Detektivní román Duše z bronzu vydaný roku 1998 je dílem slavné a oblíbené švýcarské spisovatelky, novinářky, esejistky a režisérky Anne Cuneo.

Ačkoli se Anne Cuneo narodila v Paříži, dětství prožila v Itálii. Po otcově smrti prošla několika sirotčinci a internáty nejprve v Itálii a poté ve Švýcarsku. Tato alpská země, přesněji město Lausanne se stalo nakonec jejím domovem, vystudovala zde střední školu a také univerzitu. Autorka se celý život aktivně zapojuje do veřejného a kulturního života. Za svá různorodá literární díla získala mnohá ocenění.

Román Duše z bronzu rozhodně není obyčejnou detektivkou k rychlému přečtení. Sama autorka s nálepkou „detektivní román“ nesouhlasí a raději o svém díle mluví jako o „sociálním románu“, což je mnohem výstižnější. Duše z bronzu je mnohovrstevnatý román s nečekanými zvraty a rozuzleními, zajímavými životními příběhy a skvěle vykreslenými postavami. Autorka zároveň popisuje současnou společnost a její problémy, zavádí čtenáře do švýcarských vysokých politických kruhů. Napínavý příběh se odehrává především ve městech Lausanne a Curych, které Anne Cuneo důvěrně zná a skvěle umí vystihnout jejich atmosféru.

Celý román se skládá z několika dílčích příběhů, které spolu zprvu nesouvisejí, ale v průběhu pátrání se propojí. Hlavní postava, Marie Machiavelliová, je mladá úspěšná žena nejen pozoruhodného jména, ale i neobvyklé profese: pracuje jako soukromý detektiv. Sympatii čtenářů si získá hned na začátku otevřeným a vtipným vyprávěním o své rodině, o svém příjmení a nevyvedeném brzkém manželství. Marie má úspěšnou praxi hlavně díky mnoha známým a dobrým kontaktům. Do její kanceláře přijde záhadný Angličan, a tak začne jeden z jejích nejpodivnějších a nejsložitějších případů. Thomas Carlyle je muž v perfektním obleku, má dokonalý britský přízvuk a pochází z velmi vlivné rodiny. Ovšem jeho osobnost a povaha zdaleka tak ušlechtilé nejsou. Vycvičený instinkt Marii radí, aby práci odmítla. Udělá pravý opak. Co vše Thomas Carlyle skrývá a co vše díky Marii vyjde na povrch?

Dalším případem, kterým se Marie zabývá, je vlaková poštovní loupež a ukradené chrastítko. Starší dáma z vysoce postavené rodiny zoufale hledá starožitné chrastítko. Je tento předmět opravdu tím, co hledá? Marie snadno odhalí, že nikoli, a pátrání ji zavede do nejvyšších politických kruhů, kde je také místo pro zavrženíhodné chování a činy. Čekali byste nějakou souvislost?

Do svého příběhu autorka zakomponovala hned několik současných společenských problémů, které nahlíží vnímavým ženským pohledem. Nejsilnější téma, které prostupuje téměř celou knihu, je znásilnění. Anne Cuneo empaticky popisuje psychické trauma zneužité ženy, její strach, pomalé vyrovnávání s krutým prožitkem, návrat do normálního života a konečně také velmi obtížné navazování nových vztahů. Autorka neopomíjí ani další důležitý aspekt znásilnění – reakce okolí oběti.

V tomto složitém příběhu se čtenář seznámí se spoustou zajímavých postav, které jsou velmi trefně charakterizované. V knize nenajdeme dlouhé popisné pasáže. Jen Thomas Carlyle je na začátku knihy podrobně charakterizován, jinak se s povahou postav či jejich životem čtenář seznámí spíš jakoby mimochodem z vyprávění Marie a prostřednictvím jejích realistických, místy ironických a vtipných poznámek. I tak jsou postavy plastické, přirozené a velmi živé. Autorka dává ve své knize velký prostor ženám a ukazuje je v různých rolích a životních situacích: Marie, žena sebevědomá a emancipovaná, pro kterou jsou přátelé a čest na prvním místě. Iris, žena mladá a úspěšná, které se život od základů změní, protože se stala obětí znásilnění, a jen díky podpoře přátel a syna nakonec toto trauma překoná. Olga, „femme fatale“, krásná, sebevědomá, oblíbená a uznávaná učitelka, ukrývá v sobě ovšem velmi nebezpečné touhy a vyhledává dominantní muže. Chce zvítězit nad smrtí tím, že jí půjde s největší elegancí vstříc. Další postava, Betty, žena týraná manželem, se díky své babičce dokáže manželovi vzepřít a jeho moci uniknout.

Nejvýraznější mužskou postavou je Thomas Carlyle. Dostalo se mu toho nejlepšího vzdělání, pochází z velmi dobré a vlivné rodiny, ale je černou ovcí a má špatné charakterové rysy. Svým perfektním zevnějškem dokonale klame okolí. Má bezmeznou touhu a potřebu ovládat lidi kolem sebe a používá k tomu jakýchkoli špinavých praktik.

Duše z bronzu je velmi dobře vystavěný román. Příběhy se proplétají, aniž by to působilo vykonstruovaně, text plyne velmi svižně a nenuceně. Ačkoli román není nasycen nebezpečnými situacemi a akčními scénami, autorka dokázala vytvořit napínavou atmosféru. Několik dílčích příběhů dospěje k dobrému konci, čímž Anne Cuneo naznačuje, že ačkoli se lidé běžně setkají s nepřízní osudu, vždy je naděje a cesta k lepší budoucnosti.