Damhaug, Torkil: Slepá skvrna

Damhaug, Torkil
 Slepá skvrna

aktualita beletrie zahraniční

Brněnské nakladatelství Jota vydává reedici překladu norského detektivního románu Slepá skvrna Torkila Damhauga. Nakladatelství vrátilo knihu k přepracování oběma překladatelům Miluši Juříčkové a Štěpánu Lichorobiecovi. Ti provedli zásadní revizi svého díla a text přepracovali skutečně důkladně a odpovědně. Odstranili z ní veškeré chyby i neobratnosti, na mnoha místech patrně neprovedli pouhou úpravu původního textu, nýbrž do něj začlenili pasáže přelořené zcela nově. Text je proto nyní plynulý

Reedice vrací Slepé skrvně čtenáře
Torkil Damhaug
Slepá skvrna. Přel. Miluše Juříčková Štěpán Lichorobiec. Jota, Brno, 2013, 424 s.

Když ke konci roku 2011 vyšla v brněnském nakladatelství Jota v rámci ediční řady NORD KRIMI Slepá skvrna Torkila Damhauga, vzbudila záhy značnou pozornost. Nebylo to však bohužel kvůli tomu, že by tato detektivka představovala v rámci svého žánru objevnou senzaci, nýbrž kvůli velmi špatné kvalitě překladu a odbytému redakčnímu zpracování. Převod z norského originálu byl natolik mizerný, že na jaře následujícího roku udělila Obec překladatelů knize anticenu Skřipec. Jota však udělala to nejlepší, co mohla: postavila se k problému čelem, přiznala svou chybu, román stáhla z trhu, omluvila se čtenářům a slíbila, že překlad nechá zcela přepracovat a knihu vydá znovu.

A jak slíbila, tak také učinila. Trvalo to sice déle než rok, ale reedice je nyní konečně na světě. Nakladatelství vrátilo knihu k přepracování oběma překladatelům, kteří pod ní byli původně podepsáni, Miluši Juříčkové a Štěpánu Lichorobiecovi. Ti provedli zásadní revizi svého díla a nutno říci, že text přepracovali skutečně důkladně a odpovědně. Z celé knihy je velice dobře patrné, jak si překladatelé dali na nové verzi záležet, odstranili z ní veškeré chyby i neobratnosti, na mnoha místech patrně neprovedli pouhou úpravu původního textu, nýbrž vytvořili zcela nový překlad. Text je proto nyní plynulý a čte se pěkně, nikde nezadrhává. Také nové redakční zpracování je s původní redakcí nesrovnatelné. Knihu dostala na starost jiná redaktorka, dle vyjádření nakladatelství „nezatížená předchozím textem“, což byl jistě dobrý krok. Čtenáři se tak napodruhé dostává do ruky slušný a čtivý překlad v dobré jazykové úpravě.

Recenzi na tuto knihu jsem napsala už v lednu roku 2012. Neměnila bych ji, jen bych ji tentokrát mohla ukončit již větou „V záplavě nejrůznějších thrillerů či naopak společenských románů s přidanou hodnotou vraždy, jak je trefně označila Helena Stiessová, představuje Slepá skvrna příjemné osvěžení.“ Jsem ráda, že poslední dva odstavce recenze už neplatí, a doufám, že kniha si navzdory prvotním potížím najde své čtenáře. Nepochybuji o tom, že Jota se velmi poučila, a věřím, že si své překlady bude i do budoucna velice dobře hlídat. Přesvědčit se o tom ostatně budeme moci v brzké době, neboť na červenec se chystá vydání další Damhaugovy detektivky, která v Norsku získala Cenu Rivertonova klubu. V češtině vyjde pod názvem Žhář.

 

© Kateřina Krištůfková

Diskuse

Vložil: M. Skala, 08.06.2013 10:10
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Jota se zřejmě bohužel nepoučila, neboť anticenu Skřipec získala i letos, a to za překlad jinak zajímavé knihy s českým tématem Jáchymov rakouského spisovatele Josefa Haslingera (přeložila Libuše Čižmárová, Jota 2012). Tentokrát se ale Jota proti anticeně ohradila a prohlásila, že dokonce podnikne patřičné... právní kroky, pokud anticena bude udělena...
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2548x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce