Jednoho krásného dne ke konci sovětské éry si mladý truhlář Ilja Iljasov doma ve Volgogradu, dříve Stalingradu, proslaveném známou bitvou za druhé světové války, četl o nejdokonalejším komunistickém městě na světě. Kupodivu se nenacházelo na území Svazu sovětských socialistických republik, nýbrž na kapitalistickém Západě, v Norsku, členské zemi NATO. Toto město leží v Antarktidě na souostroví Špicberky neboli Svalbard, jak je nazývají Norové, na 79. stupni severní šířky. V této ideální socialistické společnosti je všechno zdarma: cesta tam i  zpět po ukončení pracovní smlouvy, školka, škola, dobře vybavená nemocnice, ubytování v  moderních čtyřpodlažních zděných obytných domech s dálkovým vytápěním. I jídlo je zdarma včetně červeného a  černého kaviáru, čerstvé zeleniny pěstované ve sklenících a slepic, krav a prasat z vlastního chovu.

Po zdárném příjezdu na daleký Sever se mohou horníci na vlastní oči přesvědčit, že náborová propaganda rozhodně nebyla jen prázdná slova. Leninova busta před Palácem kultury shlíží s kamennou tváří na širokou a upravenou hlavní třídu s chodníky ozdobenými květinovými záhony a trávníky s trávou dovezenou až z Ruska! Uprostřed tohoto prospektu stojí plastika zobrazující symbol těžební společnosti Trust Arktikugol s názvem společnosti vepsaným do kruhu na černém pozadí a doplněným dvěma překříženými palicemi. Uvnitř kruhu září na vrcholu hory ve tvaru pyramidy červená hvězda a je zde znázorněn 79. stupeň severní šířky. Na stylizované zeměkouli stojí lední medvěd a  nad tím vším vlaje rudá vlajka. Zdi Paláce kultury jsou ozdobeny transparenty, které hlásají:

ČEST HORNICKÉMU MĚSTU!
ČEST ŠPICBERSKÝM HORNÍKŮM!

Jako ve všech sovětských městech jsou i zde na zdech k vidění mozaiky zobrazující šťastné dělníky v nádherné krajině zdobené stožáry vysokého napětí, létajícími vrtulníky a malebnými atomovými elektrárnami, které ztělesňují leskle hladkou budoucnost z kovu. Lidé a stroje mají, jak se zpívá v jedné písni, „křídla z oceli a motor v srdci“. Zde nahoře pod severním pólem vyrostlo hornické město Pyramida jako pozdní zosobnění sovětského plánování a utopické avantgardy. A tak zde stojí dodnes. S  jediným rozdílem – Pyramida je opuštěná, doly jsou zavřené a budovy zcela prázdné.

Celý text ukázky