Ruffing, Reiner: Filozofický depozitář: 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek

Ruffing, Reiner
Filozofický depozitář: 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek

recenze filozofie

Filozofický depozitář je napsán s až příliš velkou uměřeností, takže místy působí jako nezáživná učebnice etiky pro základní školy. V někom tak může vyvolat dojem, že ať se začte do díla kteréhokoli filozofa, vždycky nakonec dospěje k tomu, že nás daný myslitel nabádá k ekologické uvědomělosti a schopnosti se v klidu zastavit. Dávné myslitele tedy autor interpretuje sice aktuálně, ale předvídatelně a trochu nudně.

Depozitář slavných filozofů: předvídatelný a trochu nudný
Reiner Ruffing
: Filozofický depozitář : 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek. Z německého originálu Der philosophische Werkzeugkasten přel. Jiří Vodvárko, Knižní klub, Praha, 2012, 232 s.

Reiner Ruffing (1955) vystudoval filozofii v Berlíně a toho času působí jako docent pro vzdělávání dospělých a učitelů. Ve své knize Filozofický depozitář: 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek čtenáře seznamuje s nejvýznamnějšími světovými filozofy od starověku po současnost: s jejich životem, dílem a filozofickými myšlenkami. Najdeme zde jak výroky, které zná každý, tak i takové, u nichž by asi při náhodném kvízu leckdo váhal. Tak Karla Jasperse reprezentuje výrok „Filozofie znamená: být na cestě“, Hannah Arendtovou „Přemýšlet bez berliček“ a Judith Butlerovou „Tak vzniká lidské stále znovu jako to, co teprve musíme poznat“. Autor se přitom snaží hledat aktuální význam daného filozofa a jeho výroku pro současný svět. Tak s Descartesem spojuje nutnost racionální analýzy, které podle něj nebyl vystaven projev C. Powella v OSN odůvodňující útok na Irák. V souvislosti s Platónem zase připomíná Radu moudrých navrhovanou Sarkozym.

Ruffingova kniha je naštěstí prosta nepodložených tvrzení, laciných efektních vtípků a zbrklých subjektivních soudů, kterými se vyznačují Filozofické příběhy Martina Cohena. Naopak Filozofický depozitář je napsán s uměřeností a umírněností možná až příliš velkou, takže místy působí jako nepříliš záživná učebnice etiky pro základní školy. V někom tak může vyvolat dojem, že ať se začte do díla kteréhokoli filozofa, vždycky nakonec dospěje k tomu, že nás daný myslitel nabádá k ekologické uvědomělosti a schopnosti se v klidu zastavit nebo varuje před konzumerismem a přeceňováním moderní techniky, přílišným spoléháním se na statistiky a diagramy, před novodobou „hybris“ (zvláště Ruffingovi leží v žaludku geneticky modifikované potraviny). Dávné myslitele tedy autor interpretuje sice aktuálně, ale až příliš předvídatelně a trochu nudně. Přitom třeba knihy neurovědce Antonia Damasia Hledání Spinozy: radost, strast a citový mozek a Descartesův omyl: emoce, rozum a lidský mozek ukazují, že tyto osobnosti je možné učinit i aktéry v současnosti probíhajících vědeckých debat a propojit je s aktuálními vědeckými objevy. Takto vyložený Spinoza by byl možná přitažlivější než Spinoza Ruffingův coby „průkopník ideje tolerance“, i když je to samozřejmě nanejvýš oceněníhodná role.

Na Filozofickém depozitáři snad může překvapit jen to, že mezi autory nejvýznamnějších filozofických myšlenek byli zařazeni i – u nás nepříliš známá – maďarská filozofka a disidentka Ágnes Hellerová (1929), jejíž texty a rozhovory zatím česky vyšly jen časopisecky, a také původem Rumun Emile M. Ciorana (1911–1995). Naopak Jana Patočku či Ladislava Klímu bychom v knize hledali marně.

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 46 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

60%autor článku   38%čtenáři

zhlédnuto 1981x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce