Damhaug, Torkil: Slepá skvrna

Damhaug, Torkil
Slepá skvrna

kritika překladu překlad

Slepá skvrna není „prvotřídní thriller“, jak se píše na zadní straně přebalu, napětí však rozhodně nepostrádá a autor je dokáže čtenáři dobře dávkovat. Kvalita překladu je však zoufalá, v tiráži uvedená překladatelská dvojice Miluše Juříčková a Štěpán Lichorobiec odvedli práci skutečně velice nekvalitní. Prohřešili se proti veškerým zásadám češtiny, na které si lze vzpomenout. Řečeno slovy překladu, v němž se jistý kriminalista „dopouští formulace“, se bohužel překladatelé v tomto případě „dopus

Překladatelský výstřel naslepo
Torkil Damhaug
: Slepá skvrna. Přel. Miluše Juříčková a Štěpán Lichorobiec. Jota, Brno, 2011, 423 s.

Torkil Damhaug je norský detektivkář, jenž se prostřednictvím svého románu Slepá skvrna představuje českým čtenářům poprvé. Jedná se o dobře napsanou klasickou detektivku s výraznou psychologizující linkou. Jejího překladu se však bohužel velmi nezdařile zhostila dvojice Miluše Juříčková a Štěpán Lichorobiec, v kolonce odpovědný redaktor je v tiráži uvedena Eva Strnadová.

Tato kritika překladu nevznikla na základě porovnávání překladu s originálem. Pro odhalení značného počtu závažných překladatelských prohřešků stačilo běžné přečtení, neboť při znalosti norského jazyka chyby z textu přímo čiší. Je možné, že při porovnání s originálem by byly odhaleny další nesrovnalosti.

K zásadním prohřeškům patří pasáže nepřeložené či přeložené špatně. Zejména některá slova zůstala zcela nepřeložena (ať už jde o slova norská, či o norské výpůjčky z angličtiny) nebo byla pouze přepsána s českým pravopisem, aniž by však v češtině vůbec existovala nebo se v uvedené podobě používala: rozkousla konfekt v půli – str. 414; ... dostal Viken zprávu na headset – str. 387; Mailinin počítač, v němž měla všechny lékařské žurnály, nebyl nikdy objeven, ani žádný back up. – str. 356; podíval se na display – str. 348; Preparant byl starý a zkušený – str. 341; Jste junkie? Tohle junkiové nechápou. – str. 309; Máme nový link k Ylvě Richterové. – str. 278; Vrátíme se k tomu, až budeme mít tu záležitost s Mailin trochu na distanc. – str. 228; Hraju innebandy s kamarády. – str. 205, Tohle mělo být jedno z jeho makabre... – str. 228; odhrnula hinnen, která zakrývala plíce – str. 195.

Jiná slova či výrazy jsou přeložené špatně: lékařský žurnál – str. 356 – je česky zdravotní karta, příp. zdravotní dokumentace; inženýrka v oddělení pro zajišťování stop je obyčejný technik; BMW X3, černý metal – str. 337 – je BMW s černou metalízou; salmiakové pastilky (salviepastiller, sic!) – str. 334 – jsou pastilky šalvějové (je neuvěřitelné, že nikomu nepřipadá divné, že by bylo možné cucat chlorid amonný); starý otec – str. 210 (oldefar) – str. 290 – je pradědeček; indolence – str. 288 – je vlažnost, laxní přístup; sexuální přehmat (sexuelt overgrep) – str. 289 – je sexuálně motivovaný trestný čin, sexuální násilí či případně přímo znásilnění; stáhl vodu na záchodě – str. 284 – znamená, že dotyčný spláchl; Richard Richter oněměl – str. 275 – znamená v tomto případě, že obyčejně zmlkl, případně se odmlčel; odložila si kozačky do stativu – str. 262 – znamená, že si dala kozačky do botníku; první pomoc – str. 228 – je v tomto případě pohotovost; štípačky – str. 224 – mají v tomto případě být píchačky; vycpávaná obálka – str. 213 – je bublinková/polstrovaná obálka; otevřel si rozparek – str. 209 – znamená, že dotyčný si rozepnul poklopec; roztopila pec – str. 155 – znamená, že dotyčná zatopila v kamnech, příp. v krbu; Catrine nakonec skončila s krátkými upnutými šaty – str. 161 – znamená, že si nakonec (po dlouhém vybírání) zvolila/vybrala upnuté šaty; mrtvolné skvrny – str. 190 – jsou skvrny posmrtné; milenec – na mnoha místech v textu – je ve většině případů jen to, čemu se v češtině říká „přítel“; stará melodie Pink Floyd – str. 376 – je to, čemu se v češtině říká starý flák, případně spisovně starý hit, stará písnička, starý song; poslali tam auto na obhlídce –str. 273 – znamená, že na místo poslali hlídkový vůz.

Do nebe volající je „překlad“ některých idiomů. Za všechny jmenujme nejmarkantnější příklad, který najdeme na str. 227: No, neposílají nám zrovna nejostřejší břitvy v šuplíku. Norské „å være/ikke å være den skarpeste kniven i skuffen“ znamená opravdu doslova „být/nebýt nejostřejší nůž v zásuvce“, jde však o idiom s významem, že někdo je, resp. není lumen, výkvět elity, špička ve svém oboru, případně (v závislosti na kontextu), že má či nemá všech pět pohromadě.

Význam některých slov nelze bez porovnání s originálem odhadnout. Těžko říci, co má být například samohybná právní poradna – str. 104 a 407. Také informace o Bergerovi, jenž pobýval mezi věřícími, kteří mluví jazyky – str. 234 – je nesrozumitelná, lze se jen dohadovat, že jde opět o doslovný překlad idiomu „å tale i tunger“, což znamená „vydávat během náboženského vytržení zvuky nebo slova v cize znějícím jazyce“; bez vysvětlení také zůstávají opakovaně v textu zmiňované loňské takzvané vraždy medvíďat – str. 193 –, resp. loňské medvědí vraždy – str. 210.

Nejen idiomy, ale mnoho celých vět je přeloženo naprosto doslova, řada z nich je na samé hranici srozumitelnosti, některé ji dalece překračují:
Teprve až si na maličké toaletě opláchl z rukou dieselový zápach, chyběly tam papírové kapesníčky a role toaletního papíru se povalovala na zemi, koupil si noviny. – str. 334
Wim stál nad ní a mluvil. Něco o čase, který běžel, něco o taxametru, nebyl levný, a ona tu seděla a mrhala jeho časem, jako kdyby byl nějaký nahraditelný černoch. – str. 67
Nikdo o tom nemluvil, jako by mohla být vymazaná mlčením. – str. 421
Byla pro něho symbolem ženství. Vedle jsem jeho pud k ní, dívce v jeho věku. – str. 420
Její oči byly hluboko pod čelem. – str. 413
Zadržela se sama dřív, než se mohla vyhrnout ven a popadnout ho za bundu. – str. 70
Dal jí ještě jeden šleh. – str. 394
Roar v duchu hbitě skenoval seznam žen, se kterými používá křestní jméno... – str. 376
Měla být vůči němu zřetelnější, Jomar Vindheim, fotbalista, jak ho v duchu pořád nazývala. – str. 327
Neměla nasazené brýle, ale všiml si červené jizvy na nose, takže mžourala. – str. 221
Přišel přesně podle domluvy, ale branže, ve které se pohybovala ona, nezaručovala časovou preciznost. – str. 220
Více než deset let spolupracovala Jennifer s profesorem MUDr. Olavem Kornem. Přesto ho nedokázala umístit do hyppokratické klasifikace osobností. – str. 217
Měl takovou akceleraci, že mu nikdo nestačil. Uměl se zavěsit dozadu a vyčkávat. V závěru první zatáčky přehodil rychlost a zaparkoval je. – str. 214
To jsi měl zažít loňský podzim,“ poznamenala Jennifer, „kdy byly vyšetřovány medvědí vraždy. Až se divím, že Viken taky nebyl odejit do čistírny.“ – str. 210
Trochu se uklidnila, hrábla do špaget, požvýkala půl sousta s omáčkou. Nijak to nechutnalo. Už to bylo asi den, co naposledy jedla, ale necítila ani náznak hladu. Vypila sklenici s pivem. – str. 97
Dal jí přístup do oblasti pro hosty. – str. 126
Teď studovala politologii a seděla v předsednictví jedné studentské organizace. – str. 159
„A má tohle nějakou relevanci s případem?“ – „Všechno má.“ – str. 225
Vlasy se nedefinovatelně pohybovaly na ose mezi hnědou a zrzavou. – str. 243
Otevřela oči s největší námahou, jaké byla schopná. – str. 390 – Rozuměj: „S vypětím všech sil otevřela oči.“
Jakpak jste dosáhli toho, že jste byli tak nešikovní a veškerou důvěru v ní pošlapali... – str. 288
Roar vypadal zaražený, jak ostrý byl náhle její hlas. – str. 213
Slabost v nohou a něžnost v podbřišku pociťovala, když klesla na židli u kuchyňského stolu. – str. 20

Překlad některých pasáží působí až směšně:
...pracovaly obě ženy s hlubokou koncentrací na tom, aby rozložily Bergerovo tělo. – str. 341
To bylo... dávno předtím, než jsi byla naplánována. – str. 311
Zapackala o něco na podlaze... – str. 286
Zdědil statek v Sødlimě. Nechce se věnovat hospodářství, ale je tam přirostlý. Nejde s ním hnout. – str. 269
Ne každý se snaží lidem pomoct jako ona. Někteří jen dělají jako. – str. 264
Toho večera bylo u Klimta v Lillestrømu poloprázdno, jen pár známých firem tam viselo na svých půllitrech... – str. 256
Kdyby tak Mailin nebyla mrtvá... Kdyby byla ponořena do zmrazeného stavu a mohla roztát. – str. 253
„Mailin přišla na to, co po večerech děláš.“ – „Aha,“ byl úplně ztvrdlý. – str. 229
„Žil jste někdy v zahraničí?“ zeptal se, aniž zvedl hlavu. – „Ano, v Chicagu, mezi patnácti a dvaadvaceti roky věku svého.“ – str. 225
Přestože už se Zakem nechodila, věděl Wim, že by dostal naloženo, až by mu játra lezla krkem, kdyby něco zkoušel. – str. 65
Její zajisté nabouchaný manžel se mohl kdykoli objevit a vyrazit ji. – str. 86
A teď byla opět nasátá černým vírem, který ji ochromil. – str. 98
Chvilku jen seděla a tlačila se perem do čela. – str. 119
Žena jako ty by se neměla posadit dřív, než je viděna. – str. 144
Zaplašila myšlenku, že se někdo v tomto okamžiku potlouká Oslem a vyzvídá na ní. – str. 146 – Rozuměj: „... a vyptává se na ni.“
Tak to si moc nedokážu představit, že bys skončila s mužskou zdravotní sestřičkou... – str. 158
Měl nasazenou vážnou tvář. – str. 196
Dívka byla připoutána ke stromu, měla na sobě pouta a byla nalezena umrzlá. – str. 197
Policejní důstojník inkasoval onu lehce zakamuflovanou pochvalu... – str. 385
„Takže ten starý rockový farář Berger přesedlal na moderátora,“ poznamenala. – str. 104
Zako byl A. K. El Hachema jediný syn. – str. 306
Máte vůbec nějaké podklady k podezření na jejího milence? – str. 291
Udalas mě, aby sis uchovala péči o Odu? – str. 324

V případě výrazů, které mají v norštině několik (někdy odlišných) významů, volí překladatelé často význam nesprávný:
Pět minut poté, co Roar ukončil hovor, zvonila Jennifer podruhé. – str. 346 – Zde volala či telefonovala, norské „ringe“ znamená nejen zvonit, ale také telefonovat.
Byla vždycky tak křehká... asi jsem měla strach, že by ji to poškodilo. – str. 297 – Norské „skade“ znamená sice poškodit, ale také ranit někoho, ublížit někomu, jako je tomu i v tomto případě.
Kdyby teď něco řekl, položila by. – str. 371 – Norské „å legge på“ znamená zavěsit, neboť jde o telefonický hovor. Ostatně liší se od „å legge noe på noe“ (položit něco někam).
„Občas si zavoláme,“ pokračovala Judith van Ravens, „a když jsem zrovna v Amsterodamu, tak se i potkáme.“ – str. 87 – Norské „møte“ znamená nejen někoho náhodně potkat, ale také se s někým sejít, jak bylo domluveno.
... na jejímž konci nalezla těsnou komoru se záchodem a umyvadlem – str. 112 – Norské „trang“ znamená sice těsný, ale také stísněný, malý, komora je patrně špatně přeložený výraz pro místnost, podle mého názoru by tedy správný překlad měl znít „nalezla místnůstku se záchodem a s umyvadlem“.
Ztratilas oko? – str. 411 – Norské „miste“ znamená sice ztratit, ale také upustit či jako zde přijít o něco. Dotyčná oko skutečně neztratila, nýbrž o něj po zranění přišla.

Překladatelé neumějí zacházet se slovesnými vidy:
Mnohokrát odbočoval ze silnice, přibržďoval na autobusové zastávce, nebo najel na chodník a vypnul motor. – str. 422
A nejsou zrovna přátelé s Vikenem, abych se vyjadřoval diplomaticky. – str. 211
Na cestě k nim jsme se stavovali v supermarketu nakupovat. – str. 206
Oči byly opakovaně oslepeny ostrým předmětem... – str. 274
To, co Mailin říkala, zasáhlo neuvěřitelně často přímo do černého. – str. 55
Dahlstrøm měl už několik let pravidelný sloupek v novinách Dagbladet, kam lidé mohli psát a svěřit se se svým trápením. – str. 120
Celé odpoledne byla roztržitá a odvedla špatnou práci. – str. 135

Časté je nadužívání slovesa „být“ či jeho používání i v případech, kdy se v češtině uplatňuje sloveso jiné:
Mezi dveřmi stál Pål a pozoroval ji zuřivým pohledem. Oči byly začervenalé, tváře neholené. – str. 324 = Oči měl začervenalé, tváře neholené.
„Kdo je nikdo?“ zeptala se. Hlas byl klidný a celkem hluboký. – str. 244 = Hlas měla klidný a celkem hluboký.
Zírala na ni, ale oči byly nepřítomné. – str. 93 = Zírala na ni nepřítomnýma očima (či spíše nepřítomným pohledem).
Věděla, že mu je něco přes padesát, ale cosi ho dělalo mladším. Nebyla to jeho lehce vystrčená brada, nebo obrysy plešky pod řídkou přehazovačkou blonďatých vlasů. Možná to byly jeho světle modré, hluboce položené oči, napadlo ji. – str. 120
Pål Øvreby byl starší a pěstoval si řídký vous, jeho vůně ale byla pořád stejná. – str. 131 = voněl ale stále stejně
Čpavě to tam bylo cítit hnědý mořidlem. – str. 153 = čpělo to tam
„Zkusila jsem to o víkendu,“ řekla, když byla hotová. – str. 62 = řekla poté, co skončila
 

Rovněž častý je doslovný překlad spojení se slovesem „dělat“:
Catrine dělala nazlobenou. – str. 160
... nevěřila, že dělá papírování – str. 137
cosi ho dělalo mladším – str. 120
udělal obličej – str. 121

Překladatelé si neumějí poradit s vytýkacími konstrukcemi a překládají je doslova, ačkoli čeština má pro totéž svůj způsob vyjádření, zdůraznění vyjadřuje zpravidla pomocí slovosledu.
Preparant byl starý a zkušený, který přesně plnil domluvený postup. – str. 341
Roara hned napadlo, že to asi bude Jennifer, která se sehne nad touto mrtvolou, aby ji otevřela. – str. 336
Co jen to na Viljamovi bylo, co vnuklo Ragnhild divné pocity? – str. 108
A zároveň měla pocit, že je něco, co musí udělat, než bude pozdě. – str. 255
Vůz ano, ale kdy zmizela ta, která byla jeho majitelkou? – str. 206
To nebyli oni, koho viděl. – str. 38
... není nic, co by neudělala, aby se s ním mohla vyspat. – str. 60
To byl tátův hlas, který to říkal. – str. 156
Nabídla mu šálek kávy, jako by to byla ona, kdo tam ve skutečnost bydlel. – str. 127

Špatně použité jsou též některé slovesné, adjektivní i substantivní vazby:
Sako, to bylo jméno, které Viljam používal o Bergerovi. – str. 407
... blafoval kolem svého informačního zdroje – str. 353
většina sousedů měla k Bergerovi na srdci ledacos – str. 339
Zuřil na Jennifer – str. 272
Před pár minutami jsem dostal odpověď na ten mobil. – str. 246 – Rozuměj: Dostal odpověď týkající se onoho mobilu.
„Měla se vdávat.“ – „S kým?“ řekl ledabyle. – str. 245
Korn vyzařoval klid, který působil pro všechny kolem nakažlivě. – str. 217,
Nic nenaznačovalo tomu, že by byla sexuálně zneužita. – str. 213
Žena neudělala žádný náznak k tomu, aby se posadila. – str. 85
Musela jsem si od ní půjčit, nestačila jsem si zabalit nic na převlečení. – str. 126
náhlá kojenecká úmrtí na působení alkoholu a drog – str. 217

Překladatelé nerespektují skutečnost, že norština je ve vyjadřování značně úsporná a dokáže několika slovy vyjádřit to, na co čeština potřebuje rozvitou větu, případně celé souvětí:
Zněla zarputile. – str. 95
Mluvil přízvukem hlavního města. – str. 65
Troubení auta ji vzpamatovalo. – str. 68
Mrznout jí pomáhalo. – str. 69
Zpátky u stolu zavolala Rikke. -– str. 77
nepodařilo se jí dostat se na žádné letadlo – str. 83
Rozjel proces, aby získal péči o Odu. – str. 325
„Radši bych slyšela o tvém dědečkovi?“ pronesla nápadně rychle. – str. 329
Na zadní straně přebalu stálo o autorovi. – str. 380
Roar uvedl svou domluvu s Bergerem. – str. 236 – Rozuměj: „Roar vysvětlil, že má domluvenou schůzku s Bergerem.“

V textu se objevuje řetězení závislých genitivů (Pak následovala detailní líčení nálezu poškození jejích očí. – str. 274), používání nesprávných tvarů zájmen (Nechával jsem ho u přespat – str. 282 = u sebe přespat; Vycházím především sám ze sebe, z mého života. Z mé vlastní zkušenosti. – str. 147 = ze svého života, ze své zkušenosti). Samostatnou kapitolou je slovosled, který je v řadě případů zcela norský. Čtenář tak má před sebou norské věty, do nichž jsou jen dosazena česká slova (Liss slyšela zlost ve svém hlase. –- str. 66. ; Dívka v jejím věku seděla na vrátnici oblečená do uniformy Securitas. – str. 91; Nikdo ji, pokud víme, neviděl od středy. – str. 95; Vůbec si nepamatovala, na co se ptal. Světla se rozžínala na Haarlemmerdijku. – str. 76). Zdá se také, že překladatelé neznají jinou spojku než „když“, na „přestože, ačkoli“ či „poté, co“ v textu prakticky čtenář nenarazí, také spojkou „protože“ se značně šetří.

Problémy činí překladatelům přivlastňování. Častou chybou je užívání přivlastňovacích zájmen nebo přivlastňovacích přídavných jmen tam, kde to v češtině není potřeba:
Úzkost jako by se ještě víc utáhla kolem jejího těla. – str. 65 = Jako by ji ještě víc sevřela úzkost.
Sesunula se podél stěny, byla drsná a odřela její nahá záda. – str. 67 = Sesunula se po drsné stěně, která jí odřela nahá záda/Sesunula se po drsné stěně a odřela si o ni nahá záda.
Visela kolem Didierova krku... – str. 166 = Visela Didierovi kolem krku...
V jeho tenkých rtech to zaškubalo... – str. 71 = V tenkých rtech mu zaškubalo...

Dále nalézáme v textu regionální výrazy (moravismy), které zde nemají žádné opodstatnění:
Dacan byl vždycky zpropadeně chytrej, jeho maturita byla po čertech dobrá, tak co. – str. 385
chcu od mamky. – str. 24
rozžala světlo – str. 286
Tady byly spravené fasády – str. 58
zavěšoval zlaté a stříbrné baňky pod strop – str. 76
Už dávno zmapovala svou zlost a naznala, že klíčí ze žárlivosti. – str. 138
Chtěla mu nadat, že přerušil její sezení s pacientkou. – str. 325

Překladatelé si neuvědomují, že norské výrazy typu „han sitter og leser“, „hun står og ser“ nelze překládat doslova, protože podobně jako v nizozemštině (hij zit te lezen, zij staat te kijken) se jimi vyjadřuje jen to, že jde o děj nedokončený, právě probíhající nebo děj mající určité trvání. Pro vyjádření téhož má čeština své vlastní prostředky, především nedokonavý vid. Často jsou tato slova v textu naprosto zbytečná (pro kontext není vůbec důležité, v jaké pozici se dotyčný nachází) anebo se zbytečně opakují, protože z předchozího kontextu je již zřejmé, že dotyčný stojí, resp. sedí či leží:
Liss stála a shlížela na Haarlemmerdijk. Stála bez hnutí. – str. 76
Žena odpověděla pousmáním, jako by celou dobu seděla uvnitř a čekala na květiny od neznámého ctitele. – str. 85
Liss ze sebe vysoukala, že nemohla jen tak sedět a čekat v Amsterodamu. – str. 94
Seděl a s nakrčeným čelem vyhlížel z okna. – str. 123
Nemůžeme přece jen klidně sedět a čekat. – str. 123
... po všech těch hádkách o Mailininých článcích bylo najednou nepříjemné sedět a jíst dohromady. – str. 138
Abys tu jenom neseděl a nefantazíroval o ní. – str. 20
Ale teď seděla neschopná kloudně mluvit a jen dokola mlela... – str. 68

Rovněž se zdá, že překladatelům není známa skutečnost, že norština důsledně dodržuje časovou souslednost, avšak čeština nikoli. Není tedy možné vše, co je v norštině vyjádřeno v minulém čase, překládat stejně i do češtiny, protože v některých případech je v češtině nutné použít čas přítomný.
Občas si byla jistá, že na lidech poznala, když jí lžou. – str. 108 = Správně: „že na lidech pozná“.
Ženský hlas se v reproduktoru zeptal, čeho se to týkalo. – str. 109 = Správně: „oč jde“ či spíše v tomto případě „co si přeje“ (Liss právě zvoní na jistou ženu, aby jí otevřela a pustila ji do domu).
Podívala se na něj ostražitě, jako ostatně vždy, když se jí někdo dotýkal. Zaznamenala ale, že ji to nijak nedráždilo. – str. 128 = nedráždí
Torunn dělala, že ji to vůbec nezajímalo... – str. 138 = Torunn se tvářila, že ji to vůbec nezajímá...
Teprve teď pocítila Liss, jak příšerně byla podrážděná. – str. 132 = je podrážděná

Text je značně stylisticky nejednotný, objevují se zde například přechodníky (zrodivší se – str. 86) a výrazy typu vystrojená – str. 84 – či Vy to tady vlastníte? – str. 103 – nebo nechci vás příliš zaneprazdňovat -– str. 121 –, které zvláště v dialozích nepůsobí právě mluvně, na druhou stranu v neutrálních pasážích, kde by člověk očekával spisovnou češtinu, nacházíme často výrazy nespisovné či hovorové (futra – str. 103, manšaft – str. 234), časté jsou též v minulém čase hovorové varianty sloves vzoru tisknout (mihnul apod.). Rovněž některé expresivní výrazy jsou expresivní až příliš a nechce se věřit, že by tomu tak bylo i v originále.

Doslova jsou přeložené norské infinitivní konstrukce, které do češtiny stejným způsobem převést nelze:
Byl vysoký, takže mohla vidět jeho hlavu vyčuhovat nad ostatními chlápky, kteří ho obklopovali. – str. 163
Zdálo se jí, že slyší volat, ale neotočila se.“ – str. 399
Roar už v posledních dnech několikrát zvažoval vstoupit do důstojníkovy kanceláře... – str. 353
Nedokázala se přimět vyslechnout to, co mělo přijít. – str. 66
Liss chtěla vstát a povolit své chuti obejmout ho. – str. 364

Kromě výše uvedených překladatelských přehmatů je kniha bohužel plná i všemožných překlepů a gramatických chyb, které jdou na vrub redaktorky (Roarovi ambice však dosahovaly – str. 351; jejich názory by jistě potěšili redaktory – str. 339; dostával od pacienty pozornosti – str. 326; mytochondriální DNA – str. 320; je načase, abychom se sami chopili výsledku centrálních svědků – str. 317; jaký cirkus by museli znovu prožívat Ylviny rodiče – str. 291; Huindai – str. 301; budu se muset zaměřit na manžele Beckhamovi – str. 260, vrhla se proti dvěřím – str. 252; chropění – str. 238; ... byla skutečně celá telefonní síň na univerzitě mimo provoz – str. 347; Pro zavolala tobě? – str. 259; ... která kdysi náležela chudině a uprchlým Hugenotům – str. 58; to jediné místo v celé Norsku – str. 61; Torunn také vychází s Ferencziho – str. 174; Jen to, že věděla, že existuje člověk, se který bylo možné si promluvit – str. 176; byly toho případu plná média – str. 191; Lokál se sice chlubí Michelinovou hvězdičkou – str. 367; vila rodiny Richterů – str. 274. Postava jménem Roar je v několika případech přejmenována, například na Roalda, někde na Bergera i jinak, také určité postavy si někde tykají, na jiném místě vykají, některá osoba tyká jiné osobě, ačkoli ji vůbec nezná, špatně je většina čárek před „nebo“ (buď tam být nemají, anebo naopak chybějí) – výčet prakticky nebere konce. Pokud si čtenář oddechne, že našel stránku bez chyby, může si být jist, že na další stránce jich nalezne o to více.

Chyby zde uvedené jsou jen výběrem nejzásadnějších omylů, v překladu se jich vyskytuje ještě mnohem více a rovněž zde nalezneme řadu méně závažných přehmatů a drobnějších chyb.
Některé věty jsou ukázkou toho, kolika prohřešků proti češtině se lze dopustit najednou. Na vině jsou především překladatelé, kteří by měli dobře ovládat nejen norštinu, ale také češtinu, nutno však podotknout, že mnohé prohřešky mohl odhalit redaktor a poukázat na ně při redakční přípravě rukopisu. Dobrý redaktor musí umět dobře česky a přinejmenším musí překladatelům umět označit pasáže, které česky neznějí – znalost výchozího jazyka k tomu nezbytná není. Je smutné, že takovýto text mohl spatřit světlo světa, o to smutnější je to však proto, že jde o první knihu Torkilda Damhauga přeloženou do češtiny. V podobě, v jaké byl „překlad“ publikován, je podle mého názoru horkým kandidátem na anticenu Skřipec.

© Kateřina Krištůfková

Diskuse

Vložil: Jitka J., 07.06.2012 15:01
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ehm, paní docentka Miluše Juříčková je ročník 1956.
Vložil: Spytihněv Vochmelík, 07.06.2012 09:44
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Kniha je velmi dlouhá a chyb je v ní poměrně málo. Já bych překladatele raději pochválil a povzbudil do další práce. Jsou to mladí a perspektivní lidé, kteří jen potřebují vyzrát a naučit se trochu lépe norsky a hlavně dobře česky. Další kniha, kterou přeloží, bude jistě o něco lepší. Snad jim k tomu... pomůže i vydatné cucání salmiakových pastilek.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 08.03.2012 12:08
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Jestliže si chtělo Nakladatelství Jota zachovat tvář a současně v rámci neustále stoupající vlny severských detektivek, kde konkurence je obrovská, zcela nepohřbít svoji edici Nordkrimi, v podstatě mu nic jiného nezbylo. Přesto však jde o krok chvályhodný, zvlášť proto, že je v Česku, kde si nakladatelé... nic moc nedělají ani z anticeny Skřipec, nevídaný. Lze tedy Jotě jen popřát, aby měla příště při výběru spolupracovníků šťastnější ruku.
Vložil: O., 06.03.2012 17:35
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Proč hned nějakou cenu? Je to snad jejich práce vydávat knihy kvalitně - za co jiného by pak čtenář vlastně platil? Ačkoli chápu, v dnešním světě se oceňují dobré skutky a dobré činy, protože je jich už tak málo, že je třeba je oceňovat, aby k nim byla aspoň nějaká motivace, když už nic jiného v tomto... světě...
Vložil: iLiteratura, 06.03.2012 16:36
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Klobouk dolů, za takovou reakci by si nakladatelství zasloužilo nějakou cenu.
Vložil: Nakladatelství JOTA, s. r. o., 06.03.2012 15:25
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Omluva a sdělení Nakladatelství Jota Velice se všem čtenářům omlouváme za nekvalitní zpracování titulu Slepá skvrna, který naše nakladatelství vydalo v edici NORD KRIMI v závěru minulého roku. Jako profesionálům nám není současná diskuze kolem knihy lhostejná a chceme se k tomuto problému postavit... čelem. Knihu vykazující velké nedostatky v překladu i redakčním zpracování v současné době stahujeme z trhu a připravujeme její kompletně opravené a upravené vydání, které vyjde na podzim tohoto roku. Současně všem čtenářům, kteří budou mít zájem, nabízíme možnost výměny tohoto titulu za stejný opravený nebo jiný z produkce našeho nakladatelství ve srovnatelné cenové relaci. Jsme velké a mezi laickou i profesní veřejností známé nakladatelství, které má za sebou více než tisíc vydaných a kvalitně zpracovaných knih známých a oceňovaných autorů, o to víc nás tedy mrzí, k čemu došlo v případě knihy Slepá skvrna. Všem čtenářům se proto ještě jednou omlouváme a věříme, že je toto ojedinělé selhání odpovědných pracovníků našeho nakladatelství neodradí od četby dalších knih z naší produkce.
Vložil: Daniela Mrázová, 05.03.2012 21:26
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Potvrzuji, že nakladatel opravdu nabízel nízký honorář a relativně dost času (jako by to spolu nějak významně souviselo a ospravedlňovalo nízkou kvalitu práce). Současně musím říct, že se nejedná o jazykově obtížný text, který by na překladatele kladl vyšší nároky než ostatní texty téhož žánru. Pravdou... však také je, že i originál vykazuje určité nedostatky, a to včetně věcných chyb, stylistické nevyrovnanosti apod. Nicméně to nijak nesouvisí s nekvalitní prací, která byla odvedena. Můžu dodatečně litovat, že jsem nabídku Joty nepřijala sama, ale děsí mě jen samotná představa, že bych odevzdala text, který už by po mně nikdo nečetl...
Vložil: T. Havel, 20.02.2012 20:27
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Mě také fascinuje, kolem čeho se svádějí tak tuhé bitvy v rubrice Kritika překladu. Nedávno to byly modré (či bílé?) Gauloisky (Život po francouzsku), dneska slaná lékořice. Můžeme se jen těšit, kdo jaký trumf vynese zase příště!
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2012 12:45
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
V obecné rovině by se bývalo dalo souhlasit s oběma stranami, nebýt toho, že "salmiakové pastilky (salviepastiller, sic!) – str. 334" je v kontextu úvodního "Tato kritika překladu nevznikla na základě porovnávání překladu s originálem" dost matoucí; a co víc, Google mi k "salviepastiller" najde pouhých... 12 výskytů, z nichž většina je v tomto článku nebo v debatách o něm jako plus.google.com .
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.02.2012 23:09
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Vážený pane Kantore, jak jsem psala ve svém komentáři z 26. 1.: I kdyby šlo o salmiakové pastilky, působí toto podle mého názoru bez bližšího vysvětlení v textu rušivě, což není dobře, a za tím si stojím. O přístupu k překládání reálií, národních specialit a podobných záležitostí, které nemají v jazyce,... do něhož se překládá, přesný ekvivalent, lze samozřejmě diskutovat (jistě platí, že co překladatel, to názor), myslím však, že v tomto případě nemá valného smyslu přít se o jednotlivosti. Překlad jako celek je nepopiratelně velmi špatný. A pouze na to jsem chtěla také poukázat.
Vložil: Sebastian Kantor, 11.02.2012 02:18
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Toto jsou podle mě pastilky, o nichž je řeč, sice s příchutí šalvěje, ale v základu salmiakové, takže kritika ano, ale prosím nevymýšlejme si pseudodůvody. :) Původní překlad je naprosto správný. www.nemlig.com
Vložil: Sebastian Kantor, 11.02.2012 01:57
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Drahá paní Krištůfková, salmiakové pastilky jsou běžně k dostání v desítkách variant v každém skandinávském supermarketu či trafice, z chloridu amonného se opravdu vyrábí a abych vás parafrázoval, tak "je neuvěřitelné, že nikomu nepřipadá divné, že někdo, kdo recenzuje překlad norské knihy, tohle neví,... a ještě si k tomu dovolí dát povýšenou závorku (sic!)"
Vložil: zm, 10.02.2012 22:56
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Tak tohle zní neuvěřitelně! Jak se tohle může paní Juříčkové - vedoucí nordistiky na FF MU - stát? Někteří tu sice říkají, že její předchozí překlady nebyly špatně, já se ale k tomuto názoru nemohu přiklonit. Moravismy a podivné větné konstrukce se objevily už v knihách Láska i Ve skutečnosti.
Vložil: Magda de Bruin, 07.02.2012 14:26
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
ad odpovědnost: knihu na trh vypustil nakladatel, stojí 348 Kč, přitom je to evidentně zmetek. Takže by čtenář jakožto spotřebitel měl mít možnost knihu vrátit a dostat peníze nazpět, pokud si ji v dobré víře koupil (a jinak samozřejmě platí: nekupovat!). Z kritické recenze, ba ani ze Skřipce si průměrný... nakladatel velkou hlavu nedělá, ale kdyby tu odbytou práci pocítil v kapse (včetně toho, že by z toho měla do budoucna vyvodit nějaké důsledky i NORLA - fondu přece nemůže být jedno, když norský autor vstoupí na určitý trh, byť i nedůležitý, v tak zkreslené podobě), bylo by to možná účinnější.
Vložil: jovanka, 07.02.2012 13:45
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
to JJ: ano, s tím souhlasím, ty, kdo o překládání mají zájem a mají předpoklady (nejen) ve znalosti obou jazycích, takový kurs na VŠ ušetří přinejmenším nejistoty anebo tápání, co si mohou v překladu dovolit
Vložil: Jitka J., 07.02.2012 11:19
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Neměla jsem na mysli jeden seminář, nýbrž zhruba čtyři semináře vrcholící velmi intenzivním ročním studentským projektem - překladem povídkové sbírky od Bjarteho Breiteiga. Částečně jsem tím také chtěla obhájit přípravu studentů nordistiky FF MU na jejich možné budoucí povolání. Souhlasím, že bez citu... pro jazyk se žádný překladatel neobejde, ale dle mého názoru ani bez předchozích (cvičných) zkušeností. S každým dalším textem by se měl překladatel zlepšovat, což se skutečně u mnoha překladatelů děje.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 06.02.2012 11:30
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Souhlasím s paní Šotolovou. Pokud někdo nemá pro překládání vlohy a cit, nepomůže mu ani několik překladatelských seminářů. Patrně zde došlo k neblahé souhře okolností, kdy jeden z překladatelů si se svou částí textu neporadil a druhý ji hrubě odbyl. Jak už jsem ovšem psala, na vině je také redaktor,... který takovýto text vůbec neměl pustit do sazby, natož do tisku.
Vložil: jovanka, 05.02.2012 17:13
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
obávám se, že tohle nelze svést na vynechání jednoho kursu na VŠ. Spousta našich dobrých překladatelů žádný kurs překladu beletrie neabsolvovala, a přesto mohou svou práci dělat přinejmenším dobře. Tady jde o přístup k textu, o znalost překládaného jazyka, o to, jak člověk vládne mateřštinou.
Vložil: Jitka J., 05.02.2012 16:02
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Doneslo se mi z důvěryhodného zdroje, že si překladatelé knihu rozdělili půl na půl. Na mě překlad místy působí, jako by byl text prostě "hozen" do Google překladače. Co se týká Štěpána Lichorobiece, část problému by mohla spočívat v tom, že, pokud je mi známo, neabsolvoval během svého studia nordistiky... žádný překladatelský seminář pro překlad beletrie. Tyto semináře jsou jinak pro studenty nordistiky na FF MU povinné a vede je překladatelka Daniela Zounková.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 02.02.2012 20:15
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Jakou měrou se na překladu podíleli paní Juříčková a pan Lichorobiec, bohužel nevím. To by byla otázka spíše na ně, případně na nakladatele. Jinak s Vámi souhlasím, paní Juříčková přeložila z norštiny již několik knih a její předchozí překlady byly slušné. I pro mě je proto také poněkud nepochopitelné,... jak může být podepsána pod takovýmto textem.
Vložil: Veronika M., 02.02.2012 11:10
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Děkuji za přínosný příspěvek. Jsem nemile překvapena, již dříve jsem se s překlady paní Juříčkové setkala a byla jsem spokojena. Kdo vlastně knihu překládal ona či pan Lichorobiec? A pokud oba, jak se na překladu podíleli.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 29.01.2012 19:33
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ano, vydání knihy podpořila NORLA, jejíž příspěvky bývají poměrně štědré. Honorář 140,- Kč za normostranu lze vzhledem k dané skutečnosti považovat za ostudně nízký, nicméně překladatelé na něj, předpokládám, přistoupili dobrovolně a v tom případě měli i za tuto cenu odvést stoprocentní práci.
Vložil: M., 29.01.2012 16:04
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ostudný překlad. Děkuji za článek.
Vložil: Karolína Stehlíková, 29.01.2012 13:18
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Dovolím si poznámku, která je relevantní k pozadí vzniku překladu. Nakladatelství Jota se s překladem této detektivky obrátilo i na mě. Za překlad nabízelo honorář 140,- Kč za normostranu, který jsem pokládala za příliš nízký. Tuto nabídku jsem proto odmítla (měla jsem ale i další důvody) a napsala... nakladateli, že nevím, jestli vůbec najdou překladatele, který bude ochoten takovou cenu akceptovat. Odpovědí mi bylo, že kompenzací za tak nízký honorář je velmi dlouhá doba, kterou překladatel na překlad této knihy má.
Vložil: Magda de Bruin, 29.01.2012 10:29
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Kdybych byla norský daňový poplatník, docela by mě to štvalo. A jinak se opět potvrzuje, že filolog není automaticky dobrý literární překladatel.
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.01.2012 21:15
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Na impresu stojí "Tento překlad byl vydán s laskavou finanční podporou NORLA". (--- Mimochodem, PhDr. Miluše Juříčková, CSc., je odpovědná vedoucí sekce nordistiky Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU, Štěpán Lichorobiec tamtéž získal v letech 2004–8 bakalářský titul a snad následně... magisterský v Oslu.)
Vložil: Magda de Bruin, 28.01.2012 13:15
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ještě drobný dotaz: podpořil tohle vydání norský fond?
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.01.2012 01:47
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ach tak - asi by bylo lepší pro upozornění na překlepy v textu citovaném z jiného důvodu používat tradiční "sic"; konci tučného vyznačení sotva kdo porozumí. Věta s "vedl" mi dává jistý smysl, aspoň v tom kontextu, který je citován: "Ovlivňoval jsem ho tak, aby svůj sexuální pud zaměřil na ni."
Vložil: Michael Alexa, 27.01.2012 12:08
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Děkuji za oživení rubriky, kterou mám rád a připadá mi velmi zajímavá. Rovněž novum vip diskuse je skvělé.
Vložil: Ála, 26.01.2012 21:20
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
To je do překladatelské soutěže o anticenu Skřipec, bez váhání! :D Díky za článek, této knize (tomuto překladu) se vyhnu velkým obloukem!
Vložil: iLiteratura, 26.01.2012 20:35
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
kurzíva opravena, děkujeme za upozronění
Vložil: O., 26.01.2012 14:12
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ano, opravdu je sousloví "mluvit jazyky" ustálené a je biblického původu. "„Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení – jaký prospěch byste z toho měli?“ (1. Korintským 14:6)" - to nic nemění na tom, že se zdá... překlad i následná redakční úprava strašnou.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 26.01.2012 13:21
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Děkuji za všechny reakce. I kdyby šlo skutečně o salmiakové pastilky, jsem toho názoru, že v tomto typu textu působí takový výraz bez alespoň drobné vysvětlivky rušivě, a přimlouvala bych se v takovém případě proto za možná méně přesnější, ale zato zcela nenápadné pastilky lékořicové. Co se týče věty... "cítit hnědý mořidlem", je "hnědý" opravdu jen překlep a je vyznačen boldem proto, aby bylo zřejmé, že to je překlep v knize, nikoli můj. Celá věta je zde však uvedena nikoli kvůli tomuto překlepu, nýbrž kvůli spojení "Čpavě to tam bylo cítit". Věta "Vedle jsem jeho pud k ní, dívce jeho věku" nedává smysl ani v případě, že bychom předpokládali, že místo "Vedle" zde má být "Vedl".
Vložil: Jan Vaněk jr., 26.01.2012 12:36
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Tak jest, pokud vím, "salmiakki" je lékořice jen s mírným přídavkem salmiaku. A "mluvit/mluvení jazyky" se normálně používá i v češtině. --- Předpokládám, že "Byla pro něho symbolem ženství. Vedle jsem jeho pud k ní" je překlep místo "Vedl jsem"? Další pravděpodobný překlep je "cítit hnědý mořidlem";... a bylo by fajn opravit neuzavřenou první kurzívu za "Pak následovala detailní líčení nálezu poškození jejích očí.", rozhazuje to celý odstavec.
Vložil: Magda de Bruin, 26.01.2012 11:38
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Salmiak je i v Nizozemsku oblíbený. Je to jeden z mnoha druhů místních lékořicových cukrovinek, ale tedy se slanou příchutí (skutečně s příměsí salmiaku). Existuje i v prášku jako tzv. "zwartwit", takže "černobílý" - to by se snad způsobem konzumace (nasliněným prstem) dalo trochu přirovnat k dávnému... českému šumáku. Ovšem kdo se slanou lékořicí nevyrostl od dětství, většinou ji ani neudrží v puse, abych tak řekla.
Vložil: jh, 26.01.2012 01:43
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Díky za přínosný článek! Jen maličký komentář - salmiakové pastilky vskutku existují a jsou velice oblíbenou pochutinou ve Finsku a částečně i Švédsku! Což ovšem nic nemění na faktu, že výraz byl v knize přeložen špatně.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 11759x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce