Morkes, Petr; Etrychovi, Pavla a Tomáš: Komisař Vrťapka – Sebrané spisy 3

Morkes, Petr; Etrychovi, Pavla a Tomáš
Komisař Vrťapka – Sebrané spisy 3

recenze dětská

Není v současnosti mnoho kreslených postaviček, jejichž věhlas mezi dětmi dosahuje srovnatelných rozměrů, jako se to v minulých letech povedlo Kocouru Vavřincovi, Čtyřlístku, Barbánkovi nebo Couru a Courkovi. Komisař Vrťapka mezi ně patří.

Ve stopách Barbánka a Vavřince
Petr Morkes; Pavla a Tomáš Etrychovi: Komisař Vrťapka – Sebrané spisy 3. Mladá fronta, Praha, 2011, 112 s.

Není mnoho kreslených postaviček, které se zrodily během posledních deseti let a jejich věhlas mezi dětmi dosáhl srovnatelných rozměrů, jako se to v minulých letech povedlo kocouru Vavřincovi, Čtyřlístku, Barbánkovi nebo Couru a Courkovi. Sluší se ještě dodat, že žádnému ze zmíněných k popularitě nepomáhala televize, příběhy Čtyřlístku i kocoura Vavřince se sice dočkaly animovaných verzí počátkem devadesátých let, bohužel natolik ohavných, že do širšího povědomí příliš nepronikly.

Na tuhle tradici navázal kreslíř Petr Morkes (autorovi Kocoura Vavřince Z. K. Slabému mimochodem ilustroval jednu knihu pro děti), když spolu se scenáristkou Pavlou Etrychovou stvořili postavu psího detektiva Komisaře Vrťapky, a to pro tradiční časopis školáků prvního stupně Mateřídoušku. Vždy mu byla věnována dvoustrana, kdy na jedné straně je velký obrázek a na druhé zábavné úkoly (počítání, bludiště, doplňovačky, skládání slov, číselné i slovní rébusy apod.), které se k obrázku váží. Malí čtenáři se vyluštěním čtyř úloh dozvědí, kdo je pachatelem zločinu a kde je ukryt ukradený předmět či unesená bytost. Nezjistí sice nic o motivaci pachatele a způsob, jakým se dojde k řešení, nemá s logikou detektivního pátrání převážně nic společného, zároveň jsou však tyto úkoly koncipované poměrně vynalézavě a zábavně. Knižní vydání samozřejmě odhalí, že se formát úkolů dost často opakuje, v podobě pozměněné jen málo.

Vrťapka si postupem času začal získávat značnou popularitu a dnes je již maskotem jak Mateřídoušky, tak přinejmenším jedné poddivize nakladatelství Mladá fronta. To počínaje rokem 2007 připravilo tři regulérní knižní tituly (od té doby také dva školní diáře a jeden kalendář), letos po loňském Morkesově uceleném příběhu Komisař Vrťapka a prokletí zubu moudrosti vydalo třetí pokračování hlavní řady – tedy Vrťapkových časopiseckých případů. Stejně jako předchozí Sebrané spisy jsou zmíněné dvoustrany v poslední čtvrtině knihy doplněny krátkými půlstránkovými komiksy, kde má řešení případů o dost jasnější logiku (čtenáři spolu s detektivem podle nějakého drobného detailu na obrázcích nachytají podezřelé při lži či odhalí pachatele z několika možností), a jedním rozsáhlejším případem, který se vine celou knihou. Ten je oproti těm z předchozích knih znatelně slabší, jde jen o opakující se hledání rozuteklých cvičených blech po světových městech; to předchozí centrální případy byly mnohem nápaditější.

Hlavní Vrťapkovo kouzlo spočívá v Morkesově kresbě: je přesně natolik roztomilá a zároveň obsahuje parodické prvky, aby se vyhnula disneyovskému kýči a zároveň byla dostatečně líbivá a srozumitelná i dětem předškolního věku. Není to žádné vysoké umění: zato poctivý mainstream, který neurazí ani rodiče. Ti si zde totiž (zcela v současném duchu hollywoodských rodinných animovaných komedií) najdou také své: zejména popkulturní odkazy spočívající převážně v komolení slavných jmen tak, aby byl patrný vzor, ale aby jméno zároveň neslo ještě další charakteristiku. Zde například v salonu krásy Man(D)arinka nebo Šp(A)gáta, dále třeba Jan Čubice, Michal Chlívegh nebo indián Ajtapanna. Úroveň humoru sice kolísá a občas to autorům jde dost ztuha, nicméně i snaha se počítá. Další zdroj legrace pro starší čtenáře (jistěže trochu infantilní, ale jsme u knihy pro malé děti) skýtají fonetická znění cizokrajných jmen, což je také oblíbený způsob českého lidového vtipkování, zde ovšem užívaný převážně docela šťastně – nejlépe asi u skotské čtveřice Mlascott, Tlescott, Weescott a Prscott. Prostředí se pohybují od civilní pláže přes sportovní podniky nebo televizní show až po ufony a draky. Je pravda, že se Morkes začíná opakovat (po Česko hledá Superstar paroduje aktuální televizní talentovou soutěž Máte talent, opět cituje Ladovy zimní venkovské scenerie apod.), ale děti si to pamatovat nebudou a nakonec je většina případů určena stejně jen na jedno použití, zvláště, když si děti do úloh začnou vpisovat (občas to bez tužky ani vyřešit nejde nebo přinejmenším s použitím takové představivosti, kterou děti samy jen stěží dokážou vyvinout).

Třetí díl Vrťapkových případů se stále ještě drží úrovně nastavené prvními dvěma díly. Místy je patrná scenáristická vyčerpanost, ne však natolik, aby to zkazilo celkový dojem. Psí pátrač Vrťapka se pomalu stává nástupcem zmíněných českých dětských kreslených hrdinů sedmdesátých a osmdesátých let.
 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 65 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

60%autor článku   61%čtenáři

zhlédnuto 3116x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce