Stross, Charles: Válka obchodníků

Stross, Charles
Válka obchodníků

recenze sci-fi

Právě k nám dorazilo čtvrté pokračování Strossova cyklu Vládcové obchodu. První knížka u nás sice byla záhadně uvedena na trh jako fantasy, Válka obchodníků ale znovu dokládá, že jde o vrcholně zábavnou dobrodružnou alternativní science fiction. Máme se ještě na co těšit: autor je už o dva díly v předstihu.

 

A byl tam svět a za ním ještě jeden svět a bylo to...
Charles Stross: Válka obchodníků, přel. Hana Březáková, Talpress, Praha 2010, 358 str., ISBN: 978-80-7197-402-4

... a bylo to zábavné. Poutavé. Také docela poučné. Tohle všechno Charles Stross, pocházející z generační líhně, která v 90. letech vpíchla životodárnou injekci stagnující britské SF, umí. Z té novodobé party dnes plus minus čtyřicátníků, kam patří třeba Alastair Reynolds, Ken McLeod, Neil Asher či Richard Morgan, je také nejvšestrannější a tím snad i nejzajímavější. Díky Talpressu, který se jeho vydávání u nás chopil, jsme s ním v Archivech hrůz udělali exkurzi do lovecraftovského světa zasahujícího však citelně do činnosti moderních výzvědných služeb, a v Accelerandu nám nastínil vědecky velmi důmyslně propracovaný koncept vesmíru, jehož hybná síla, něco víc než bůh a rozhodně víc než počítač, se obejde bez lidské existence. V dalším cípu jeho mnohoúhelné tvorby najdeme zatím jeho nejrozsáhlejší dílo, cyklus Vládcové obchodu, jehož čtvrté pokračování právě dorazilo k nám; ale Stross už je o dva díly v předstihu.

Udiví jen trochu, že Vládcové obchodu byli na trh zprvu uváděni jako fantasy (snad v tom byl pragmatický předpoklad, že každá blbá fantasy se prodává lépe než sebechytřejší SF...?). Pár z kontextu vytržených stránek prvního dílu nazvaného Rodinný podnik k tomu může málo zkušeného čtenáře svést: zavádějí nás do Gruinmarktu, zjevně středověké říše. Skočíme rovnýma nohama do dvorských klanových intrik, jaké sluší každému historickému románu. Leč souběžně tam zavedou i investigativní novinářku z Bostonu, která vedle toho, že se zamotala do rozkrývání velmi citlivé kauzy, vězí po krk ještě v čemsi, čemu už vůbec nerozumí. Na onom podivném místě, kam se dostane skoro podobně jako yankee z Connecticutu, po ní jdou rytíři v brnění, ale se samopaly v rukou. Když už je pak o mnoho set stránek dál, v druhém dílu s názvem Ztracená rodina, poučenější a uchopí věci do vlastních rukou, uteče před středověkými pronásledovateli do Bostonu. Avšak ne tam, kde bydlí a pracuje, ale do Bostonu podivně změněného, kvaziviktoriánského, nad nímž létají vzducholodě, a to i nad palácem britského místodržícího. Největšími nepřáteli jsou francouzští špehové a Karla Marxe tam popravili za rozvratnictví, zatímco jeho myšlenky vzklíčily v osvobozeneckém hnutí levellerů. Tedy pořádný závan páry ze steampunku.

Ano, žádná fantasy, její prvky, a to ještě notně deformované, okořeňují jen část knihy, která je jinak velmi kvalitní ukázkou příběhu o alternativních světech. Jejich trojúhelník Strossovi skýtá kombinatorické možnosti i vzhledem k tomu, že ne všichni aktéři mohou přecházet z každého světa do každého, takže jejich reálie se sice prolínají a vzájemně ovlivňují, ale s omezeními, která autorovi umožňují hrát poměrně složitou, téměř šachovou partii. Jen hlavní hrdince, moderní Američance Miriam Becksteinové, umožnil bezbariérový přístup kamkoli, protože to ona je hybnou silou příběhu. Je zapomenutým potomkem Klanu, rozvětvené rodiny, jíž bylo dáno umění cestovat mezi světy a která si z toho udělala dobrý byznys, výnosný, ale na moderní měřítka zastaralý. A Strossova záliba v rozmanitých teoriích a jejich domýšlení zde má hody. Jeho psaní je důkladné, propracované, ale v akčních scénách pokulhává za rozkoší z rozvíjení všelijakých myšlenkových konceptů. Novodobá Američanka dává zaostalým středověkým obchodníkům lekce z ekonomie, poučuje je, že obchod zbožím, byť je to heroin, kterým zásobují její vlast, se přežil, že podstatnější je know-how. A z pseudoviktoriánské Nové Británie, kam se uchýlila, protože tam za ní klanoví protivníci nemohou, rozvíjí vlastní obchodní síť, aby ukázala příbuzným, jimž začíná její aktivita ležet v žaludku a rádi by se jí zbavili. Ale ani tam není bezpečná: kromě toho, že tam sídlí další větev rodu (zavržená a nesmiřitelná), má Stross, alias Becksteinová, vyhraněné názory i na politiku a nenechává si je v poněkud totalitním prostředí pro sebe.

Děj ubíhá proměnlivě jako v kaleidoskopu, a pokud ve třetím díle nazvaném Sjednocený klan začal trochu ztrácet dech, Stross to v aktuální „čtyřce“ napravil: úřady v moderní Americe pojmou podezření o poutnících mezi světy a začnou se o podivné aktivity některých – občasných – obyvatel USA zajímat. Ti by se mohli bránit výstražným výbuchem bomby položené na některé rušné místo současného Bostonu. Do hry vstupuje další z evidentních Strossových zálib, praxe tajných služeb (jednou z osnov jeho knih bývá různě maskovaný princip špionážního románu). Na jiném konci kontinua vystrkují růžky obávání Francouzi... a prvek fantasy nakonec zůstává jen v medailonu, který umožňuje přesuny mezi světy a tedy i čtenářovo putování touto vrcholně zábavnou dobrodružnou alternativní science fiction.

 

© Roman Lipčík

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 266 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

70%autor článku   57%čtenáři

zhlédnuto 2998x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce