Bartlová, Milena (ed.): Ř! Česká národní identita v současném výtvarném umění

Bartlová, Milena (ed.)
Ř! Česká národní identita v současném výtvarném umění

recenze sociologie

Výstava Ř! Česká národní identita v současném výtvarném umění, organizovaná v době dvacátého výročí vzniku samostatné České republiky, byla výsledkem týmového projektu semináře studentů dějin a teorie designu a nových médií na pražské VŠUP a zároveň byla součástí výzkumného úkolu Katedry teorie a dějin umění. Trvalou stopou tohoto výrazně kurátorského projektu je tato knížka.

Bartlová, Milena (ed.): Ř! Česká národní identita v současném výtvarném umění. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Praha, 2012, 84 s.

Výstava Ř! Česká národní identita v současném výtvarném umění, organizovaná v době dvacátého výročí vzniku samostatné České republiky, byla výsledkem týmového projektu semináře studentů dějin a teorie designu a nových médií na pražské VŠUP a zároveň byla součástí výzkumného úkolu Katedry teorie a dějin umění. Trvalou stopou tohoto výrazně kurátorského projektu je tato knížka, jež se skládá jednak ze standardního pojetí katalogu výstavy – tj. z uměleckohistorických souvislostí a obrazové přílohy –, jednak z esejů, které utvářejí širší kontext výstavního konceptu a díky nimž jde o publikaci významně přesahující formu katalogu, která nabývá na kvalitě a zajímavosti.

Kniha zaujme na první pohled stříbrným přebalem s charakteristickou kreslenou černou packou na titulní straně. Milerova (českého) Krtečka z tohoto náznaku pozná nejen každé dítě. Na prvních sedmnácti stranách jsou obrazem představena umělecká díla a za nimi následuje přehledný, graficky nápaditě zpracovaný katalog sedmnácti vybraných autorů a teprve poté je zařazen úvodník editorky Mileny Bartlové a další texty, úvahy, eseje a dva rozhovory. Kapitoly jsou vždy uvozeny samostatnou stránkou s motivy krtkových tlapek v akci. I v těchto kresbách na žlutohnědém základu je možné vysledovat symbiózu se zkoumaným tématem.

Kurátorský tým vybral sedmnáct uměleckých realizací v různých vizuálních médiích, jež vytvořili umělci žijící v České republice od jejího vzniku v roce 1993. Kritériem výběru bylo hledání takových aktuálních děl, v nichž autoři pracovali s vlastní, českou národní identitou. Kurátoři však vyhledávali díla, kde nebylo ono češství použito jako hlavní téma, ale vyplynulo – objevilo se mimoděk. Avšak, jak zmiňuje editorka ve svém úvodníku: „[V]ybrané obrazy, sochy, instalace, fotografie či videa nechtějí odhalovat žádnou hlubší jednotící myšlenku, neukazují nic víc než sama sebe, z jejichž lesku a matnosti se skládá naše každodenní existence, v níž o svém češství rozhodujeme stále znova v mnoha drobných rozhodováních a činech.“

Editorčin text hovoří o vzniku projektu Ř! v souvislostech, srozumitelně a přehledně, na zajímavosti přidává i úprava textu a vzhled písma. Velmi nápadité je vynechávání písmene ř – ve slovech je v celém textu nahrazeno obdélníčkem s podtržítkem – jako odkazu na název výstavy a na fakt, že výrazně znělé ř používá čeština jakožto jediný jazyk na světě.

Za základní kategorie označil tým tvůrců jazyk, krajinu, historii, cestování, jídlo, sport a domov. Nakonec vybrali práce starší generace Ivana Kafky, Antonína Střížka, z mladších tvůrců Vasila Artamonova, Pavla Sterce, Markéty Othové, Evy Pejchalové, Marka Thera, Michaely Thelenové, Tomáše Svobody, z řad studentů Rudolfa Samohejla, Pavla Jestřába. Zástupce jídla a sportu se však nepodařilo nalézt, ani definovat samostatnou kategorii humor. Ten je ve svých variacích zastoupen v řadě děl v různých podobách, např. u Jana Merty či Petra Motyčky. Téma domova zachytili například Vít Soukup a Ivana Lomová.

Textovou část otevírá vedoucí projektu Milena Bartlová úvahou nazvanou „Dělat to česky: národní identita jako performativ“. Karel Císař přispěl do sborníku úvahou „Geofilosofie a národní stát“ o tom, jak se současná filozofie zabývá menšinami. Damas Gruska se ve stati „Hľadanie Slovenska“ zamýšlí nad vývojem slovenské národní identity. Svižně a nekonvenčně vyznívá úvaha myslitele Stanislava Komárka „Být Čechem“ o přirozenosti národní identity. Prof. Miloslav Petrusek původně zamýšlený text nestihl dokončit, proto byl ve sborníku použit starší text na stejné téma „Národní identita v globalizujícím se světě (Rizika a výzvy naivního multikulturalismu a militantního nacionalismu). Cyril Říha se rozepsal „O druzích měst (v České republice pak zvláště)“. A Irena Vaňková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK v Praze zde pod názvem „Ř a pohoda domova“ publikuje glosy o češtině a českém obrazu světa ve světle klíčových slov. První rozhovor „Lyrická černobílost“ s Jiřím Davidem, profesorem a vedoucím Ateliéru intermediální konfrontace na VŠUP v Praze, se věnuje národní identitě v aktuální umělecké tvorbě a druhý rozhovor, vedený s Piotrem Piotrowským, profesorem Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani, rozebírá téma kritické národní identity.

Závěr knihy je velice stylový, ze strany s číslem 78 se přes obsahovou dvojstranu skáče rovnou k číslu 333 a typickému českému jazykolamu „Tři sta třicet tři stříbrných stříkaček…“

Sborník je vedle výstavy hlavním, avšak na rozdíl od výstavy trvalým výstupem záměru zkoumat českou národní identitu jako myšlenkový konstrukt. Hledání tvůrčího týmu spočívalo v touze porozumět tomu, zda a jakým způsobem je tento konstrukt uložen v každém z nás. Díky publikovaným příspěvkům, které na toto téma nahlížejí ze svého pohledu a svými prostředky, spolu s vybranými uměleckými díly, je sborník zajímavou sondou do tvorby a myšlení oslovených umělců, vědců o češství a české národní identitě.

© Hana Strejčková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 48 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.