I
Leviatan aneb Nejlepší z možných světů

Berlin, 20th May 45

Betty Dear!
I’m quite in a hurry (but thinking always of You and the kids, of course). – The town is fearfully smashed, rather like a bad dream; well: They asked for it and they got it. – The Russians look a good jolly sort and are amiable to deal with. We all expect them to join now against the damned Japs, and that’ll settle that too, I’m sure. Hope to see You again quite soon.
Jonny

The watches and bracelets – well, stow them away; I had to throw them into the box absolutely at random, hope they’ll not be badly damaged. The German insignia and MSS I got from a Russian Lcpl for a souvenir (gave to him some cigarettes in return). – 1000 kisses. –
J.

14. 2. 45
Hlava pulsuje, jako když bobtná kravský zvonec – ách –. Musím nafouknout a vší silou rozšklebit pusu. – Ach! –
Později
V helmě je sotva patrný mělký důlek; určitě zbloudilá střela od kolejí. Dokážu ale opět myslet a hýbat se. – Celé město (a zdejší nádražní areál taky) je stále ještě pod palbou; sadisticky: tady to pokropíme jednou, tamhle pětkrát a zpátky. Sníh je od prachu ze sutin úplně špinavý. Nejvíc to střílí na východě a na severu (směrem na Kreuzberg a Kerzdorf); tam nepřetržitě bojuje pěchota. Mám u sebe už jen pistoli (r) 11,25 mm; nabitou, a v kapse hrst nábojů. – Odhadovat v takovéto dny čas naprosto nelze; je stále stejné pološero, ploty stejně černé. (Je 14.16.) Musím se odsud rychle dostat; podle rozkazu mám dorazit do Ratzeburgu. – Je šílené vidět takhle nádražní ulici; znám tu každý kout; denně jsem tudy chodíval; v třeskuté zimě 28/29, za světlemodrého a chladného jara, v kaštanově horké letní zeleni, jesení šustící koupaliště na Kwise se mi často zjevuje ve snách. Vlastně by to chtělo zkusit sehnat lokomotivu, koleje jsou zatím skoro v pořádku (tak si teď člověk pohrává s myšlenkami; řídit ji přece neumím. Místo aby jednal).

Celá ukázka v pdf