Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza

Hrabě, Václav
Blues per una ragazza pazza

recenze beletrie česká

Překladatel a pedagog na FF UP v Olomouci Alessandro Marini si svůj překladatelský debut vybral velmi dobře. Texty Václava Hraběte jsou do velké míry přeložitelné do cizího jazyka a přes jistou zdánlivou formální jednoduchost jsou i dostatečně poetické a vyklenuté na to, aby zaujaly cizího čtenáře.

Václav Hrabě: Blues per una ragazza pazza (Blues pro bláznivou holku). Překlad do italštiny, úvod a poznámky Alessandro Marini, Puntoacapo, Novi Ligure, 2008, 64 s.

Nekonvenční zemité básně plné mládí, do jejíž subtilní krásy se zamilujete, i když asi ne na první pohled. Navýsost lyrická a písňová poezie jednoho z nejvýznamnějších českých beatniků Václava Hraběte (1940–1965) má překvapivě daleko k průraznosti a čitelnosti díla jeho současníka a též nonkonformního kritika společnosti Karla Kryla (1944–1994). Krylovy práce se v tištěné podobě v italštině dostaly již v roce 1977 do sborníku o kultuře protestu a jeho písně jsou na internetu do italštiny často překládány různými autory. Hrabě se dočkal svého prvního překladu do italštiny až ve zkoumané knize. Jestliže Karel Kryl je až na sporé výjimky zejména epik, který bez obalu řekne vše, a jeho texty dopadají na publikum jako dělostřelecké salvy, Václav Hrabě nechává lyrickou atmosféru prostých motivů z pražského prostředí ve svých textech volně plynout, aniž by se snažil o úplnou a snadno čitelnou výpověď. Navozuje intimní atmosféru lehké melancholie a výjimečného básnického vzepětí, spíše připomíná českého Allena Ginsberga v kombinaci s poetikou Bohumila Hrabala. Svým zájmem o jazz a blues se Hrabě řadí k nemnohým českým autorům s podobnou tematikou, například k Josefu Škvoreckému nebo Josefu Kainarovi.

Dobrý překladatel se pozná kromě jiného podle vhodnosti výběru překládaného autora. Myslím si, že žádný poetický text nelze beze zbytku a naprosto přesně převést do cizího jazyka, originální znění textu je výsada, kterou nelze cele exportovat, meta, kterou překladatel nemůže při své práci překonat. Hrabě se svým střízlivým a nijak zvlášť vytříbeným jazykem a jistou přístupností formy nepatří mezi ty čítankové české básníky, jejichž poezie je jen těžko pochopitelná a reprodukovatelná i v češtině. Přesto je jeho role v české poezii 20. století významná. Překladatel a pedagog na FF UP v Olomouci Alessandro Marini si svůj překladatelský debut vybral velmi dobře, Hrabětovy texty jsou do velké míry přeložitelné do cizího jazyka a přes jistou zdánlivou formální jednoduchost jsou i dostatečně poetické a vyklenuté na to, aby zaujaly cizího čtenáře. Marini se překladové látky zhostil nadmíru dobře, nikde v překladech nesklouzává k otrockému přístupu vůči češtině, plně zachovává specifika svého rodného jazyka, snaží se dodržovat rým tam, kde je to v italštině ústrojné, a italský text je tak velmi věrným převodem českého originálu. Nesmí nás v této souvislosti například překvapit někdy různá délka veršů v originálu a v přeloženém textu nebo jiný syntaktický přístup k překládané látce; vše pochopitelně vyplývá z jedinečnosti obou jazyků a jejich odlišných logických a rytmických přístupů. Z hlediska italštiny je vše v pořádku a pro citlivý převod a pochopení textů bylo dle mého názoru učiněno maximum.

Abychom si udělali představu o autorském přístupu Alessandra Mariniho k překladu, dovolím si uvést jen pár příkladů, které dle mého názoru dokumentují, že převod textů Václava Hraběte je zdařilý:
„Sulla soglia del bosco si lecca le ferite / un ottobre grondante e stremato / crocifisso dall’autunno / nelle piane marcite“ (Na prahu lesa líže si rány / uštvaný zpocený říjen / v rozmoklých polích / podzimem ukřižovaný) Podzim, str. 16–17
„L‘amore è come una barca meravigliosa / che ha perso il capitano / ai marinai tremano le mani / e temono cosa sarà il domani“ (Láska je jako krásná loď / která ztratila kapitána / námořníkům se třesou ruce / a bojí se co bude zrána) Variace na renesanční téma, str. 18–19
„Iniziò un piano / Profondo sui bassi / un mare verde delirava di febbre / e dopo ho sentito / una tromba / calda malata rauca“ (Začal to klavír / Hluboko v basech / blouznilo v horečce zelené moře / a pak jsem zaslech / trubku / jak chraptí horce a choře) Blues na památku Vladimíra Majakovského, str. 32–33
Za významné příklady toho, kdy je italština vůči češtině více než přiléhavá, považuji tyto případy: „strillatore“ (kamelot), „chiosco“ (kiosek), „spirito“ (líh), „salsicciaio“ (pářkař) nebo „donna meravigliosa“ (krásná žena).

Někdy se ovšem chtě nechtě musíme smířit se vzdáleností mezi oběma jazyky, italské výrazy jakoby neměly tu správnou chuť a barvu, jako například: dávám do placu (metto in tavola), poslední štace (l’ultima stazione estiva), pasáci (sfruttatori), šlágry (canzoni), špiritus (alcool), vyvařené nástroje (attrezzi sterili), absolutně nerozumná a nerentabilní hudba (assolutamente folle e improduttiva musica), pošetilá (stupida), Střelecký ostrov (l‘isola del tiro a segno). Tyto případy ovšem nedávám za vinu překladateli, je nasnadě, že některá slova vyznívají v češtině zcela jinak než v italštině.

Alessandro Marini kromě výborného překladu zpracoval i úvod ke knize a stručné poznámky o pražských reáliích na závěr. Byť stejně jako u překladu rozsahem skromné, jsou poznámky i úvod velmi podstatné pro uchopení Hrabětovy osobnosti a jeho díla italským čtenářem. Překladateli patří naše díky za uvedení a propagaci díla Václava Hraběte v Itálii, škoda jen, že se tomuto překladu za Alpami nedostalo více publicity, kterou by si Mariniho dílo vrchovatě zasloužilo. Z pohledu českého čtenáře je totiž každý takový italský překlad významného českého autora pořád ojedinělým svátkem a také příležitostí ukázat, že i v našich končinách čas od času žijeme kulturním životem evropského významu.

 

Recenze na italském webu viadellebelledonne.wordpress.com.

© Tomáš Matras

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 43 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Jiří , 17.06.2012 01:00
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
Potěším Tomáše pozdravem z Hané, když už mu to s „rip“ nevyšlo. Máte pravdu oba. Rým se vždy najde, to je nesporné (až na kuriozity), otázka je, za jakou cenu. V překladech poezie do češtiny je laťka nastavena vysoko: rým se překládá rýmem a zbytek se přizpůsobí nebo obětuje. V italštině se naopak rým... ani metrum originálu často nezachovávají, a to nejen u moderní poezie, kde bychom jistou nonšalanci možná čekali, ale i u klasiků (rýmovaných), kteří jsou do italštiny nezřídka překládáni nerýmovaným jedenáctislabičným veršem. Marini si tedy vytkl velmi ambiciózní úkol, a jak se z Tomášovy recenze zdá, až na drobné výjimky ho splnil. Zmíněná rýmová slova patří spíš k oříškům. Technicky vzato, s rýmem na „mare“ by neměl být problém. Hledat rým k „verde“ nebo "febbre" je ovšem na sebevraždu. Vizte možnosti rýmu na www.rimario.net.
Vložil: rip, 15.06.2012 16:37
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
:-))) Nenene, jsem Pražák jako poleno, ty nářeční prvky tam dávám jen pro srandu králíkům. S tím rozkladem o překladu poezie se dá souhlasit, ovšem zrovna tak je jisté, že pokud se rým dá udělat i při zachování všeho toho ostatního, tak se udělat má. Ale nerad bych to hnal kdovíkam, samozřejmě vím,... že probírané je drobnost (byť zábavná) a samozřejmě jsem taky autorovi ze srdce vděčen, že se věnuje mému oblíbenému básníkovi.Takže jestli jej znáte, že ho vřele pozdravuju (i když ne z Hané, to jako fakt lituju, nemůžu sloužit :-))))
Vložil: Tomáš Matras, 14.06.2012 10:32
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
Zdravím na Hanou, nejste z Olomouce? Chápu Vaše obavy. Rým zdaleka není jediné kritérium při překladu, dalším jsou například délka verše, smysl verše v jazyce překladu, celková strofická morfologie a rytmus, logika převodu se nedá aplikovat jako matematický vzorec "rým v jednom jazyce" = "rým v druhém... jazyce". Kvantita a kvalita obou jazyků je různá, tedy neznamená to například, že musíte za každou cenu dodržet všude rým, protože v některých případech by to mohlo znamenat jistou újmu na čitelnosti v jazyce překladu.........Nicméně: na překlad neexistují žádné přesné poučky, není pro něj žádný manuál typu "jak obsluhovat stroj", překlad je do jisté míry záležitostí autorského přístupu, navíc - ačkoliv se to možná zdá přehnané - italština a čeština jsou jazyky natolik si vzdálené, že udržet kvantitu a kvalitu některých básnických prvků zkrátka není vůbec jednoduché, v některých případech je to téměř nemožné........Ale to jsem se asi dost rozkecal, že? Su z Prahy, to víte.....Nezlobte se a pozdravujte mou milovanou Hanou.
Vložil: rip, 13.06.2012 12:39
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
Opět, nésu italštinář, ale vím, že ten jazyk má velmi volný slovosled. A nějak se mi nechce věřit, že by nenabízel jediný použitelný rým k "mare", "verde", "delirava" ani "febbre", plus všechna jejich synonyma, který by pasoval k italské verzi "horce a choře", případně "choře a horce" :-)) Vždycky,... VŽDYCKY je nějaký rým :-))
Vložil: Tomáš Matras, 11.06.2012 19:13
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
ripovi: ano, máte dobrý postřeh.... :-))) ne, zcela vážně, rým nelze v italštině udělat tam, kde to prostě nejde a rým, na který narážíte, je zrovna toho důkazem. Já si na Marinim velmi cením, že se rýmy snažil zachovat s přihlédnutím k vyznění v italštině a nikoliv otrocky tak, jak bychom si představovali... z pohledu češtiny ......... asi Vás to moc neuspokojí, nicméně věřte, že ten překlad je skutečně kvalitní.
Vložil: rip, 11.06.2012 18:33
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
Nejsa italštinářem nemůžu posuzovat a nemám důvod nevěřit, že je přeložené dobře, nicméně jestli se nepletu, v jedné z ukázek byl zrovinka rým vynechán/nepostřehnut/oželen? "Zelené moře"/"horce a choře"? V italské verzi při nejlepší vůli rým nevidím :-)
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

80%autor článku   52%čtenáři

zhlédnuto 3529x

katalogy

štítky k článku

Inzerce