z ní kupodivu nechce zvracet, jak se to často stává v případech nešťastného žánrového klonování. Autor je s touto svou šestou knihou nováčkem na našem trhu; snad nakladatel sáhne i po jeho předešlých románech, které by pro našince mohly být atraktivnější, protože jsou zasazeny do Evropy v různých fázích studené války.

Steinhauer udiví hned několika věcmi. Třeba tím, že chmurným světem tajných agentur nepohrdá, neuplivuje si před nimi. Může jejich praktiky líčit v nejčernějších barvách, ve všech vražedných důsledcích, v zásadě je však patriot – jev ve špionážním románu po 11. září ojedinělý, nemódní a proti gustu většiny – a bere činnost vládních agentur zdaleka ne jen jako nutné zlo. Překvapuje i Steinhauerova zjevně hluboká znalost prostředí (nebo přinejmenším její věrohodné předstírání, protože co my, maličcí, víme). Rozumí paranoidnímu myšlení svých hrdinů, v jeho podání má logiku, jakkoli zvrácenou, konstruuje svůj příběh jako šachista partii – vždy o pár nepředstavitelných, ale v posledku jedině logických tahů vepředu.

Ohromí i bohatost motivů, které do knihy včlenil: průměrnému autorovi by stačily hned na několik románů, byly by však řidší a plytčí. Turista je motivicky až marnotratně hutný, dotkneme se mocenských zájmů Číny, destabilizované politické situace v Africe, zlověstného působení ruských oligarchů, bývalé KGB, okrajově pohlédneme do bývalé Jugoslávie, podíváme se i na zrádce ve vládních službách, defektory a dvojí agenty a obligatorně si posvítíme i na zkorumpované politické činitele. A když se příběh začne sunout v poslední fázi právě sem – a jistěže, těžko z takové spletité šlamastiky vybruslit jinak než právě takto –, začneme možná cítit lehké zklamání z tak obnošené vesty. Jako by autor, kterému se na předchozích stovkách stránek podařilo organicky propojit vše i zdánlivě nespojité do strhujícího a komplexního děje, měl na víc a nemusel si pomáhat tak ohraným vyústěním, jakkoli i je zvládl osobitě.

Osobitost Steinhauerova románu spočívá i v tónu, jakým všechna zvěrstva líčí. K tomu mu výtečně slouží hlavní postava: Molo Weaver je agent CIA a někdejší člen supertajné jednotky ve Firmě, jeden z elitních Turistů, excelentních zabijáků ve jménu pax americana. Je vyčerpaný, vyšťavený, bojuje s návykovými látkami všeho druhu, pořád však je jeden z nejlepších, a to mimo jiné i proto, že věří v prospěšnost toho, co dělá. Jeho očima, v nichž je skepse a mnoho nesouhlasu, nikoli ale zásadní pochyby o principech, má čtenář možnost podívat se na agendu tajných služeb jinak, než bývá v takových románech běžně zvykem: Steinhauer mu nevnucuje apriorní postoj a nabízí dostatek prostoru k chápání. Tohle odevzdané přitakání prostředkům světícím účel a v neposlední řadě i potměšilost, s níž Steinhauer udělal nejkladnější postavou románu bývalého agenta KGB, činí z knihy nadstandardního zástupce žánru.

 

© Roman Lipčík

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 302 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

80%autor článku   60%čtenáři

zhlédnuto 4275x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce