Justyna Bargielska

Varšavská básnířka a prozaička (nar. 1977), laureátka jednoho z nejprestižnějších polských ocenění – Literární ceny Gdynia (2010). Poezie Bargielské vyrůstá z každodennosti, již básnířka přetváří do fantastických obrazů a metafor, snových situací. Jedním z ústředních témat jejích básní je smrt – blízká, tělesná i fantaskní a obrazná, ale také konkrétní obrazy a situace, které autorku obklopují: rodina, děti, přátelé, byt nebo okolní krajina. Ráda si vymýšlí neobvyklá slovní spojení a pracuje s neologismy. Vydala tři básnické sbírky Dating Sessions (2003), China Chipping (2005) a Dwa fiaty (Dva fiaty, 2009), naposledy soubor poetických próz Obsoletki (Obsoletky, 2010) nominovaný na literární cenu Nike. Obsoletky psala Justyna Bargielská po potratu, jako pokus uchopit nenahraditelnou ztrátu dítěte. Stejně jako v její poezii v nich vstupujeme do světa hravého i temného, v němž balancujeme na hraně strachu a smíchu.

„Napětí v nových básních Justyny Bargielské není jen důsledkem narušené, vykloubené větné skladby, která boří naše jazykové návyky. Vyplývá také z protikladu světa dětských pohádek, jiného (dětského? surrealistického?) vnímání skutečnosti a ponurých obrazů – olysalého strniště, kostrbaté ruky, hrobu – pod nimiž se skrývá smrt. Samotné spojení těchto světů, jejich překvapivá spolupráce, musí budit hrůzu, odpor, zaskočení. Báseň ve stylu pohádky bratří Grimmů? Nebo spíš dětských říkanek?“
Agnieszka Wolny-Hamkało

© Lucie Zakopalová