Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2012:
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2012
1. Zdeněk Miler, Eduard Petiška: Hoe molletje aan zijn broek kwam (Jak krtek ke kalhotkám přišel), přel. a upravil Edgar de Bruin
2. Zdeněk Miler, Eduard Petiška: Hoe molletje aan zijn auto kwam (Krtek a autíčko), přel. a upravil Edgar de Bruin
3. Milan Kundera: De ondraaglijke lichtheid van het bestaan (Nesnesitelná lehkost bytí), přel. Jana Beranová
4. Karel Čapek: Oorlog met de salamanders (Válka s mloky), přel. Irma Pieper
5. Petra Hůlová: Mijn grootmoeder (Paměť mojí babičce), přel. Edgar de Bruin
6. Milan Kundera: De grap (Žert), přel. Jana Beranová
7. Karel Čapek: Een doodgewoon leven (Obyčejný život), přel. Irma Pieper
8. Milan Kundera: Het boek van de lach en de vergetelheid (Kniha smíchu a zapomnění), přel. Jana Beranová
9. Jáchym Topol: De werkplaats van de duivel (Chladnou zemí), přel. Edgar de Bruin
10. Jiří Weil: Mendelssohn op het dak (Na střeše je Mendelssohn), přel. Kees Mercks
11. Květa Legátová: De man uit Želary (Jozova Hanule), přel. Edgar de Bruin
12. Jaroslav Hašek: De lotgevallen van de brave soldaat Švejk (Osudy dobrého vojáka Švejka), přel. Roel Pieters
13. Milan Kundera: Afscheidswals (Valčík na rozloučenou), přel. Jana Beranová
14.-15. Milan Kundera: Lachwekkende liefdes (Směšné lásky), přel. Jana Beranová / Milan Kundera: Onsterfelijkheid (Nesmrtelnost), přel. Jana Beranová
16. Květa Legátová: De mensen van Želary (Želary), přel. Edgar de Bruin
17. Bohumil Hrabal: Ik heb de koning van Engeland bediend (Obsluhoval jsem anglického krále), přel. Kees Mercks
18. Jiří Weil: Leven met de ster (Život s hvězdou), přel. Kees Mercks
19. Jáchym Topol: Spoelen met teerzeep (Kloktat dehet), přel. Edgar de Bruin
20. Milan Kundera: Het leven is elders (Život je jinde), přel. Jana Beranová
21. Bohumil Hrabal: Praagse ironie (povídky), přel. Kees Mercks
22. Jáchym Topol: Nachtwerk (Noční práce), přel. Edgar de Bruin
23. Bohumil Hrabal: Harlekijntjes miljoenen (Harlekýnovy miliony), přel. Kees Mercks
24. Miloš Urban: De wraak van de bouwmeesters (Sedmikostelí), přel. Edgar de Bruin
25. Bohumil Hrabal: Verpletterde schoonheid (povídky), přel. Kees Mercks
26. Bohumil Hrabal: Gekortwiekt (Postřižiny), přel. Kees Mercks
27. Ivan Klíma: Geen heiligen, geen engelen (Ani svatí, ani andělé), přel. Irma Pieper
28.–30. Václav Havel: De tuinfeest (Zahradní slavnost), přel. Kees Mercks / Václav Havel: Naar alle windstreken (Do různých stran), přel. mj. Kees Mercks a Jana Beranová
/ Jáchym Topol: Het gouden hoofd (Zlatá hlava), přel. Edgar de Bruin
31. Josef Škvorecký: De zevenarmige kandelaar (Sedmiramenný svícen), přel. Edgar de Bruin
32.–35. Bohumil Hrabal: De Toverfluit (verhalen) (Kouzelná flétna (povídky)), přel. Kees Mercks / K. H. Mácha: Beelden van mijn leven (Obrazy ze života mého), přel. Kees Mercks / Bohumil Hrabal: Verschoven zelfportret (trilogie: Trouwpartijen thuis, Vita nuova, Kaalslag) (Svatby v domě, Vita nuova, Proluky), přel. Kees Mercks / sborník: Praag en het fin de siècle (Max Brod, Karel Hlaváček, Franz Kafka, Jiří Karásek, Egon Erwin Kisch, Ladislav Klíma, Hana Kvapilová, Paul Leppin, Fritz Mauthner, Gustav Meyrink, Jan Opolský, Rainer Maria Rilke, Hugo Salus, Antonín Sova, Rudolf Těsnohlídek, Ernst Weiss, Franz Werfel, Jan z Wojkowicz, Julius Zeyer, přel. Kees Mercks, Erik Mossel, W. Hansen, Wouter Donath Tieges, Nini Brunt, Wil Boesten, Dik Linthout
36.–37. Patrik Ouředník: Europeana, přel. Edgar de Bruin / Miloš Seifert: Herinneringen aan Holland (U básníka Frederika van Eedena), přel. Kees Mercks
39.–41. Michal Viewegh: Het reisgezelschap (Účastníci zájezdu), přel. Edgar de Bruin / Josef Škvorecký:De gekooide charleston (Zamřížovaný charleston), přel. Edgar de Bruin / Josef Koudelka: Invasie1968 (Invaze 68), přel. Kees Mercks, Peter van Zaanen / Karel Čapek: Prenten van Holland (Obrázky z Holandska), přel. Kees Mercks
42.–46. Josef Škvorecký: De lafaards (Zbabělci), přel. Edgar de Bruin / Filip Topol: De reis naar Corsica (Karla Klenotníka cesta na Korsiku), přel. Edgar de Bruin / Ivan Klíma: De huwelijksreis (Svatební cesta), přel. Irma Pieper / Bohumil Hrabal: Trouwpartijen (Svatby v domě), přel. Kees Mercks / Bohumil Hrabal: Het stadje waar de tijd stil is blijven staan (Městečko, kde se zastavil čas), přel. Kees Mercks
47.–52. Petr Placák: Het schip der doden (Loď mrtvých), přel. Edgar de Bruin / Michal Viewegh: Te gekke jaren (Báječná léta pod psa), přel. Edgar de Bruin / Emil Hakl: Zoon & vader (O rodičích a dětech), přel. Edgar de Bruin / Jiří Kratochvil: Dame de coeur, přel. Irma Pieper / Ladislav Klíma: Het lijden van vorst Sternenhoch (Utrpení knížete Sternenhocha), přel. Kees Mercks / Bohumil Hrabal: Al te luide eenzaamheid (Příliš hlučná samota), přel. Kees Mercks
53.–58. Edgar Dutka: Onder water (Pod vodou), přel. Edgar de Bruin / Iva Hercíková: Hester of waar vrouwen blijven (Hester), přel. Edgar de Bruin / Jiří Křižan: Stille pijn (Tichá bolest), přel. Kees Mercks / Bohumil Hrabal: Drie rabiate legendes (Tři rabiátské legendy), přel. Kees Mercks / Václav Havel: Verzoeking (Pokoušení), přel. Kees Mercks / Ivan Klíma: Liefde en straatvuil (Láska a smetí), přel. Kees Mercks
59.–66. Michal Viewegh: De opvoeding van Boheemse meisjes (Výchova dívek v Čechách), přel. Edgar de Bruin / Ivan Klíma: De verliefde koordanser (Moje první lásky), přel. Irma Pieper / Ivan Klíma: Wachten op het donker, wachten op het licht (Čekání na tmu, čekání na světlo), přel. Irma Pieper / Josef Škvorecký: Scherzo capriccioso, přel. Edgar de Bruin / Bohumil Hrabal: Kaalslag (Proluky), přel. Kees Mercks / Ivan Klíma: Zomerliefde (Milostné léto), přel. Kees Mercks / Ivan Klíma: Praagse ochtenden (Má veselá jitra), přel. Kees Mercks / Jiří Weil: De ster van Josef Roubíček (Život s hvězdou), přel. Kees Mercks
Údaje poskytli Kees Mercks, Jana Beranová, Irma Pieper a Edgar de Bruin.
Diskuse
Vložit nový příspěvek do diskuse
Magda de Bruin,
Z názvu článku vyplývá, že je to přehled nejžádanějších titulů v NL knihovnách, na závěr uvádím, kteří překladatelé údaje poskytli. Jev sám, že autoři získávají za výpůjčky v knihovnách určitou sumu, je i u nás známý. Letošní přehled se pohybuje v rozmezí 896-1 výpůjček (ale opakuji, že je to odhad založený na namátkovém zjišťování ve vybraných knihovnách). Překladatelé zjišťují údaje na webu nadace LIRA, což letos nebylo snadné, protože od okamžiku, kdy se tam údaje objevily, bylo velmi obtížné se na stránky dostat. Překladatele zajímá počet výpůjček a suma, kterou za to dostane. Jaké procento tvoří vzorek knihoven, pro něj není relevantní. Je možné, že se to na stránkách LIRA dá najít. Pokud by podobné údaje byly k dispozici i z jiných zemí, mělo by jistě smysl je porovnávat (a zabývat se tím pádem i podrobně způsobem, na čem jsou údaje v jednotlivých zemích založené). Dokud tyhle seznamy ovšem sestavuju pouze já, mají účel, který jsem uvedla: t.j. přibližnou informaci o sortimentu a o čtenářské popularitě (z toho hlediska je např. zajímavé porovnat přehledy za uplynulé roky, rychlý vzestup autorů jako Karel Čapek nebo letos Jiří Weil). Pro zjištění zájmu o č. lit. v NL ovšem tyto údaje nejsou dostačující. K tomu patří i počet překladů, reakce v médiích, počet dotisků, účast č. autorů na různých literárních festivalech a ohlas u návštěvníků apod. O tom všem se snažím na iLit. pravidelně informovat (a věřím, že to oceňujete).
Marie,
Ach jo, pan Vaněk má zase rejpavou:-)
Jan Vaněk jr.,
Ach tak; zkusil jsem prve seznam za 2006 a 2011, kde žádné komentáře nebyly (jsou u seznamu za 2007 a v menší míře za 2010). Ceterum autem censeo, že takovéto články by měly základní informace o původu dat obsahovat přímo, jakkoli se bude co rok opakovat, a nenechávat čtenáře, aby si je domýšleli a dohledávali.
A zrovna tak by mě zajímalo, alespoň jaká řádově ta čísla jsou, respektive jaké procento tvoří vzorek knihoven (nebo je už dostáváte přepočtená na celkový objem?), abych si šlo udělat kvantitativní představu, jak velký zájem o českou v literaturu v Nizozemsku je: jsou to stovky výpůjček, tisíce...?
Magda de Bruin,
Jak je vidět ze seznamu souvisejících článků, objevuje se tenhle přehled na iLit. už od roku 2006 a v diskusi se za tu dobu už párkrát probíralo, co je to za údaje a jak je příslušní překladatelé získávají. Ještě podrobněji je to popsáno v článku Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku (a i na ten článek jste tehdy v diskusi reagoval). Ano, dělené pořadí znamená, že všechny ty tituly mají stejný počet výpůjček. Protože seznam primárně sestavuju v nizozemštině pro adresáty, kteří ode mě každé dva měsíce dostávají č.-niz. lit. novinky (takže potenciální čtenáři těchto knih), jde mi hlavně o to, aby se jednou za rok připomnělo co největší množství titulů, které sice už většinou nejsou k dostání, ale v knihovnách k dispozici jsou. Česká verze má za účel informovat o tom, jaký sortiment českých titulů zhruba v niz. překladu existuje (a samozřejmě i o tom, které tituly jsou žádané). Po sestavení pořadí ovšem čísla z přehledu vymazávám, protože (jak se dočtete v mém článku o kolektivní správě) nejde o přesný počet výpůjček, ale o odhad založený na namátkovém zjišťování ve vybraných knihovnách.
Jan Vaněk jr.,
V příspěvku mi zásadně chybí informace, o jaké údaje jde, jak byly zpracovány a jestli ta hojnost dělených pořadí na konci seznamu znamená, že tam už nastává "long tail" ve smyslu, že každý titul na 59.-66. místě byl za rok vypůjčen (např.) přesně jednou, na 53.-58. dvakrát atd.