Štaif, Jiří

Štaif, Jiří

rozhovor kultura

Domnívám se, že vývoj lidské civilizace je založen na tom, že se v ní dosud vždy vyskytli lidé, kteří se snažili mnohdy i „nevědomky“ překonat tato i jiná „uvěznění“.

„Protnutí habitu, diskurzivního pole a různých vrstev kultury“
Rozhovor s prof. PhDr. Jiřím Štaifem, CSc. (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK)

iLiteratura: Jak rozumíte pojmu svět?
prof. Jiří Štaif: Snad tak, že jde o nejširší kontext, v němž lze cokoliv pojmenovat jazykem.

iLiteratura: Jak si pro sebe definujete pojem světový názor?
prof. Jiří Štaif: Tento pojem jsem neměl potřebu si dosud nějak definovat, ačkoliv jsem si byl vědom toho, že by mohlo jít o cosi, co bych nazval nejspíše protnutím habitu, hodnot (resp. dominantního diskursivního pole a jeho alternativ) a různých vrstev kontextů, jež se dnes s oblibou vyjadřují mnohoznačným pojmem kultura.

iLiteratura: V jaké míře je podle vás světový názor dílem jedinečné subjektivity a v jaké míře produktem kulturních schémat (popř. v dnešní době mediálních schémat), v nichž je onen subjekt „uvězněn“?
prof. Jiří Štaif: Domnívám se, že vývoj lidské civilizace je založen na tom, že se v ní dosud vždy vyskytli lidé, kteří se snažili mnohdy i „nevědomky“ překonat tato i jiná „uvěznění“.

iLiteratura: Kolik je podle vás světových názorů? Připsal byste jej každému jedinci, anebo pouze určitým skupinám (např. politická strana) nebo „velkým autorům“?
prof. Jiří Štaif: Je jich jistě mnoho, avšak jako historik sociálních dějin vycházím z toho, že je lze (ve smyslu množin s totožnými či analogickými znaky) typologizovat, a pak vymezovat jejich „insidery“ a „outsidery“.

iLiteratura: Domníváte se, že se světový názor v průběhu lidského života zásadním způsobem mění, anebo jeho báze zůstává neměnná?
prof. Jiří Štaif: Spíše bych to formulovat tak, že má zejména v moderní a post-post-moderní době potenciál se měnit; je však vždy v konkrétních případech na zvážení, zda je to „zásadním“ způsobem.

iLiteratura: Pokud vyjdeme z hypotézy, že funkcí světového názoru je orientace ve světě, který chce subjekt uchopit svým výkladem, zdá se nám, že důležitým aspektem světonázoru bude neustálá snaha o odstranění rozporů, které tento systém obsahuje. Domníváte se, že tato snaha může někdy dosáhnout svého cíle?
prof. Jiří Štaif: Spíše si myslím, že jednou z podstatných existenciálních a společensky stabilizujících ambic světového názoru je sisyfovská snaha zastavit to, co je ve své podstatě „tekuté“, a to i v případě, když se rozpory přijmou skrze dialektický výklad světa jako konstitutivní prvek tohoto úsilí, v němž člověk nemůže vyhrát, avšak musí neustále hrát.

iLiteratura: Lze podle vás zkoumat světový názor v literatuře, tj. analyzovat postoje, názory, hodnoty a normy ukotvené v literárních textech? (Užíváme širší pojetí literatury, která zahrnuje fikci, ale i non-fikci, např. historiografii, filozofii atd.) Jaké komplikace podle vás tento přístup může přinášet?
prof. Jiří Štaif: Nejen lze, ale i má se sledovat. Úskalí spatřuji především v tom, že když se akcentuje stabilizační role světového názoru, pak je jej třeba vztáhnout k fenoménu moci a její ambivalentní legitimizace, což je téma pro řadu intelektuálů buď odpudivé, či apriori dané. Pokud se klade přílišný důraz na fluidnost světového názoru, pak se jeho analytická kapacita stává jen předmětem vyprávěním „něčeho“ o „něčem“.

© Lukáš Borovička

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2793x

Inzerce
Inzerce