iLiteratura: Na škodu to není:
Ne. (Klára Kolčavová)
Ne, není – třeba u Revolver Revue to dokonce vítám a očekávám. Doufejme jen, že jsou si tohoto sklonu jak redaktoři takových periodik, tak jejich čtenáři (a ostatně i samotní autoři knih) vědomi. (Kateřina Kadlecová)
Je to nezbytné. (Ivan Binar)
Jak by řekl Roland Barthes, příslušnost ke klanu nevadí, pokud je otevřeně přiznaná a kriticky reflektovaná. (Eva Voldřichová Beránková)
Takhle tomu bylo myslím vždycky, i antičtí filozofové měli své družiny. V rámci skupiny se zpřesňují argumenty, které lze využit při soupeření s jinými skupinami. Nesmí ovšem jít jen o peníze z grantů a posilování mocenského vlivu. Podstatný je diskurs. (Viktor Šlajchrt)
Všude na světě existují a existovala periodika, která jsou platformami určitých skupin. Problém je, že u nás nemáme šíře orientované časopisy a přílohy (viz výše). (respondent si nepřeje být jmenován)
Vzhledem k tomu, že jde převážně o specializované literární časopisy, tak to ke škodě být nemusí – jejich čtenáři bývají přece jen poučenější, takže si dokáží domyslet, odkud takzvaně „vítr fouká“. Literární skupiny s vyhraněnými estetickými preferencemi tu byly vždy a často byly pro kulturní prostředí přínosem. (Pavel Mandys)
Není. Je to přirozené. Takových skupin by jen mělo být mnohem víc. Aby hlas skupiny byl zjevný právě jen jako hlas skupiny a ne jako „boží oko“. (Petra Hůlová)
Není – pokud to o sobě vědí a o nich hlavně jejich čtenáři. (Anna Kareninová)
Pokud se dokázala prosadit, je vše v pořádku. (Milena M. Marešová)
Myslím, že ne. Škoda je, že jsou to skupiny konstituované spíše sociálními vazbami, méně už společnou ideou či vizí literatury. (Karel Piorecký)
Nemusí nutně být, určitá názorová souhra je přirozená, i proto je ale nutné mít více než jeden dva časopisy. (Eva Klíčová)
Není, bylo to tak vždycky. Jde o to, aby skupin bylo dost, aby se vzájemně vyvažovaly a literatura mohla brát sílu z dialogu mezi nimi. (Štefan Švec)
To jistě není. Naopak, selektovanost vypovídá o kritickém záměru a prosazování určitých tvůrčích hodnot. Literární prostor se takovou segmentací stává přehlednějším a umožňuje distinkci, na nic jiného ani kritika aspirovat nemůže. Naopak ta periodika, která ráda napíšou o všem možném, působí naprostý zmatek, neboť není čitelný jejich postoj k literární tvorbě. To nutně ovlivňuje i přispěvatele těchto periodik, protože je to nenutí k zamyšlení a konzistentnímu rozvíjení vlastních stanovisek a kriterií. Periodikum nemůže chaoticky tisknout to, co mu zrovna spadne do mailové schránky. Musí provést výběr, a to spíše na rovině kvalitě kritiky než pojednávaného díla: i na díle literárně pochybné kvality lze ukázat zajímavé principy či kategorie literární tvorby. (Petr Šimák)
Nemám na to jasný názor, ale myslím, že to nijak nevadí. (Jan Gabriel)
Ani ne, polemiky mohou přispívat k tříbení hodnot a precizování argumentů. (Lubomír Machala)

iLiteratura: Nemusí to být na škodu, ale je:
Na škodu by to nebylo, kdyby existovalo tolik „platforem“, kolik je „skupin“. A kdyby to mezi nimi jiskřilo. (Antonín Bajaja)
Záleží na povaze oné skupiny: je-li profilována názorově, hodnotově atd., je to jednoznačně ku prospěchu reflexe literatury jako takové. Jde-li však o eklektické souručenství založené na tradičním „kamarádšoftu“ různých literárních veličin, je to pro literaturu a její recepci činitel zhoubný. (František Dryje)

iLiteratura: Škodí to:
Ano, to se myslím za posledních čtyřiadvacet let ukázalo zcela jasně. (Pavel Kosatík)
Na škodu to možná je, ale těžko to změnit. Člověk se časem zorientuje. Ani v minulosti, ať už v 60. letech, nebo za 1. republiky to nebylo jinak. (Alena Zemančíková)
Takhle je to všude, nemá smysl to přehnaně kritizovat. Chyba je ovšem onen zúžený záběr recenzované produkce. (Marcel Arbeit)
Všeobecně mám dojem, že se tu teď rozlézá mor jakési snadné levicovosti, tedy takového druhu kriticismu (ne kritiky), který má hned jasno a který místo aby rozvíjel nějakou myšlenku a tematizoval problém, setrvává pouze u ideových (stále častěji však ideologických) postojů. (Jiří Trávníček)

iLiteratura: Ano, je to škoda pro čtenáře:
Je to zcela jistě na škodu čtenáři, který si přečte kladnou recenzi a po vlastní četbě se buďto cítí jako hlupák, který nerozpoznal skutečnou kvalitu, nebo jako hlupák, který naletěl knihkupci... (Jiří Padevět)

iLiteratura: Ano, je to škoda pro autory:
Ano, určitě je to na škodu, jsou totiž autoři, kteří nenáležejí k žádné skupině, a to je pak problém, protože jejich tvorba je reflektována méně, nebo dokonce vůbec. (Miroslav Olšovský)
Tato tendence není v české kultuře nová, je asi svým způsobem normální (viz např. odbobí první republiky), ačkoli k objektivitě litterárního hodnocení samozřejmě nepřispívá, to připomínal ostatně už Šalda. Problém spatřuji hlavně v tom, že na rozdíl třeba právě od první republiky je škála kuturních časopisů dnes značně úzká, takže lidé mimo vybrané kruhy (skupiny) najdou kritický ohlas, natož podporu opravdu jen těžce, pokud vůbec. Větší otevřenost kulturních periodik lidem „mimo daný okruh“ by tedy byla dnes opravdu potřeba. (Luisa Nováková)

iLiteratura: Ano, je to škoda pro periodika a pro literaturu jako takovou:
Téměř všechna periodika jsou u nás platformou skupiny. A samozřejmě – na škodu to je, především proto, že je to monotónní a úzkoprsé a štěkavé nebo šolíchavé – literatury hehodné. (Olina Stehlíková)
Přesně tak to je a je to ryze na škodu reflexe tvorby. Je škoda, že to stále takhle funguje, včetně blacklistů – U NÁS se o tom a o tom psát nebude. Tečka. A když, tak negativně. To je zřejmě rys národní povahy, to funguje už zatraceně dlouho. Tím pádem nedovedou překročit meze svého malého rybníčku ani pisatelé, ale ani autoři, ani noviny, ani nakladatelé. (Jindřich Jůzl)
Pokud by to bylo širší veřejnosti jasné a těchto platforem by bylo několik desítek, mohlo by to být užitečné, takto je to užitečné asi jako podnikový zpravodaj nejmenovaného masokombinátu. (Daniel Podhradský)
Pokud periodika někdo čte a ještě na ně dá, pak by mu to mohlo být na škodu. Kvalitní literaturu si kvalitní čtenář najde, i když se o ní nepíše. Čtenáři se neřídí jen tím, o čem píší periodika. Doufám v přesun ke čtení úzce zaměřených blogů s „garantovanou“ kvalitou. (Jaroslav Tvrdoň)
Je to nejspíš na škodu. Ale nejsem si jistý, jestli zrovna „reflexe literární tvorby“. Té je to asi jedno. (Radim Kopáč)