Finská literární cena Finlandia (2011)

Finská literární cena Finlandia (2011)

aktualita beletrie zahraniční

Finská cena Finladia letos překvapila a vyvolala diskuse hned svou nominací, mezi šest žen se neprobojoval jediný muž. „Je na čase zapomenout na starou frázi, že existuje literatura a pak ženská literatura,“ řekl jeden ze členů poroty. Cenu získala autorka Rosa Liksom za knihu Hytti nro. 6 (Kupé č. 6) odehrávající se ve vlaku Transsibiřské magistrály.

Cena Finlandia 2011 – ženský rok

Začátek prosince je ve finských literárních kruzích tradičně spjat s udělováním ceny Finlandia. Tu letošní z rozhodnutí divadelního režiséra a uměleckého ředitele divadla KOM Pekky Milonoffa získala Rosa Liksom za knihu Hytti nro. 6 (Kupé č. 6). Tato novela či – jak se ve finské literární tradici spíše říká – „malý román“ se odehrává v 80. letech ve vlaku Transsibiřské magistrály, který napříč Sovětským svazem až do mongolských hor unáší mlčenlivou finskou studentku a ruského machistického čtyřicátníka. Podle Milonoffa je Rosa Liksom mistryní v umírněném přehánění: „Humor vzniklý z nečekaných a rychlých zvratů je nemilosrdný a absurdní. Jen několika přesně zvolenými tahy dokáže autorka vykreslit minipříběh, celý lidský osud.“ Českému čtenáři je Rosa Liksom známá zatím pouze jako autorka krátkých povídek z drsného finského Severu, jejichž výbor vyšel pod názvem Prázdné cesty (Volvox globator, 1997).

Šestice nominovaných byla letos překvapivá v mnoha ohledech. Do výběru nepronikla řada favoritů jako například Jari Tervo či Tuomas Kyrö. Asi nejvíce diskutovaným tématem byl však historický fakt, že se do výběru nedostal ani jeden muž. Ale jak se vyjádřil předseda nominačního výboru, kulturní redaktor Hannu Marttila, asi je na čase „zapomenout na starou frázi, že existuje literatura a pak ženská literatura“. Které autorky tedy byly soupeřkami Rosy Liksom?

Poměrně nečekaně se v nominacích objevil historický román o osudech carevny Kateřiny Veliké Minä, Katariina (Já, Kateřina) bestselleristky Laily Hirvisaari. Střední generaci autorek kromě vítězky reprezentuje i Kristina Carlson, jejíž román William N. Päiväkirja (Deník Williama N.) líčí pařížské osudy finského odborníka na lišejníky. Naproti tomu do nominací pronikla hned dvojice debutantek: Jenni Linturi s moralitou Isänmaan tähden (Pro vlast), která se vyrovnává s otázkou viny v soukolí války, a Laura Gustafsson s románem Huorasatu (Pohádka o děvce), jehož téma autorka nejprve zpracovala jako divadelní hru. Šestici doplňuje román Kallorumpu (Bubínek z lebek) Eevy-Kaariny Aronen, která v něm nahlíží do domácnosti finského politika a generála Mannerheima.

Cenu Junior-Finlandia letos získala Vilja-Tuulia Huotarinen za román pro mládež nazvaný Valoa valoa valoa (Světlo světlo světlo), jehož námětem je lesbický vztah dvou čtrnáctiletých dívek ve stínu černobylské tragédie. Kniha ovšem osloví asi spíše starší čtenáře než náctileté, jimž je určena, protože autorka ve formě nezapře své básnické já. Mimochodem: jedna sbírka této básnířky se právě chystá k českému vydání.

A když zde byla zmínka o lišejnících, je docela vtipnou shodou okolností, že vítěznou knihou v kategorii literatura faktu se stal Suomen jäkäläopas (Atlas finských lišejníků) kolektivu autorů, vedeného jak jinak než ženou.

© Lenka Fárová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2442x

Inzerce
Inzerce