Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku

Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku

aktualita beletrie zahraniční

Navazujeme na polemiku vyvolanou spisovatelem a nakladatelem Martinem Reinerem, který zpochybnil oprávněnost o. s. DILIA k výkonu tzv. kolektivní správy autorských práv. Po Reinerově tiskové konferenci publikoval server Novinky.cz jeho otevřený dopis, a posléze i reakci ředitele DILIA, JUDr. Jiřího Srstky. U obou vyjádření chybí podstatné detaily, bez nichž se člověk, který není s problematikou blíže obeznámen, těžko orientuje.

 

Navazujeme na polemiku vyvolanou spisovatelem a nakladatelem Martinem Reinerem, který zpochybnil oprávněnost o. s. DILIA k výkonu tzv. kolektivní správy autorských práv. Po Reinerově tiskové konferenci publikoval server Novinky.cz jeho otevřený dopis, a posléze i reakci ředitele DILIA, JUDr. Jiřího Srstky. U obou vyjádření chybí podstatné detaily, bez nichž se člověk, který není s problematikou blíže obeznámen, těžko orientuje. Podle toho, co o záležitosti vím, mi argumentace "vzouřenců" přišla opodstatněná jen zčásti. Avšak ani Srstkova obhajoba nemusí každého přesvědčit. Zejména vyjádření: "Reinerův výklad ustanovení autorského zákona, kdy tvrdí, že DILIA má oslovovat všechny známé autory, aby si zaregistrovali svá díla, by měl v praxi famózní dopad" vyvolává pochyby. Nejjednodušší nám připadalo podívat se, jak to funguje jinde. Magda de Bruin proto zjistila, jak to chodí v Nizozemsku...
- jš -

 

Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku

V Nizozemsku se správou autorských práv spisovatelů a překladatelů zabývá nadace LIRA (zkratka pro Literaire rechten auteurs, tedy Nadace pro literární práva autorů). Na přehledných webových stránkách, psaných srozumitelným jazykem a s uvedením konkrétních příkladů, se dozvíme, jak tato organizace, srovnatelná s občanským sdružením DILIA, přesně funguje.

LIRA byla založena v roce 1986 Spolkem literátů (Vereniging van Letterkundigen, VvL), dnes je součástí Spolku spisovatelů a překladatelů (Vereniging van Schrijvers en Vertalers - VSenV). Přestože je LIRA nadace, jmenuje každoročně všechny členy vedení její valná hromada.

LIRA je nezisková organizace, nepodléhá však státní správě, i když jako rozdělující organizace vykonává zákonná opatření. Je to nadace založená autory, řízená autory a autorům také slouží. Část nadační činnosti spadá pod kontrolu Úřadu pro dohled nad kolektivními správními organizacemi autorských a příbuzných práv (CvTA – College van Toezicht collectieve beheersorganisaties auteursrechten en naburige rechten), v první řadě se však LIRA zodpovídá autorům. Nadace klade velký důraz na transparentnost jednání. Každý rok svolává členskou schůzi, vydává výroční zprávu o činnosti s finančním přehledem. Na webových stránkách lze najít i „odpovědi na nejčastější dotazy“ a soupis kontrolních mechanismů.

LIRA nemá žádné vlastní zaměstnance. Činnost provádí prostřednictvím podniku Cedar a.s., který zabezpečuje administrativu celkem šesti organizací zabývajících se autorským právem. LIRA je zastoupena ve Spolku organizací zabývajících se kolektivním využíváním intelektuálního vlastnictví (Vereniging van Organisaties die Intellectueel eigendom Collectief Exploiteren - VOI©E) a tím se současně zavázala k dodržování Pravidel chování kolektivních správních organizací (Gedragscode voor Collectieve beheersorganisaties).

Úhrada za výpůjčky v knihovnách
K právům, která je prakticky nemožné spravovat individuálně, a proto LIRA nabízí k jejich vymáhání kolektivní správu, patří např. vyplácení úhrady za výpůjčky v knihovnách. Podklady k vyplácení této úhrady získává LIRA od organizace Nederlandse Openbare Bibliotheken (Nizozemské veřejné knihovny) v podobě katalogizačních údajů o knihách, které knihovny zařadily do svého fondu. LIRA má tzv. doručovací povinnost. To znamená, že je povinna aktivně vyhledávat nositele práv, jako jsou autoři, překladatelé, editoři či dědicové. Obrací se za tím účelem na nakladatele, ale ve složitějších případech k tomu slouží např. zvláštní rubrika v bulletinu nadace (dostávají ho všichni zastupovaní nositelé práv a je k dispozici na webových stránkách) se jmény autorů, které se nadaci dosud nepodařilo vypátrat. Ani začínající spisovatel nebo překladatel nemusí zpravidla vyvíjet žádnou iniciativu, protože LIRA se na něj obrátí sama. Není také potřeba, aby se stal členem nadace. Autorská práva totiž vznikají automaticky a LIRA má již zmíněnou doručovací povinnost, takže autory ve věci výpůjčního práva zastupuje bez ohledu na to, zda se stanou členy nadace.

Nositel práv dostane od nadace každý rok na podzim kontrolní přehled titulů, kde má možnost údaje (včetně svých osobních údajů) opravit nebo doplnit. V prosinci LIRA vyplácí úhradu za uplynulé období (např. v prosinci 2010 za období od 1. července 2009 do 30. června 2010). Jednou ročně (obvykle v létě) LIRA vyplácí doplatek. Při té příležitosti např. provede se zpětnou platností úhradu výpůjčních práv těm, kdo ji dosud nedostávali, nebo těm, u kterých se v mezičase podařilo zjistit další vydané tituly, správné adresy a/nebo čísla bankovního účtu. Nárok na vyplacení poplatku zaniká až po pěti letech po vydání díla. Nositel práv obdrží přesné vyúčtování se seznamem vypůjčovaných děl. Tento seznam tedy nemusí odpovídat celkovému přehledu autorova díla (pokud totiž určitý titul v daném období nebyl ani jednou vypůjčen, nefiguruje ani na seznamu).

Rozdělování úhrady za výpůjčky v knihovnách je založené na celostátním namátkovém měření, které provádí Nadace pro výpůjční právo (Stichting Leenrecht) ve spolupráci se zmíněnou organizací Nizozemské veřejné knihovny (Nederlandse Openbare Bibliotheken). LIRA dostává od knihoven (Nederlandse Bibliotheek Dienst) katalogizační údaje o knize, tj. titul, ISBN/EAN, jméno původního autora atd. Výpůjčky zachycené namátkovým měřením se pak propojí s údaji o knihách a osobách, které jsou nadaci LIRA známé. Úhrada se vypočítává vynásobením počtu výpůjček s cenou knihy, výsledek je převeden do bodového systému. Body se násobí předem stanoveným koeficientem, který se určuje v závislosti na celkovém počtu výpůjček a na celkové výši sumy, která je pro úhradu výpůjčních práv k dispozici.

U překladů dostává překladatel 70 procent z celkové úhrady za výpůjčky daného titulu. Zbývajících 30 procent náleží zahraničnímu autorovi (a to i v případě, že jde o autora, který zemřel před více než 70 lety, a jehož autorská práva jsou tím pádem volná). Tito autoři mohou svůj podíl z úhrady výpůjčních práv získat prostřednictvím příslušné sesterské organizace (tedy v případě českých nositelů práv zřejmě Dilia).

© Magda de Bruin Hüblová

Diskuse

Vložil: Zych Karol, 20.02.2014 12:55
Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku
Le Ministere dela Culture a reconnu mon droit d´artiste apres lui avoir présenté trois livres que j´avais traduits et qu´il m´avait demandés. Ai-je le droit de demander en conséquence une pension retraite ?
Vložil: Magda de Bruin, 08.06.2011 21:25
Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku
Při psaní jsem se opírala ryze o webové stránky nadace LIRA (stejně jako Dilia je členem mezinárodní organizace CISAC). Dal by se podobný text sestavit o fungování agentury Dilia? Pokud se některé z těchto informací na jejím webu nenajdou, vědí teď ti, kterých se to týká, na co se své agentury zeptat.... Nejsme odborníci na autorské právo ani znalci českých zákonů - těžko od nás očekávat, že tady a teď všem vysvětlíme, jak se věci mají. Svou roli vidíme spíš v úsloví "chytrému napověz...".
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.06.2011 16:36
Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku
Nic proti dalšímu nizozemskému okénku paní de Bruin Hüblové, ale při čtení úvodu (přiznám se, že naspisu jsem velkou pozornost nevěnoval) jsem spíše doufal, že když -jš- o záležitosti něco ví, podělí se o to se čtenáři, aby konečně nebyli odkázáni jen na opravdu konfúzní a podstatné informace postrádající... deklarace zainteresovaných stran ve při.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 4053x

Inzerce