Burns, Charles: El Borbah/Na oko

Burns, Charles
El Borbah/Na oko

recenze komiks

Znovu oživlé nakladatelství „divných“ komiksů Aldente vydalo dvě rané sbírky amerického komiksového tvůrce Charlese Burnse. Jsou skvělou hříčkou stojící na okraji mainstreamu – recyklují popkulturní žánry a vynalézavě na nich parazitují.

Divné typy v divných situacích
Burns, Charles: El Borbah. Přel. Feuer, Aldente, Brno, 2012, 93 s.
Burns, Charles: Na oko. Přel. Feuer, Aldente, Brno, 2011, 88 s.

Příznivci undergroundového komiksu zaplesali, když vzniklo malé gurmánské nakladatelství Aldente, specializované na „divné“ komiksy. Jenomže to sice vydalo v roce 2005 kultovní surrealistickou povídku Daniela Clowese Jako sametová rukavice odlitá ze železa, ale pak se nadlouho odmlčelo. Až loni přišlo se souborem tří povídkových komiksů Na oko amerického karikaturisty a ilustrátora Charlese Burnse. Jedná se o první ze série tří porůznu posbíraných Burnsových povídek. A letos vyšla pětice dobrodružství maskovaného detektiva El Borbaha. Obě knihy kopírují paperbackový vizuál amerického nakladatelství Fantagraphics. Což je dobře, vázaná forma by jim neslušela. Schází Big Baby, kterou nakladatelství prozatím neplánuje vydat, jak vidno z edičního plánu.

Charles Burns je v Česku známý svým komiksovým románem Černá díra (česky 2008), nad nímž strávil deset let života. Bezútěšný příběh několika teenagerů, kteří mutují napadeni neznámou nákazou, se odehrává v sedmdesátých letech na předměstí Seattlu a řeší existenciální témata spjatá s dospíváním i lidskou nečinnost a neschopnost se nemoci postavit. To rané povídkové soubory jsou spíše hříčkou stojící na okraji mainstreamu – recyklují popkulturní žánry a parazitují na nich.

Jako typická pro Burnsovu tvorbu lze označit znetvořená groteskní těla (zejména obličej), pro něž našel v Černé díře opodstatnění v příznacích nemoci. V povídkách souboru Na oko si nese každá z ústředních podivínských postav tělesný cejch, který určuje její bizarní život. Ať už je to americký hošánek přezdívaný Čokl, který se projevuje psím chováním, což je důsledek transplantace psího srdce (tady Burns hravě zpracovává představu srdce jako sídla duše). Nebo chlapík s vypálenou tváří Krista na hrudi v nejdelší z povídek Hoř znovu, zabývající se náboženským fanatismem (a kde také rozvíjí motiv vlivu rodičů na socializaci jedince a ovládání ze strany ženy). Naposledy se jinakost objeví v parodii na melodramatické romance 40. a 50. let s názvem Manželství uzavřené v pekle. Nastoluje otázku: víš, s kým žiješ? Tělesnost je zde reflektována záměnou pohlaví. Pro povídky je typická hra se čtenářovým napětím, bláznivý černý humor, ze kterého leckdy mrazí, a fantaskní atmosféra čerpající z béčkových hororů z 50. let – jak je vidět zejména na volbě témat s jednoduchou dějovou linií.

Tělesné úchylky jsou také součástí komiksových povídek, v nichž figuruje hromotluk El Borbah, navlečený v elastickém wrestlingovém oblečku s maskou přes malou hlavu vejčitého tvaru. Vnější vzhled a jméno obhroublého svéráze určila Burnsova záliba v mexickém wrestlingu. Masky a kostýmy slavných bojovníků, jako byl El Santa, se výrazně odrazily na tvorbě hlavního protagonisty bizarních detektivních příběhů s prvky sci-fi. Antihrdina nepůsobí ani trochu sexy a zapadá mezi panoptikum lidských figurín, leckdy hybridních stvoření, které se v příbězích objevují. Ať už jsou to lidi zčásti přeoperovaní na roboty, těla ročních mimin s připojenou hlavou dospělých mužů nebo naopak tělo stařeny s hlavou mladé ženy. V komiksech vystupují také šílení vědci, kterým lidé spolu s opicemi slouží jako pokusné náčiní při chemickém vylepšování hamburgeru. Dále sekta Bratrstvo kostí, složená z boháčů, kterým nabízí různé druhy sexuálního pobavení, a také pracovník spermobanky, který má mesiášské sklony a vytváří si své klony.

El Borbah řeší případy bez emocionálního zapletení a vůbec ne elegantně. Vždycky má připravenou nadávku a především si vypomáhá svou silou. Za vyřešené případy neslízne obdiv celého světa. Typická jsou slova jedné z klientek: „Promiňte, pane Borbah… Udělal jste skvělou práci […], ale tady to vypadá, že jsme ve střetu zájmů…“ – tak končí vesměs všechny jeho případy. Dopadá to poněkud jinak, než El Borbah (a čtenář) očekával, zcela proti žánrovým konvencím. A právě takové vybočení je na knize pozitivním prvkem. Borbahovi naštěstí nejde o mravní vyústění a sociální přesahy při vyřešení bizarních případů, ale o prachy a kus mexického žvance.

El Borbah je skvělou směskou namíchanou z americké drsné školy, nálady filmů noir a prvků surrealismu, jak je v undergroundových komiksech časté. Případy se odehrávají v hypnotickém městském prostředí, jedná se o fantasmagorický svět, který se tváří jako přirozený. Burns do něj zasazuje střípky společenské kritiky. V obou souborech si bere na paškál americký ideál a hodnoty, svými lidskými „zrůdičkami“ pokouší otevřenost společnosti a hranice lidskosti vůbec.

Komiksy jsou vyvedené v černobílé kresbě s jednoduchou, pevnou linkou v pseudorealistickém stylu. Preciznost a čistota, rozlišení bílé a černé jako u dřevorytu: to jsou vlastnosti typické pro celou Burnsovu tvorbu a i zde posilují působivost příběhů.

Povídkové soubory Na oko a El Borbah se nedostanou do výběru toho nejlepšího z komiksu, do příruček typu „must read before you die“, kam se Burns zařadil Černou dírou. V jednom z rozhovorů k tomu podotýká, že styl a způsob vyprávění v jeho pracích před Černou dírou nebyl tak osobní, spíše napodoboval to, co znal. Burns ale umí pokoušet meze i v brakových žánrech – ukazuje, jak jde zpracovat jednoduchý námět na úrovni. Jeho jméno je synonymem pro divné a skvělé.

© Martina Macáková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 45 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   53%čtenáři

zhlédnuto 2791x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce