Fišer, Zbyněk (a kolektiv): Tvůrčí psaní v literární výchově

Fišer, Zbyněk (a kolektiv)
Tvůrčí psaní v literární výchově

recenze literární věda

Monografie tvůrčího psaní, která vznikla pod vedením Zbyňka Fišera, dnes nejaktivnějšího českého badatele věnujícího se této disciplíně, citelně zaplňuje mezeru v tematických titulech a svojí technickou kvalitou a vědeckou cenností výrazně vyčnívá nad jiné „univerzitní“ publikace.

Dagmar Dvořáková, Zbyněk Fišer, Jitka Cholastová, Petr Kuběnský, Pavla Kopečná a Zuzana Šalamounová: Tvůrčí psaní v literární výchově jako nástroj poznávání. Masarykova univerzita, Brno, 2012, 228 s.

Monografie tvůrčího psaní, která vznikla pod vedením Zbyňka Fišera, dnes nejaktivnějšího českého badatele věnujícího se této disciplíně, citelně zaplňuje mezeru v tematických titulech a svojí technickou kvalitou a vědeckou cenností výrazně vyčnívá nad jiné „univerzitní“ publikace.

Není to samozřejmě pravidlem, ale pod záštitou různých akademických center často vycházejí knihy s články posbíranými „po všech čertech“ – v různých jazycích, tematicky jen vágně příbuzných, bez redakce, bez korektury. Nic takového neplatí v případě Tvůrčího psaní: příručka je tištěna na solidní papír, grafy a ilustrační materiály jsou barevné, jednotlivé kapitoly v českém jazyce spolu ladí, překlepů a stylistických chyb je v knize jenom pár. Šikovným pomocníkem je i věcný rejstřík a komentovaný přehled publikací týkajících se tvůrčího psaní (ten ostatně potvrzuje průkopnictví knihy Fišerova týmu).

Kniha nepředstírá, že udělá ze čtenářů (resp. z žáků; počítá se s aplikací v hodinách tvůrčího psaní na druhém a třetím stupni vzdělávacího systému – a při vzdělávání dospělých) obratné spisovatele. Neobsahuje rady, jak psát, jakým způsobem text „opatřit“ estetickou kvalitou, jak napsat román, čeho se vyvarovat při psaní povídek apod. Kniha vychází z poněkud skeptické teze, že slovo devalvuje – a kritická schopnost člověka „smysluplně se vyrovnat se záplavou pleonastických a manipulativních textů“ upadá. Cílem tvůrčího psaní tedy primárně není výchova slohově schopného literáta, ale obnova důvěry v psané slovo, motivace k zájmu o literaturu, rozvoj recepčních, posléze ale i produkčních dovedností. Důraz na krásnou literaturu a výchovný rozměr tvorby je vlastně novinkou: dosavadní příručky (např. Evy Musilové) převážně radily, jak psát odborné texty.

Z tohoto úhlu pohledu se jeví rezignace na literárněkritický aspekt v hodině tvůrčího psaní jako pochopitelná. Autoři se sice zmiňují, že je nutné vedení k sebekritice, a opakovaně se vracejí ke zpětné vazbě (popisují její teoretický model a uvádějí praktické příklady), vytváření děl esteticky kvalitních ustupuje tvorbě, která je nějak výchovná: kreativizuje autora, podporuje vědomí autorské zodpovědnosti a (což je zajímavé) rovněž etické nezávadnosti.

První tři kapitoly celou práci ukotvují teoreticky. S využitím teorie jednání či teorie komunikace je popsáno, co je to tvořivost, jak s ní počítá Rámcový vzdělávací program, jaký je vztah učitele a žáka a jakým způsobem je vhodné lekci tvůrčího psaní koncipovat. Neocenitelný je pedagogický rozměr knihy: radí, jak pracovat s tvůrčími blokádami, jak účastníky kurzu motivovat, poskytuje podrobnou typologii „žákovských odpovědí“ atd. – a vše dokládá četnými příklady z praxe.

Nicméně největší ozdobou příručky je sázka na její praktický rozměr, který velmi silně proniká už do třetí („ještě“ převážně teoretické) kapitoly. Zuzana Šalamounová se v ní dělí o zkušenosti s prací s básněmi Rybníky a Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy od Antonína Sovy poté, co popsala charakter pedagogické komunikace a úlohy tvůrčího psaní v ní. Osvědčilo se použití „word cloudu“, interpretačních úvah, variací básně, automatického textu atd.

Pavla Kopečná představuje ve velmi praktické čtvrté kapitole strategii ke sbližování žáků a světa literatury. Navrhuje a opodstatňuje jednotlivé části lekce tvůrčího psaní. Pomocí metody automatického textu, clusteru, návodných otázek učitele, ilustrace k textu, reformulace atd. Kopečná přibližuje studentům texty Jana Skácela a Josefa Čapka (Co zbylo z anděla a Píseň).

Dagmar Dvořákové se v praxi osvědčila intertextualita tvůrčího psaní. Studenti ve svých cvičeních tvoří literární koláže, popisují obrazy s využitím oblíbených filmových „hlášek“, z názvů knih vytvářejí reklamní slogany anebo novinové titulky, v básni popisují autora, jehož jméno je ukryto v tajence akrostichu atd. Zajímavá je rovněž fiktivní korespondence „nesourodých“ partnerů: Švejk může psát Masarykovi, Jidáš Ježíšovi atd. Tento typ tvůrčího psaní sice vyžaduje mírnou připravenost, díky nápaditosti humorných forem je ovšem vhodný i pro začátečníky.

Autorem „nejliterárnější“ kapitoly je Petr Kuběnský. Ve svých hodinách tvůrčího psaní využívá principů experimentální poezie. Ze stručného, ale velmi solidního literárněhistorického úvodu do experimentální poezie a postupů avantgardní literatury je patrné, že je v této oblasti poezie zásadní nápad či koncept. Jeho využití může být velmi dobrým inspiračním zdrojem pro hodiny tvůrčího psaní. Kuběnský čerpá z literatury napříč obdobími i národními literaturami (od Stéphana Mallarmého po Jiřího Valocha), zejména ale z bohatého (vlastního i překladového) díla Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové. Díky tomu představuje na padesát různých typů cvičení tvůrčího psaní na pomezí výtvarného umění a literatury (což je pro experimentální poezii příznačné), včetně forem tak exotických, jako je čarodějnický rituál, sypká báseň, čínský znak anebo ichichvoři.

Zbyněk Fišer závěrem uvádí komplikovanější techniky pro starší publikum. V několika krocích žáci „ozvláštňují“ svůj výchozí zápis prostého zážitku. Zapojují například celebritu, užívají konkrétní „nevhodnou“ větu, vkládají prvky jiného stylu (např. odborného). Cílem je žákům předvést, že lze i z jednoduchého textu alespoň do jisté míry vytvořit text s estetickými kvalitami – a co všechno literatura snese.

Psaní ze zkušenosti a vědomí, že odborná literární scéna je v českých vodách poměrně omezená, knize dodává dikci populárně naučné, akademicky však nikoliv banální literatury.

© Michael Alexa

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 47 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

50%čtenáři

zhlédnuto 2724x

katalogy

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce