Eco, Umberto: Jméno růže (divadelní představení)

Eco, Umberto
Jméno růže (divadelní představení)

aktualita beletrie zahraniční

Městské divadlo v Brně brzy nabídne slavný známý Ecův román jako atraktivní podívanou. Prý to bude něco mezi mysteriózním dramatem, tajuplným gotickým thrillerem, napínavou historickou detektivkou, mystickým hororem a vzrušující výpravou do estetického myšlení středověku.

Jméno růže na jevišti
Claus J. Frankl; Umberto Eco: Jméno růže, Městské divadlo v Brně (premiéra 19. 2. 2011). Režie Petr Kracik, adaptace Claus J. Frankl, asistent režie Stanislav Slovák, překlad Václav Cejpek a Monika Kučerová, kostýmy Andrea Kučerová, dramaturg Ladislav Stýblo, scéna Jaroslav Milfajt, hudba Dalibor Štrunc. Hrají Viktor Skála (Vilém z Baskervillu), Vojtěch Blahuta (Adso), Zdeněk Junák (Abbo), Ladislav Kolář (Jorge), Rastislav Gajdoš (Remigius) a další.

Na hudební scéně Městského divadla v Brně bude mít 19. února 2011 českou premiéru inscenace Jméno růže, kterou podle známého Ecova románu napsal německý divadelník Claus J. Frankl. Po českém knižním překladu Zdeňka Frýborta a filmovém zpracování se Seanem Connerym v hlavní roli má tedy české publikum možnost seznámit se s touto látkou již ve třetí umělecké formě.

V upoutávkách je inscenace prezentována jako „Mysteriózní drama! Mysteriózní detektivka! Tajuplný gotický thriller! Napínavá historická detektivka! Mystický horor! Vzrušující výprava do estetického myšlení středověku!“

Něco málo o chystané inscenaci prozradil režisér Petr Kracík v rozhovoru pro Brněnský deník: „Chtěl jsem se vyhnout složitým filozofickým přesahům a vyzdvihnout především vášnivý příběh ze světa mužů. Nebude to ,atrakce‘, protože nejdůležitějším pilířem je pro mě herec. Vše musí divákům zprostředkovat právě on.“ Kracík dále uvedl: „Chtěl jsem vytvořit novou a ryze divadelní verzi známého příběhu. Naše Jméno růže určitě nebude žádnou ,operou‘ přesycenou efekty.“

Přestože Eco ve svém románu používá narativní struktury detektivky, thrilleru a dalších triviálních žánrů, text má také velmi hluboké filozofické pozadí zachycující dobové myšlenkové a estetické směry. Lze očekávat, že tato složka asi nebude scénicky zobrazena. Dramaturg Ladislav Stýblo uvedl pro www.divadlo.cz: „Franklova divadelní adaptace se s obtížným úkolem převést složité Ecovo dílo na divadelní jeviště vyrovnala s příkladnou odvahou a se ctí. Franklova adaptace samozřejmě nemůže na jeviště přivést celé bohatství Ecova románu – z pochopitelných důvodů opouští vše, co není nezbytné pro pochopení zápletky, vykreslení postav a tématu nebo vytvoření atmosféry. Poněkud byl také redukován počet jednajících postav na nezbytné minimum. Vše podstatné, co zakládá popularitu románu, však zůstalo zachováno a je mnohdy velmi zajímavě převedeno pro divadelní jeviště. Franklova adaptace je však románové předloze poměrně věrná a lze říci, že nejpodstatnějším posunem oproti románu je mnohem větší důraz na vizuálně vděčné momenty a naopak co možná největší omezení dialogů, zejména těch probíhajících v románu mezi Vilémem z Baskervillu a Adsonem z Melku.“

 

© Jiří Špička
 

Diskuse

Vložil: Martin, 15.02.2011 23:16
Eco, Umberto: Jméno růže (divadelní představení)
Jedná se dokonce již o čtvrtou uměleckou formu Jména růže v českém prostředí - autor příspěvku zapomněl na zdařilou rozhlasovou dramatizaci románu, která byla také v roce 2006 vydána v Radioservisu na pěti CD - autorem dramatizace je Michal Lázňovský, režii měl Ivan Chrz.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 6263x

Koupit knihu

Inzerce