Wanatowiczová, Krystyna: Miloš Havel: český filmový magnát

Wanatowiczová, Krystyna
Miloš Havel: český filmový magnát

recenze historie

Filmový producent Miloš Havel (1899–1968), představitel společností A-B Barrandov a Lucernafilm, patří mezi nejvýznamnější postavy české kultury první poloviny 20. století a zároveň mezi ty nejkontroverznější. Na jeho činy a postoje existovaly příkře rozporné názory již v době jeho života, po komunistickém převzetí moci v Československu mělo být jeho jméno z historie vymazáno. Jeho život byl skutečně bohatý a pestrý a poskytuje mnoho námětů ke zpracování.

Vzestup a pád filmového magnáta
Krystyna Wanatowiczová
: Miloš Havel: český filmový magnát. Knihovna Václava Havla, Praha, 2013, 552 s.

Filmový producent Miloš Havel (1899–1968), představitel společností A-B Barrandov a Lucernafilm, bratr stavitele Barrandova Václava M. Havla a strýc bývalého prezidenta republiky Václava Havla, patří mezi nejvýznamnější postavy české kultury první poloviny 20. století a zároveň mezi ty nejkontroverznější. Na jeho činy a postoje existovaly příkře rozporné názory již v době jeho života, po komunistickém převzetí moci v Československu mělo být jeho jméno z historie vymazáno. Jeho život byl skutečně bohatý a pestrý a poskytuje mnoho námětů ke zpracování. Již v 18 letech se Miloš Havel stal ředitelem Bio Lucerny, vypracoval se na nejvýznamnějšího filmového podnikatele své doby, provedl (nikoliv bez sporných okamžiků) český film nástrahami německé okupace, po znárodnění kinematografie byl z filmového oboru „odejit“, čelil obvinění z kolaborace, za niž byl nakonec také odsouzen (až na třetí pokus, bez vyšetřování a soudu, poté, co si odseděl dva roky za nepodařený pokus o překročení hranic), po roztržce s rodinou emigroval do tehdejšího Západního Německa, zkoušel štěstí jak u filmu, tak v několika dalších oborech, a nakonec zemřel v osamělosti a materiální nouzi v Mnichově. Připočtěme prostředí kolem filmu, které přitahuje společenskou exkluzivitou a bohémskou atmosférou a v němž se kolem Miloše Havla pohybovala dlouhá řada dalších osobností dnes slavných jmen (knihu snad stojí za to prolistovat už jen kvůli citacím z pamětních knih dějišť filmařských večírků, kde to podle všeho opravdu žilo), a dojdeme k názoru, že je s podivem, že se Miloši Havlovi dosud nedostalo větší pozornosti historiků či publicistů; několik pokusů o zmapování jeho života bylo podniknuto, žádný však nedospěl ke standardnímu výstupu (autorka v úvodu věnovaném „dosavadnímu stavu bádání“ uvádí jako jediný realizovaný počin jistou diplomovou práci, obhájenou na Katedře filmové vědy FFUK). Jako základní zdroj informací o jeho životě dosud sloužily hlavně memoáry jeho bratra V. M. Havla Mé vzpomínky, především jejich II. kniha Bohatýrský život Miloše Havla, vydaná v samizdatu v roce 1976 (jako celek vyšly Mé vzpomínky v roce 1993). Čerstvě vydaná práce Krystyny Wanatowiczové Miloš Havel: český filmový magnát je tedy první původní monografie, která se pokouší najít odpověď na otázku: Kdo byl Miloš Havel?

Autorka uvádí, že v životě Miloše Havla jsou tři sporná a nejasnostmi opředená témata. Prvním je jeho domnělá kolaborace s německou okupační mocí, druhým okolnosti jeho života v emigraci a třetím jeho homosexualita. Úkolem této recenze není práci Krystyny Wanatowiczové hodnotit jako historickou vědeckou práci, přesto lze vyjádřit přesvědčení, že by vyhověla i velmi náročným kritériím. Autorka shromáždila veškeré dostupné dokumenty k Havlovu životu v archivech a užila také metodu orální historie, když získala svědectví od posledních žijících pamětníků popisovaných událostí, které se jí podařilo vypátrat v ČR, Německu a Kanadě (str. 18). Materiál zpracovala s nesmírnou akribií a na základě vysledovaných souvislostí přesvědčivě rekonstruuje předpokládaný průběh událostí. Je však znát, že to nebyl úkol lehký: na řadě míst Wanatowiczová přiznává, že jednoznačného závěru se dobrat nelze, protože jednotlivá svědectví si odporují, anebo že se stopa prostě a jednoduše ztrácí, protože například již nelze dohledat jistou osobu, příslušný spis se z archivu za nevyjasněných okolností ztratil apod. V takových případech se autorka nepouští do fabulací, ale poctivě nabízí čtenáři řeč holých fakt, i když z ní vyplývá jen další otazník. Ke kladům knihy je také třeba přičíst promyšlenou kompozici a jazyk, v nichž je znatelný autorčin smysl pro, řekněme, jistou dramatičnost, kterou s sebou životní peripetie Miloše Havla přinášejí. Při čtení jsou tyto rysy i zdrojem potěšení – recenzent se přiznává, že nikdy předtím nepřečetl více než pětisetstránkovou odbornou monografii za tak krátkou dobu jako tuto knihu.

Z kolaborace s Němci byl Miloš Havel obviňován již těsně po válce. Rozkrývání souvislostí nuceného odprodeje akcií Barrandova Němcům představuje nejsložitější, ale také nejnapínavější část knihy. Čtenáři, který není filmovým historikem, jde hlava kolem z neuvěřitelně komplikované struktury a organizací výroby filmů, kvůli dvoukolejnosti českých a říšskoněmeckých úřadů často ještě zdvojených, zároveň se mu tají dech nad tím, jak namáhavě a s nasazením všech možných pák Miloš Havel vzdoroval mnohem větší mocenské i kupní síle okupantů při odprodeji akcií. Pasáže o tajemných mužích z abwehru (německá vojenská kontrarozvědka) a gestapa a o nevysvětlitelných úmrtích v Havlově okolí pak dokonce dodávají knize příchuť špionážního románu. V ostrém kontrastu k portrétu bezvadně oblečeného krále večírků, u kterého byly dveře vždycky otevřené, a až nelítostně tvrdého obchodníka a vyjednavače stojí pak líčení osudů Miloše Havla po znárodnění filmového průmyslu, kdy se z něj – vězněním zdravotně i psychicky zlomeného – postupně stává osamělý stárnoucí muž, jehož opustilo štěstí v podnikání i většina těch, kdo dříve vyhledávali jeho společnost. V nečekaných souvislostech tu defilují známá jména: mezi účastníky bujarých večírků, ale i v roli mocného Havlova zastánce na ministerstvu informací vystupuje Vítězslav Nezval, rozsudek o vyloučení z filmového oboru přednesl Miloši Havlovi režisér Elmar Klos. A pokud jde o téma homosexuality: autorce tu samozřejmě nejde o nějaké pikantnosti, ale spíše o drobné historickosociologické či antropologické sondy do specifik, která odlišná sexuální orientace dotyčnému přinášela v době, kdy k ní společnost zdaleka nebyla tak tolerantní jako ta současná; tak například jako motivace některých činů, tehdy i dnes vnímaných jako kontroverzní, naznačuje autorka, mohla spolupůsobit snadná vydíratelnost.

U prací podobného typu se často konstatuje – ať již jako jejich pozitivní, či negativní rys –, že autor svůj předmět hodnotí (případně nehodnotí). Krystyna Wanatowiczová hodnotí a opět je třeba to kvitovat s uznáním. Hodnotí totiž opatrně, poctivě bere v úvahu unikavou povahu pravd a přitom se snaží argumentovat pro a proti. Spíše než o hodnocení tu jde o vysvětlování: o pohnutky, které v konkrétním lidském osudu mohou postavit určité činy do jiného světla, i když třeba jde o téma tak citlivé, jako je Havlův podpis spolupráce s komunistickou Státní bezpečností. A to je asi nejzáslužnější přínos Wanatowiczové coby historičky: připomenout, že nic není jen černé nebo jen bílé, že každý individuální osud se skládá z řady jedinečných situací, výslednic působení mnoha neopakovatelných sil.

Jak řečeno, kniha Miloš Havel: český filmový magnát není definitivní tečkou za životem Miloše Havla, i když lze asi sotva předpokládat, že se objeví nové dokumenty, které by na přetrvávající záhady vrhly nové světlo. V každém případě přináší prostřednictvím jednoho individuálního osudu svěží a současně k zamyšlení vybízející obraz našich dějin minulého století. Věta „Začínáte číst o kusu života naší země“, kterou svou předmluvu ke knize uzavírá Ivan M. Havel, není nijak přehnaná.

© Jan M. Heller

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 68 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

90%autor článku   55%čtenáři

zhlédnuto 4540x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce