Krása proti osudu
Gavran, Miro: Jedini svjedok ljepote

Krása proti osudu

Poslední Gavranům román Jedini svjedok ljepote, který již stihl v Chorvatsku vyjít dvakrát, se odehrává v současnosti a patrně jej lze označit za jeden z vrcholů Gavranovy prozaické tvorby. Román sice není nijak zvlášť dlouhý, ale je vystavěn natolik rafinovaně, že si čtenář takřka nedokáže udělat pauzu ani na kávu.

Poslední Gavranům román Jedini svjedok ljepote, který již stihl v Chorvatsku vyjít dvakrát, se odehrává v současnosti a patrně jej lze označit za jeden z vrcholů Gavranovy prozaické tvorby. Román sice není nijak zvlášť dlouhý, ale je vystavěn natolik rafinovaně, že si čtenář takřka nedokáže udělat pauzu ani na kávu.

Děj začíná vlastně docela nenápadně. Hlavním vypravěčem je populární a uznávaný spisovatel, který také přednáší literaturu na filozofické fakultě. Jednoho dne ho z jeho poklidného života vytrhne trochu podivný telefonát, v němž ho neznámá žena přesvědčuje, aby se s ní sešel. Hrdina se k tomu sice nechá přemluvit, ale nedělá si o dohodnuté schůzce zvláštní iluze. Vše se vyvíjí podle očekávání, žena se představí pouze křestním jménem, další detaily nehodlá prozrazovat. Následně vytáhne z tašky rukopis svého románu a naléhá na hrdinu, aby si knihu přečetl a sdělil jí svůj názor. Pak zmizí. Hrdina je přirozeně otrávený, protože podobné žádosti musí odmítat jako na běžícím pásu. Nicméně úkol přijal a jeho splnění neustále odkládal. Nakonec se po pár dnech přeci jen rozhodl rukopis prostudovat. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že se jedná o mimořádně kvalitní prvotinu a že tajemná žadatelka má bezpochyby veliký literární talent. Je tím natolik ohromen, že se nemůže další schůzky dočkat a o autorce začíná stále častěji přemýšlet. Konečně dojde k setkání a hrdina se po veliké pochvale ženina románu dozví zcela nepochopitelnou novinku. Román žena nehodlá nikdy vydat, zajímal ji pouze hrdinův názor. Zároveň muži předá další dílo. Tentokrát hrdina přečte rukopis okamžitě a opět je z něj nadšený. Ale ani druhý román žena vydat nechce. Místo toho se mezi hrdinou a autorkou rozvine vášnivý milostný vztah, který oba zcela pohltí. Muž ale trpí ženinými častými dlouhodobými odjezdy a stále mnoha tajnostmi, kterými je její život zahalen. Začne proto pátrat po jejím životě a postupně odkrývá to, co nejspíše mělo zůstat skryto. Následkem jednoho novinového článku ale dostane život obou postav zcela jiný směr a ústí tragickým rozuzlením.

Románem se kromě tohoto příběhu vine ještě druhá linie. Neznámý muž, opět popisován z pozice vševědoucího vypravěče, cestuje z nějakého tajemného důvodu na Maltu. Vystupuje pod skrytou identitou a pro odůvodnění svého pobytu na Maltě používá falešné krytí. Postupně se dozvídáme, že někoho usilovně hledá, a to téměř za použití metod tajné policie. Obě linie se střídají, což umožňuje lépe udržet čtenářovu pozornost.

Nebudeme prozrazovat další detaily, nicméně vyústění obou příběhů, které se logicky spojí a doplní, je překvapivé. Gavran tím dosahuje nečekaně nového rozměru ve své tvorbě.

„Jediný svědek krásy“ má na jednu stranu neuvěřitelné štěstí, že se mu alespoň jednou v životě podaří setkat se skutečnou komplexní krásou, ale na druhou stranu je také odsouzen prožít konec této krásy, což je zážitek asi ještě hlubší než samotné setkání s onou dlouho velice tajnosnubnou krásou.

Gavran se v tomto románu přesunul zcela do současnosti, jeho hrdinové žijí v dnešní Chorvatsku, pokud pomineme jeden kratší výlet do Německa a delší putování po Maltě. Postavy jsou živé a zvláště v hrdinovi se promítá řada zkušeností Mira Gavrana se světem spisovatelů a jejich fanoušků. Dějem také proklouzne Kafka a interpretace některých jeho myšlenek a prožitků (na základě jedné takové „kafkovské“ paralely se například žena rozhodne nechat rukopisy svých románů z bytu hlavního hrdiny ukrást), které v Chorvatsku vždy budily zájem. Román zároveň patrně naznačuje nástup zralejšího a hlubšího Mira Gavrana, což dozajista souvisí s autorovou blízkou padesátkou. Kniha již byla přeložena do angličtiny a němčiny a v brzké době vyjde i v dalších jazycích.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Mozaik knjiga, Zagreb, 2009, 200 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse