Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky)

Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky)

aktualita kultura

Kindle – největší vynález na knižním trhu od Gutenberga! Prodej e-knih na Amazonu překročil počet tištěných knih! Knihy se digitalizují a následují tak konečně hudbu a film. Nakladatelé se bojí – e-kniha zabije knižní průmysl! Podobné titulky proběhly i řadou českých médií. Máme se taky bát, či se začít těšit?

 

Několik mýtů spojených s elektronickými knihami

E-knihy vytlačí tištěné knihy
Kindle – největší vynález na knižním trhu od Gutenberga! Prodej e-knih na Amazonu překročil počet tištěných knih! Knihy se digitalizují a následují tak konečně hudbu a film. Nakladatelé se bojí – e-kniha zabije knižní průmysl! Podobné titulky proběhly i řadou českých médií. Máme se taky bát, či se začít těšit?

Prodej e-knih skutečně roste. Podle statistik Asociace amerických nakladatelů stoupá tento prodej od roku 2002 s průměrným ročním přírůstkem 71 %, přičemž roční přírůstky i přes 150 % nebyly výjimkou. V roce 2009 překonaly tržby za prodej e-knih tržby z prodejů audio knih a dosáhly 313 miliónů dolarů, letos se očekává obrat okolo půl miliardy dolarů (takřka sedmdesátinásobek obratu oproti roku 2002). Ale…

Trh v Americe není jen Amazon. Celkové roční tržby knižního průmyslu v USA činí okolo 24 miliard dolarů, e-knihy tak mají dnes podíl jen asi 2 % (v beletrii ovšem bude tento podíl vyšší, cca 5 %–7 %). V jiných zemích ovšem nárůst prodeje e-knih nebyl zdaleka tak strmý. Např. v sousedním Německu je situace podobná Česku – málo titulů, skepse nakladatelů, malý počet čteček, relativně vysoké ceny ve srovnání s USA atd. – a podíl e-knih je zatím mizivý. I když lze očekávat, že podíl e-knih ještě několik let poroste, i největší elektrooptimisté prognózují „rovnovážný stav“ (v USA patrně mezi lety 2015 a 2020) s podílem 80 % – 60 % ve prospěch tištěných knih.

Důvodů je několik. V první řadě lze počítat s tím, že knihy s vyšší „přidanou hodnotou“, umělecké, fotografické, větších formátů, učebnice atd. zůstanou spíše součástí klasického média. Navíc velkou část publika e-knihy prostě neosloví, a pokud bude mít na výběr, zůstane věrna tištěným knihám. S nimi je totiž spojena i jistá kultura konzumace, kterou e-knihy zatím nahradit nemohou. I když ceny čteček jistě klesnou, budou počáteční relativně vysoké investice přijatelné pro příležitostné čtenáře kupující pár knih do roka? Bude e-kniha vhodným dárkem k Vánocům? A tak by bylo možné pokračovat.

Ale i ti, které by tato nová forma oslovila, záhy narazí na meze možností. Nebudu zde polemizovat s deklarovanými výhodami elektronické knihy vůči tištěné, to lze snadno dohledat v tisících příspěvcích na internetu. Reálně existují pouze tři – do čtečky lze nahrát více knih najednou (výhoda pro často cestující čtenáře), e-knihy lze snadno prohledávat (výhoda pro akademickou obec), u e-knihy lze měnit velikost písma (výhoda pro seniory – kupodivu na ně reklama vůbec nemíří a soustřeďuje se jako v jiných segmentech trhu takřka výhradně na mladší generace). Existuje ale i celá řada problémů, z nichž některé prostě odstranit nikdy nepůjde. Vyberu namátkou jen dva – nutnost zdroje energie (za komfort moderních čtecích zařízení je nutné platit častým dobíjením baterie, čímž se zase uživatelský komfort snižuje) a trvanlivost dat. Skutečně věří dnešní uživatelé tomu, že za 10 let, až jejich zařízení fyzicky doslouží, bude jejich původní formát ještě vůbec existovat a bude možné přenést data na nové zařízení? A to už dnes existuje celé řada formátů, které nelze číst na čtečkách konkurence.

V Americe již e-knihy překonaly stadium hraček pro technologické nadšence, staly se masovou záležitostí a módou. Dnešní vlna zájmu o elektronické knihy je značnou měrou nesena právě jí. Je „in“ mít svůj I-pad či chytrý telefon se zabudovanou čtečkou. Působím ale v nakladatelském oboru již dost dlouho, abych si nepamatoval podobné módní vlny a módní prognózy – a jejich konce, když vlna pomine. CD-ROM, multimediální DVD knihy, atd. Ty, jak známo, zmizely z trhu takřka úplně. U e-knih se podobný ústup ze slávy asi očekávat nedá, spíš paralelní přítomnost obou médií, každé určené pro jiného čtenáře. A nakladatelé – ti nebudou trpně čekat na svůj očekávaný konec, buď se přizpůsobí nebo se přikrčí a budou věřit, že se vlna zase přežene.

E-knihy mají být (skoro) zadarmo
Toto tvrzení zarputile prosazují v internetových diskusích lidé přesvědčení, že veškerá digitální díla mají být k dispozici (na internetu) zdarma, do značné míry ho ale sdílí i čtenáři, kteří si uvědomují, že knihy (hudba, film atd.) nejsou houby v lese, a že existují určité náklady nutné na jejich vytvoření. E-knihy se přeci nevydávají v hmotné podobě, nakladatel tedy nemusí platit papír, tisk a vazbu. Logicky pak má být „spravedlivá“ cena e-knihy na 30 % – 40 % ceny tiskové.

Pominu-li fakt, že čtenář si nekupuje papír a tiskařskou čerň, ale obsah, a médium, které ho nese, je z tohoto pohledu druhotné, neobstojí ani úvaha o podstatném zlevnění e-knihy v důsledku absence tiskárny ve výrobním procesu. Tiskové náklady tvoří totiž jen 10 %–15 % koncové ceny knihy, tedy příliš málo na to, aby byl pokles výrazný. Ostatní náklady se u tištěné knihy příliš neliší, nebo jdou proti sobě – DPH u tištěné 10 %, u elektronické 20 %, honorářové náklady 8 %-10 % u tištěné, dvoj až trojnásobek u elektronické (autoři požadují stejný absolutní výnos u obou médií), redakce, sazba, grafika, režie a marže nakladatele 15% – 20 % u tištěné a o něco méně u elektronické. Největší položkou v koncové ceně obou médií tak jsou distribuční náklady a propagace – až 50 % u tištěné, 25 % – 35 % u elektronické.

V současnosti tak stojí e-knihy 55 %–70 % ceny tištěného vydání, ale v dlouhodobějším časovém horizontu se ceny budou spíše zvyšovat. Stačí se podívat na současnou nabídku knih na Amazonu, kde je původní „lidová“ cena 9,99 USD již minulostí.

E-knihy umožní vydávat i starší tituly, u nichž se tištěná podoba již nevyplatí
Výrobní ceny e-knih jsou skutečně podstatně nižší než u knih tištěných. U vydaných titulů je vše hotovo – text zredigován, korektury vysazeny. Stačí tedy jen tuto sazbu, která je stejně v elektronické podobě, převést do formátu e-knihy – a je hotovo. Toto přesvědčení navíc sdílejí i zástupci distribučních firem: „Pošlete nám tisková data a my je během chvilky překonvertujeme.“ Kéž by to bylo tak jednoduché…

Konverzní proces není vůbec automatický, vyžaduje spoustu ruční práce a fakticky znamená zjednodušenou redakci a sazbu nanovo. A to pro každý podporovaný elektronický formát zvlášť. Mezi hlavní problémy patří: čeština, fonty, grafická úprava, ztráta části informace během konverze atd. A i když se nakladatelé a sazeči postupně učí, tato práce při konverzi znamená určité náklady, podle složitosti knihy okolo 5000–10 000 Kč na titul. To spolu s dalšími náklady (honoráře, ilustrace, režie) vede k tomu, že se rentabilita e-knih, tedy bod, kdy se vynaložené náklady nakladateli vrátí, posouvá na minimálně 100–200 prodaných kusů.

Toto číslo je pro české nakladatele dnes z říše snů i pro dobře prodávané tituly. V krátkodobém horizontu do pěti let lze stěží očekávat, že budou nakladatelé investovat byť i tyto relativně malé částky do výroby zjevně prodělečných titulů. Výjimky jistě budou –propagační důvody, ohledy na autory atd. Teprve poté, co se trh s elektronickými tituly rozvine, se budou i tituly out of print vydávat elektronicky. S ohledem na výše uvedené ekonomické úvahy, však patrně za vyšší cenu než běžné e-knihy. To ale zase zvýší riziko pirátství.

Pirátství zasadí knižnímu trhu podobný úder jako trhu s hudbou
Pirátské kopie knih v elektronické podobě se objevují prakticky od konce 90. let a masovějšího charakteru nabývá tento fenomén v posledních letech. Důvodem zpoždění oproti hudbě je především větší náročnost – hudební CD je během pár minut, bez nutnosti zásahu piráta, převedeno do komprimovaného formátu – a můžeme začít sdílet. S kopírováním knihy je mnohem více práce – skenovat, převést do digitální podoby, celou knihu přečíst a fakticky znovu zredigovat – ani pirát nemůže bez újmy na pověsti distribuovat odbyté texty s chybami. Elektronické knihy tento proces zjednoduší – po odstranění ochrany proti kopírování může bude text prakticky ve stejné podobě, jako ho připravil nakladatel. Autoři a nakladatelé navíc nemají možnost alternativních zdrojů příjmů jako hudebníci v podobě turné a koncertů. Důsledek: snížení odměn autorů, krach nakladatelů. Temné vyhlídky.

Ve skutečnosti asi nebudou dopady na knižní trh tak drastické jako na trh s hudbou. Přes řadu shod zde existuje celá řada podstatných rozdílů. Z nich zmíním zejména předpoklad, že e-knihy nikdy nevytlačí klasické papírové knihy – a pro jejich příznivce je pirátská kopie stejně málo atraktivní jako legální e-kniha. A kromě toho, během desetiletí boje s piráty v hudebním oboru, ale i jinde se osvědčily postupy, jak tento jev ne sice zcela zničit, ale omezit – osvěta (krádež duševního vlastnictví zůstává krádeží), výběrová represe a nabídka legálního obsahu.

Samotná ochrana proti kopírování elektronických knih (DRM – Digital Rights Management) slouží spíše jako prostředek zvýšení pracnosti kopírování – většina ochran je sice dnes již překonána, ale konverze není jednoduchá. V tomto ohledu jsem skeptický –nebude trvat dlouho a kopírování knih s DRM bude podobně snadné jako CD.

Autor nebude potřebovat nakladatele, může si vydávat e-knihy sám
Zatímco vydání klasické knihy je časově náročným, obtížným, ale zejména riskantním podnikem, relativně nízké náklady na přípravu e-knihy údajně povedou k tomu, že si je budou moci autoři vydávat sami. Toto tvrzení se zatím naprosto nezakládá na realitě a je spíše zbožným přáním různých agentur či distribučních firem, které se snaží odlákat autory od jejich nakladatelů – alespoň na poli elektronických knih.

Nechme teď stranou nadšence a grafomany, kteří tak nepochybně činit budou. Jejich výtvory nepochybně zaplevelí trh s e-knihami (podobně jako je tomu dnes i s blogosférou) do té doby, než distributoři zjistí, že kvantita je i v tomto případě kontraproduktivní. Jistě se najdou i výjimečné případy autorů bestsellerů, kteří se rozhodnou rozšířit své literární povolání o podnikání (podobně výjimečně k tomu dochází i v hudebním oboru). Ale to mám na mysli kategorii e-knih odvozených od knižního vydání, u nových titulů je to možnost zcela iluzorní – díky objemu prodeje elektronických knih žádný soudný autor nevydá knihu jen v elektronické podobě (s výjimkou PR, experimentu atd.).

Řada lidí mimo knižní obor vidí vztah autor – nakladatel jako vztah protichůdný, někteří dokonce po marxisticku chápou nakladatele jako vykořisťovatele! Ve skutečnosti je to vztah spolupráce – ekonomické a pracovní. V ekonomické rovině nakladatel zajišťuje vydání knihy, aniž by autor nesl riziko ztráty (tomu hrozí jen, že dostane menší honorář). A společně si pak dělí případný zisk. A to většinou spravedlivě – s vyšším nákladem roste i percentuální podíl autora. Rovina pracovní je nasnadě – na přípravě knihy se podílí celá řada lidí, na jednu knihu minimálně 1–2 redaktoři, grafik atd. Pouze pokud v jedné z těchto rovin (nebo dokonce v obou) dojde k nesouladu, k nemožnosti dohody – pak se jejich cesty rozejdou. Jinými slovy, proč by měl spokojený autor opouštět svého nakladatele s vidinou malého nárůstu zisku výměnou za riziko a práci navíc?

Ale mimo tyto dvě roviny existuje i rovina třetí, snad nejdůležitější, rovina společenská. Debaty nad rukopisem u piva či vína, desítky vypitých kafí, fernety v redakci. Sdílení určitých společných hodnot a jejich neustálé potvrzování. Loajalita a tolerance. Stačí si otevřít libovolnou knihu a přečíst si autorovo poděkování nakladateli: za důvěru, podporu, ale i za ochotu vyslechnout si jeho osobní problémy, za mimořádnou zálohu na pokrytí nákladů rozvodu, nebo za pochopení, že byl rukopis odevzdán dva roky po termínu…

 

 

© Marek Pečenka 
Nakladatelství Dokořán, které vydalo už několik e-knih 
marek.pecenka@dokoran.cz
článek otiskly také Knižní novinky

Diskuse

Vložil: The_Abducted, 12.04.2013 10:18
Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky)
To je všechno sice hezké, že vydavatel má vysoké náklady, ale pokud e-kniha stojí 89 korun a na trhu není problém sehnat tištěnou verzi za polovic (aukro, levné knihy), pak se nakladatel nemůže divit, že má problémy s odbytem. Navíc pokud vím, tak autorům předminulého století se autorské honoráře už... jaksi neplatí. Za sebe můžu říct, že e-verze vyhledávám hlavně u titulů, které si potřebuji jednou pročíst a dále už je nepotřebuji (u srdcovek si koupím tištěnou knihu, abych si ji mohla vystavovat v knihovně, že ano). Kdyby existovaly servery, kde mě dejme tomu roční členství vyjde na stokorunu a já bych měla možnost za to stáhnout řekněme 50 titulů, o investici bych uvažovala (za takových podmínek by poptávka jistě vzrostla), ale když si platím členství ve dvou velkých knihovnách, kde seženu naprosto kteroukoli knihu, ročně si napůjčuji stovku knih, které si občas TAKY FOTÍM A UKLÁDÁM DO POČÍTAČE, připadá mi nesmyslné za podobné jednorázové, hmmm, "půjčení" jediné e-knihy platit víc, než kolik by mě stálo zaslání hmotné knihy z aukra nebo na kolik mě vyjde ona stovka titulů z knihoven hmotných.
Vložil: Martin, 11.02.2011 15:13
Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky)
Pan Pečenka zapoměl napsat zdroj dat. Ve vědeckém pojednání pak neuvedení zdroje znamená diskreditaci článku.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 7060x

Inzerce