Andersen, Dan H.: Den ny stjerne

Andersen, Dan H.
Den ny stjerne

recenze historický román

Česká veřejnost se sice v hodinách dějepisu určitá základní fakta o životě slavného astronoma Tychona Braha dozvídá, avšak málokdo už například ví, jaké byly Brahovy názory na planetární systém, jaký byl jeho nejvýznamnější objev, proč byl nucen opustit Dánsko, kde si v Čechách postavil svou novou laboratoř, se kterými Čechy se přátelil a na co vlastně zemřel. Andersenův román čtenáři zábavnou a čtivou formou všechny tyto otázky zodpovídá.

Životní osudy Tycha Braha
Dan H. Andersen: Den ny stjerne (Nová hvězda). Lindhardt og Ringhof, København, 2008, 318 s.

Spíše než jako spisovatel je Dan H. Andersen v Dánsku znám jako historik. Jak o sobě sám prohlašuje, mezi Dány má pověst skeptického historika, který napadá nejrůznější teorie a mýty vážící se ke slavným osobnostem a událostem dějin a nahrazuje je fakty. Andersen vystudoval historii a angličtinu na univerzitě v Kodani a následně pokračoval v doktorském studiu historie. Po získání titulu působil nejprve nějakou dobu jako externista na katedře historie Kodaňské univerzity, pak dal ovšem přednost dráze spisovatele. A tohoto rozhodnutí, jak alespoň tvrdí, nikdy nelitoval. Výsledkem propojení historika a spisovatele v Andersenově osobě je nejen množství populárně naučných historických pojednání, ale též dvě biografie zajímavých historických osobností a dva čtivé historické romány.

Autorova knižní tvorba
Jako první literární počiny napsal Andersen biografie dvou svých oblíbených historických postav. První je věnována Norovi Peteru Wesselu Tordenskioldovi (1690–1720), viceadmirálu dánsko-norského královského námořnictva, a jeho závratné kariéře, započaté slavným vítězstvím v námořní bitvě u fjordu Dynekilen, bohužel však předčasně ukončené v souboji. Druhá kniha sleduje neobyčejný osud dánské šlechtičny Marie Grubbové (1643–1718), která se ve prospěch svého chudého milence vzdala manželství s bohatým mužem, života v přepychu a především svého společenského postavení.

Po zmíněných dvou biografiích zaměřil autor svou knižní tvorbu jiným směrem. Jednak začal psát populárně naučná pojednání, ve kterých stejně jako ve svých novinových článcích (publikovaných převážně v dánských novinách Berlingske Tidende a Jyllandsposten) bojuje proti lživým výkladům historie a překrucování historických faktů. V této souvislosti lze uvést například knihu Krystalnatten – Vejen til Holocaust (Křišťálová noc – Cesta k holokaustu), ve které Andersen na základě historických dokumentů rekonstruuje průběh protižidovského pogromu v listopadu 1938.

Vedle populárně naučných děl se však Andersen pustil do psaní historických románů, žánru, který ho podle jeho slov už delší dobu lákalo vyzkoušet. V roce 2008 vyšel autorův první román Den ny stjerne (Nová hvězda), jehož hlavní postavou je jedna z nejslavnějších osobností renesančního Dánska, hvězdář Tycho Brahe. O rok později byl pak vydán román Tordenskiolds skygge (Tordenskjoldův stín), ve kterém se autor opět zaměřuje na svou oblíbenou historickou postavu.

Dánská historie v románech
Oba Andersenovy romány, Nová hvězda i Tordenskjoldův stín, vyšly v rámci rozsáhlé románové série Slægten (Rod). Tato série historických románů, sledujících napříč dějinami osudy fiktivního dánského šlechtického rodu, byla postupně vydávána mezi lety 2004 až 2012. Popud k jejímu vzniku dala soukromá organizace Det Historiske Hus, která si klade za poslání rozšířit povědomí o významných událostech a osobnostech dánské historie mezi širokou veřejnost. Organizace začala spolupracovat s nakladatelstvím Aschehoug Dansk Forlag (od roku 2007 existujícím pod jménem Linhardt og Ringhof) na literárním projektu, jehož účelem bylo prostřednictvím populárního žánru historického románu přiblížit starověké i novověké dánské dějiny, a tak začala postupně vznikat románová série Slægten.

Série čítá celkem 22 děl od různých, známějších i méně známých, dánských spisovatelů a historiků. Někteří z autorů měli v době, kdy přispěli do románové série svým dílem, již se psaním historických románů bohaté zkušenosti. V této souvislosti můžeme jmenovat například spisovatelku Marii Hellebergovou, která debutovala již v roce 1986 románem o trojské válce Seersken (Vědma). Pro jiné z autorů, například pro Dana H. Andersena či Charlottu Weitzeovou, spisovatelku, jejíž předchozí romány lze označit za magickorealistické, však účast na sérii nakladatelství Linhardt og Ringhof znamenala debut v žánru historického románu.

Děj jednotlivých románů série Slægten je propojen pouze volně a není nezbytně nutné číst romány v tom pořadí, v jakém byly vydány. Lze si též přečíst pouze jediný román, aniž bychom museli znát ty, které mu předcházejí. Pojící článek mezi romány tvoří rodová linie fiktivního dánského šlechtického rodu Dane, kterou jednotliví autoři sledují od doby vikinské až po nedávnou minulost. Příslušníci tohoto rodu se na své pouti dějinami stávají svědky stěžejních událostí dánské historie a setkávají se s mnoha významnými osobnostmi politické i umělecké sféry. Poprvé se s rodem Dane setkáváme v osmdesátých letech 11. století, v době vlády dánského krále Knuda Svatého. Viking Valmar Dane vstupuje po návratu z kořistnické výpravy do Anglie do královy družiny. Jako odměnu za věrnou službu posléze získává od krále pozemky na ostrově Fyn, kde staví velkolepé sídlo pro svůj rod, hrad Daneborg. Děj posledního románu série Slægten autorky Marie Hellebergové je zasazen do devadesátých let 20. století, kdy vzdálený Valdemarův potomek pátrá po své minulosti.

Nová hvězda
Román Nová hvězda se odehrává v letech 1558 až 1602, což ho řadí přibližně do poloviny románové série. V centru pozornosti tohoto díla stojí světově proslulý dánský hvězdář Tycho Brahe. Jeho život a dobu přibližuje kniha čtenáři skrze hlavní hrdinku a vypravěčku v jedné osobě, Johanu Dane. Tato vzdělaná a na svou dobu velmi emancipovaná dívka tráví většinu času na nejvyšší věži hradu Daneborg, odkud pozoruje hvězdnou oblohu. Její zájem o hvězdy a astronomii ji posléze přivede až do společnosti mladičkého, v té době ještě neznámého Tychona. Johana se do mladého hvězdáře zamiluje, avšak spíše než jeho samého miluje diskuse o hvězdách a planetách a společné chvíle strávené pozorováním oblohy. Otec dává Johaně svolení ke studiu astronomie pod Brahovým vedením, a později je Johana pověřena dokonce samotným králem Frederikem II., aby s učencem odjela na ostrov Hven a účastnila se výzkumu v jeho nové observatoři. Spolu s Johanou sledujeme horlivého astronoma při práci, nasloucháme jeho názorům na planetární systém, seznamujeme se s obsahem jeho knih, ale také s jeho komplikovanou osobností.

Johana Dane se přitom sama nemalou měrou podílí na všech významných objevech Tychona Braha. Je to právě ona, kdo upozorní svého přítele na skutečnost, že se na obloze objevila nová hvězda. Na skutečnost, která musela v tehdejší době působit nanejvýš převratným dojmem, protože narušovala obecně zavedený názor, že svět a vesmír jsou neměnné entity, pevně dané od Boha. Zjevení nové hvězdy si lidé mohli vykládat velmi různě: „Oba mlčeli, neodvažovali se to vyslovit. Pak ale Johana vyhrkla: ,Co když je to jako s betlémskou hvězdou, která měla ukázat cestu mudrcům z východu? Co když se někde na světě narodil spasitel?‘“

Zábava a poučení
Nová hvězda vychází, stejně jako ostatní Andersenovy texty, z autorovy představy o historické próze, která by měla „stavět na odborných základech a propojovat vědeckou důslednost s osvědčenou zásadou, že vyprávění o historii musí být především dobrým vyprávěním“. Autor v ní nabízí čtivý a poutavý příběh, do kterého za účelem poučení čtenářské veřejnosti nevtíravě vplétá historická fakta a dobové reálie.

Román se soustředí na stránku dějovou a popisnou, pasáže „akční“ se střídají s úseky informativními a poučnými. Je patrné, že oblast líčení a popisu patří k autorovým silným stránkám. Jeho živé a barvité podání zážitků hlavní hrdinky vtahuje čtenáře do atmosféry renesančního Dánska. Spolu s Johanou se seznámíme se životem ve městě i na venkově, navštívíme přednášku na univerzitě, zúčastníme se velkolepé hostiny na šlechtickém dvoře a absolvujeme audienci u krále. Detailně sledujeme průběh zásnub a svatby mladé šlechtičny a dozvídáme se o různých tradicích a rituálech, které se k těmto úkonům vztahovaly. Silný zážitek představuje realistické líčení života chudiny a především drastická scéna uzdravování nemocného syfilidou, které se Johana stává svědkem.

Určitým zklamáním je fakt, že se autor nesnaží, s výjimkou Johany, hlouběji proniknout do myšlení a představ tehdejších lidí. Předkládá sice do detailů načrtnutý obraz tehdejšího světa, nepídí se však už po tom, co se skrývá pod povrchem. A přitom právě otázka, jakým způsobem se renesanční člověk vztahoval ke světu a k životu, je zdaleka nejzajímavější. Celkově však román splňuje beze zbytku účel, za kterým byl napsán, a to přiblížit široké veřejnosti nenáročnou a poutavou formou jedno období dánské historie.

Nástup historického románu?
Žádné z Andersenových děl zatím nebylo přeloženo do češtiny. Současná situace na českém knižním trhu bohužel příliš překladu historických románů nepřeje. V kategorii oddechové beletrie vévodí spíše překlady detektivek a krimi literatury. Ani v Dánsku, kde sice v poslední době vychází poměrně velké množství historických románů, nedosahuje zatím tento žánr stejné popularity jako román kriminální. To by se však mohlo v blízké budoucnosti změnit. Je jen otázkou času, kdy se čtenářská veřejnost, a to nejen v Dánsku, bude cítit krimi literaturou přesycena a začne se ohlížet po jiném typu oddechové literatury. A právě historický román, který nabízí lákavou kombinaci poučení, zábavy, napětí a pikantních detailů ze života slavných osobností, má značný potenciál krimi literaturu na špičce čtenářského zájmu nahradit.

Pro české publikum by pak obzvláště zajímavé mohly být překlady těch historických románů, ve kterých se autor dotýká osobností či událostí českých dějin. Mezi taková díla patří i Andersenova Nová hvězda. Autor zde vypráví o životě osobnosti, která náleží nejen dánským, ale do značné míry též českým dějinám. Česká veřejnost se sice v hodinách dějepisu určitá základní fakta o životě slavného astronoma dozvídá, avšak málokdo už například ví, jaké byly Brahovy názory na planetární systém, jaký byl jeho nejvýznamnější objev, proč byl nucen opustit Dánsko, kde si v Čechách postavil svou novou laboratoř, se kterými Čechy se přátelil a na co vlastně zemřel. Andersenův román čtenáři zábavnou a čtivou formou všechny tyto otázky zodpovídá a navrch ještě přidává informace o astronomově rodinném životě.

© Kristýna Králová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 52 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

60%autor článku   41%čtenáři

zhlédnuto 1873x

katalogy

štítky k článku

Inzerce