Adler-Olsen, Jussi

Adler-Olsen, Jussi

portrét krimi

Známý dánský autor kriminálních románů Jussi Adler Olsen (nar. 1950 v Kodani) se v roce 2011 dočkal prvního českého překladu. Nakladatelství Host vydalo jeho román Žena v kleci v překladu Kristiny Václavů, který je první knihou série o komisaři Mørkovi a jeho asistentovi Hafezu el-Assadovi.

Známý dánský autor kriminálních románů Jussi Adler Olsen (nar. 1950 v Kodani) se v roce 2011 dočkal prvního českého překladu. Nakladatelství Host vydalo jeho román Žena v kleci v překladu Kristiny Václavů, který je první knihou série o komisaři Mørkovi a jeho asistentovi Hafezu el-Assadovi.

V románě zpracovává autor celou řadu zážitků a vědomostí, které posbíral v rodině, během obsáhlých studií a pracovní kariéry. Jussi Adler Olsen vyrůstal v rodině psychiatra, což se odráží v psychických poruchách, kterými nechává trpět postavy svých románů. Nejinak je tomu i v Ženě v kleci, ve kterém čtenář pomalu odkrývá tajemství pohledného milého muže, až se dostává až na samé jádro a příčinu jeho psychopatického a násilného chování.

Své studium zaměřil Adler Olsen na několik oborů, v letech 1970–1978 se věnoval medicíně, společenským vědám a filmové vědě, kromě toho se také zabýval moderními politickými dějinami. Již během studií se intenzivně věnoval literatuře a jeho koníčkem se stal komiks a animovaný film, které překládal a jazykově upravoval. V letech 1980–1985 se zaměřil na zpracování a vydání prvního dánského lexikonu kreslených seriálů (Komiklex), který se stále vydává a je ve svém oboru považován za významný počin.

V následujících letech sám vydává knihy, vedle odborných publikací i krásnou literaturu, kromě jiného např. i dánský převod Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka do dramatického scénáře. V letech 1981–1982 se podílí na činnosti skupiny Dánské mírové hnutí (Den danske Fredsbevægelse) a v roce 1989 vydává bibliografii Mír v tisku (Fred på tryk) o literatuře věnující se dánské mírové a bezpečnostní politice, která je dodnes nejšířeji pojatou publikací svého druhu.

Jussi Adler Olsen se od mládí intenzivně věnuje také hudbě. Kromě svého působení v popových skupinách Milchshake Bufferband, Dirty Drummer Trousers a Studiegruppen se uplatnil i jako tvůrce filmové hudby, spolu s dalšími dvěma muzikanty napsal hudbu k animovanému filmu Valhalla o severské mytologii (1984).

Od roku 1995 se téměř na plný úvazek věnuje literární tvorbě, jeho prvotinou je román Alfabethuset (Dům AZ, 1997) o dvou dánských letcích za druhé světové války, kteří byli sestřeleni nad německým územím. Dostávají se do nemocnice, či spíše blázince Alfabethuset, kde na sebe pro vlastní ochranu berou roli šílenců a snaží se o přežití ve společnosti německých důstojníků, kteří po traumatických událostech na východní frontě přišli o rozum. Tento román zařadil prestižní nizozemský časopis Vrij Nederland mezi 300 nejlepších kriminálních románů vůbec, v roce 2008 byl dokonce zfilmován. V roce 2003 následoval thriller Og hun takkede guderne (A děkovala bohům), jehož děj je umístěn do Iráku. O tři roky později vyšel thriller Washington Dekretet (Washingtonský dekret, 2006). V roce 2006 začíná psát Ženu v kleci (Kvinden i buret, česky 2011), první román z kriminální kvatrologie o oddělení Q. Po něm následoval román Fasandræberne (Zabijáci bažantů, 2008), Flaskepost fra P (Vzkaz v láhvi, 2009) a zatím poslední román Journal 64 (2010), kterému nizozemský časopis Vrij Nederland udělil pět hvězdiček.

Olsenovy romány z kriminálního oddělení Q se celosvětově těší nesmírné popularitě, o čemž svědčí četné překlady, které např. v Německu okamžitě vystřelily na první příčky bestsellerů magazínu Spiegel, na žebříčku bestsellerů New York Times zaujaly nečekaně dobré 30. místo. Celosvětově se románů o komisaři Mørkovi a jeho asistentovi Hafez el-Assadovi prodalo milióny.

V roce 2010 obdržel Jussi Adler Olsen cenu čtenářů udělovanou Dánským sdružením knihoven, literární cenu za nejlepší kriminální román Cenu Haralda Mogensena (Harald Mogensen Pris) a od Skandinávské kriminální společnosti také cenu Zlatý klíč. V roce 2011 získal Jussi Adler Olsen za svůj zatím poslední román Journal 64 prestižní dánské ocenění De gyldne Laurbær (Zlatý vavřín). Tato cena knihkupců je udělována od roku 1949, kdy ji poprvé obdržel spisovatel Martin A. Hansen, od té doby byla kromě jiných předána také Svendu Åge Madsenovi.

Knihy Jussi Adler Olsena se prodávají ve více než 25 zemích světa. Kriminální série o komisaři Carlu Mørckovi se snad brzy dočká i filmového podoby, soutěž o natáčecí práva vyhrála společnost Zentropa, která patří Larsovi von Trierovi.

© Markéta Cmíralová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 5274x

Inzerce
Inzerce