Morgan, Richard K.: Probuzené běsy

Morgan, Richard K.
Probuzené běsy

recenze sci-fi

První díl volné trilogie britského autora Půjčovna masa byl kyberpunkový noir thriller, následující Zlomení andělé se nesli ve znamení moderní space opery. Třetí díl je syntézou obojího. Autorovy nápady jsou ohromující, jejich použití chytré, výrazové prostředky dostatečné i při jeho úsečném, strohém stylu.

Čin dokonán, myšlenka nedokončena
Richard K. Morgan: Probuzené běsy. Přel. Václav Petr, Triton, Praha, 2012, 520 s.

S notným zpožděním, zřetelným z vročení překladu této knihy (2009), vydalo nakladatelství Triton loni třetí svazek volné trilogie předního britského autora sci-fi Richarda K. Morgana spojené hlavní postavou Takeshiho Kovacse. Třetí a současně nejspíš poslední, jak vyplývá z chronologie autorovy tvorby: všechny tři romány napsal v letech 2002–2005, což znamená, že ke Kovacsovi se už sedm let nevrátil a asi ani nevrátí. I když nikdy neříkej nikdy. Morgan snad sám nejlépe ví, že by si tahle postava ještě jeden návrat zasloužila už proto, že ne všechno bylo tímto svazkem dopovězeno, i když zdánlivě se Kovacsova křížová výprava proti běsům (vnějším, avšak i vnitřním) uzavřela.

Z ryze formálního pohledu je na této sérii sympatické právě to, že každý její díl je zdánlivě ukončený a nenárokuje si pokračování. Je to i čtenářsky pohodlné – ani třetí díl, kdyby se někdo chopil rovnou jej, nevyžaduje nutně znalost předešlých dvou. To úplně nejnutnější Morgan stručně a šikovně nastíní znovu, reálie světa 25. století, v němž lidstvo dosáhlo jak nesmrtelnosti, tak vzdálených končin vesmíru, přinesou stejnou míru ohromení a úžasu tomu, kdo čte sérii poctivě od začátku, jako tomu, kdo do ní naskočil před konečnou. Takový čtenář se ovšem připravuje o sledování Kovacsova vývoje, protože ne zrovna chvalitebná fasáda soukromého očka, pak žoldáka, současně i kriminálníka, zakrývá hodně složitou osobnost se sice svérázným, ale pevným etickým kodexem, který se před čtenářovými zraky rozvíjí postupně, díl od dílu, a v tomto aktuálním patrně nejvíc. Možná i ten, koho Kovacs doposud spíše odpuzoval, najde pro něj po přečtení této knihy špetku pochopení.

Morganovi se tentokrát podařilo zalidnit svůj imaginární svět budoucnosti dosud nejzajímavějšími, plastickými, skutečně lidskými postavami na obou pólech hodnotové škály. Že občas máme obtíže pochopit jejich motivace, že jim možná někdy přímo nerozumíme, je dáno složitostí světa, který si na nás autor vymyslel: nejde zde jen o to, jak dobře a rychle člověk likviduje své protivníky, ale také o to, co si myslí, kam se řadí, s jakou mírou autenticity propojuje své myšlenky a skutky. V té knize jde mimo jiné, s odpuštěním, i o filozofii.

Není to nic, z čeho by se člověku zanítily mozkové závity, ostatně titulek jednu ze standardních myšlenek učení fiktivního quellismu parafrázuje: „Když nadejde čas činu, myšlenka musí být dokončená. V okamžiku, kdy začínáš konat, pro ni není místo.“ Skutečně nic převratného, z našeho pohledu žvást, zařaditelný do kterékoli asijského mudrování. Na snůšce takových však stojí část civilizace Kovacsovy doby. Na Harlanově světě, Kovacsově rodné planetě, kam se hrdina v tomto díle vrací, naráží revoluční učení Quellcrist Falconerové na zájmy zkorumpované vládnoucí dynastie. Ještě jiné, rovněž antagonistické zájmy sleduje sekta misogynských náboženských fanatiků, které se chce Kovacs pomstít za smrt svých blízkých. Jeho vlastní zájmy se přitom neslučují se zájmy žádné jiné strany, což nám nahrává na mnohostranný konflikt.

Tolik takříkajíc lidská rovina. Morgan je však ještě o stupínek poutavější v líčení technického obrazu budoucnosti. Harlanův svět je z devadesáti procent vodní, populace se tísní na ostrůvcích, z nichž není úniku, protože vzdušný prostor hlídají samočinná zařízení, zanechaná zde pracivilizací neznámého původu a znemožňující opustit povrch planety. Předtím, než se ztratili v hlubinách kosmu, ponechali neznámí v naší soustavě hromady technologie, jež je dobrým zdrojem příjmů pro podloudníky, zároveň však skýtá netušená nebezpečí. Nemenší nebezpečí představuje metoda kopírování osobnosti do libovolného těla. Tak je duplikován i Kovacs a musí náhle prchat sám před sebou. Tak je duplikován i dávno mrtvý revoluční mesiáš Quellcrist Falconerová. Prchá s Kovacsem…

Morgan umí fabulovat, o tom není sporu. Jeho nápady jsou ohromující, jejich použití chytré, výrazové prostředky dostatečné, a to neoplývá přehnanými popisy a zpomalujícími úvahami, nýbrž naopak si osvojil úsečný, strohý styl, vděčící za hodně drsné škole a jejím noir výhonkům do současnosti. Ví, jak gradovat děj, aniž by sklouzl k tupé akčnosti pro sebe samu – ten úžasný svět, který si tak detailně vymyslel, by mu to ani neumožnil.

První díl trilogie Půjčovna masa byl kyberpunkový noir thriller, Zlomení andělé se nesli silně ve znamení moderní space opery. Třetí díl je jakousi syntézou obojího s jemnými dochucovadly. Orbitální základny pradávné civilizace nad Harlanovým světem zůstávají v pohotovosti a v závěru knihy víme, že jsou ještě mocnější, než jsme věřili. Probudí nakonec spásonosný genetický virus, který by vyřešil to, co se Kovacsovi přes veškerou snahu nepovedlo dotáhnout do konce? S jakým subžánrem by si Morgan pohrál ve čtvrtém díle? Přijde? Měl by…

© Roman Lipčík

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 46 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   44%čtenáři

zhlédnuto 2298x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce