Mawer, Simon: Pád

Mawer, Simon
Pád

recenze beletrie zahraniční

Román Simona Mawera Pád, který se z velké části odehrává v horách, je jako horolezectví. Dobrodružný, plný působivých přírodních lokalit a bohatý na efektní scény. Cíl horolezeckého výstupu se ovšem, přinejmenším zvnějšku, jeví poněkud banálně: horolezec od začátku ví, že chce zkrátka vylézt na vrchol a zase se vrátit.

Honba za přeludy
Simon Mawer: Pád. Přel. Filip Hanzlík, Kniha Zlín, Zlín, 2013, 480 s.

Poslední do češtiny přeložený román Simona Mawera Pád, který se z velké části odehrává v horách, je jako horolezectví. Dobrodružný, plný působivých přírodních lokalit a bohatý na efektní scény. Cíl horolezeckého výstupu se ovšem, přinejmenším zvnějšku, jeví poněkud banálně: horolezec od začátku ví, že chce zkrátka vylézt na vrchol a zase se vrátit. Podobně předvídatelné jsou přes veškerou svou dramatičnost osudy Mawerových hrdinů.

Motiv pádu se poprvé objevuje na samém začátku knihy. Slavný horolezec Jim („Jamie“) Matthewson spadne ze skály a zpřeláme si všechny kosti v těle. O jeho smrti se dozví Matthewsonův dávný přítel Robert („Rob“) Dewar, jehož prostřednictvím se čtenáři začne rozkrývat, že Jamie nemusel spadnout pouhou náhodou – horolezec již překročil padesátku a na velmi obtížnou skalní stěnu se z nějakého důvodu vydal bez jištění. Za účelem objasnění incidentu se však musíme vydat daleko do minulosti, do doby kolem druhé světové války, kdy byli mladí Jamieho a Robovi rodiče, a do let šedesátých, kdy oni sami studovali a podnikali první horolezecké výstupy.

Přestože leccos o zmíněných postavách se lze rychle dovtípit, nastíněná struktura vyprávění přirozeně podněcuje čtenářské očekávání a přispívá k tomu, že Pád lze – slovy recenzenta The New York Times Garyho Krista – označit za „onen zvláštní starý přežitek: uspokojivé čtivo“. „Uspokojivé“ je bezpochyby líčení horolezeckých výprav a hlavně bombardování Londýna za druhé světové války, které zažívá Robertova matka Diana, toho času pracující jako pomocná zdravotní sestra. Diana je asi nejzajímavější postava celé knihy – nejednoznačná, nenápadně emancipovaná žena, která Roberta po většinu života vychovávala sama a ohledně své minulosti k synovi nebyla právě nejsdílnější.

Plynule se odvíjející děj místy narušuje Mawerova snaha o okamžitý, případně šokující efekt. Na vůbec první horolezecké výpravě Jamieho s Robem do jakéhosi lomu se Jamie nechá znásilnit místním hlídačem, který kluky v nepřístupné zóně přistihne. Scéna v příběhu nedává smysl – ledaže by měla předznamenávat Jamieho postavení oběti, což však nevysvětluje jeho dobrovolnou účast při aktu. Do jedné z kapitol odehrávajících se ve Walesu před druhou světovou válkou autor zase přisypal řádnou dávku instantní osudovosti: „Za pouhé dva měsíce bude Diana tahat zpod sutin vybombardovaného domu v londýnském Stepney bezvládné tělo ženy bez hlavy. Za několik měsíců bude Erik klopýtat potemnělým a začouzeným trupem bombardéru Whitley zasaženého nepřátelskou palbou, aby se zachránil skokem padákem do mrazivé noci nad Duisburgem v západním Porúří. Za rok bude Martin hlášen jako zmizelý kdesi v severním Atlantiku; v roce 1944 Hildu zabije německá létající bomba v jižním Londýně.“ S většinou zmíněných postav se v tomto odstavci setkáváme poprvé a naposledy – nad jejich osudy se má čtenář pouze vědoucně roztesknit a naladit na další čtení. A do třetice, když přátelství Roba, Jamieho a Velšanky Ruth na jednu noc sklouzne do sexuální polohy, z hlediska příběhu to opodstatnění má, avšak Mawer delikátní situaci zachycuje s přílišným patosem: „Druhý den nebylo nikomu z nás do hovoru. Rozhostilo se ticho po pádu.“

Některé dějové prvky mohou působit předvídatelně a jiné zase příliš křiklavě, ale celkově román drží pohromadě a je třeba ocenit, že v něm autor méně než kupříkladu v Dívce, která spadla z nebe, spoléhá na historické kulisy. Konečné vyznění knihy také podtrhuje tragický rozměr postavy Jamieho Matthewsona, který se s pokračujícími léty stále více obrací od civilizace k horám: v závěru se z něj nepřímo stává hotový archetyp dobrodružného snílka, honícího se za prchavým přeludem. Horolezectví tak v románu dorůstá do plnohodnotné metafory lidské potřeby překonávat se a snahy dotknout se čehosi vyššího, ale také posedlosti a drogy.

© Johana Labanczová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 62 čtenářů.

Diskuse

Vložil: , 23.05.2016 13:56
Mawer, Simon: Pád
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

70%autor článku   52%čtenáři

zhlédnuto 2610x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce