Literární kritika – anketa 2013 – otázka 10.

Literární kritika – anketa 2013 – otázka 10.

přehled beletrie česká

Odpovědi třiceti respondentů ankety o literární kritice na otázku: Co na současné české literární kritice oceňujete, co vám u ní chybí, popřípadě co vám na ní vadí?

10. Co na současné české literární kritice oceňujete, co vám u ní chybí, popřípadě co vám na ní vadí?

iLiteratura: V odpovědích na tuto otázku se vydělili pesimisté od optimistů; někteří však do své reakce stačili zapracovat oba pohledy – pro zjednodušení těchto pár odpovědí opět dělíme a místo řezu naznačujeme vloženými třemi tečkami: [...]. Někdo se k této problematice také vyjádřil již dříve a na svou odpověď se jen odvolává. V těchto případech jsme pro přehlednost raději danou citaci rovnou dohledali a uvádíme ji v závorce.

iLiteratura: Chybí ti správní odborníci, chyba je v přístupu:
Jak už jsem napsal – česká literární kritika v současné době téměř neexistuje. Nemůžu tedy na ní nic ocenit. Chybí mi především vědomí toho, že i drobnou recenzí spoluutvářím celek soudobé literatury, a než začnu psát, musím mít o tom celku nějakou představu, nějaký ideál. (Karel Piorecký)
Vadí mi kampaňovitost, nedostatek diverzity. A taky bych uvítala zapojení české literatury do kontextu alespoň středoevropského, průběžné srovnávání témat a jejich zpracování. (Alena Zemančíková)
Viz výše (respondent si nepřeje být jmenován, výše uvedl: „I když máme bohaté tradice, současná kritika je nedostatečně vzdělaná, bez hlubšího záběru.“)
Viz předchozí odpověď (Pavel Kosatík, zmiňovaná předchozí odpověď zněla: „Česká kritika především neexistuje. Smířila se s malými kulturními poměry a nechala se zatlačit do ranku „profesionality“, navíc většinou státem placené, tím spáchala sebevraždu.“)
[...] Vadí mi na ní (včetně vlastních textů), že na devadesáti procentech z nich je vidět, že vznikly ve spěchu a neměly čas jít dost hluboko. (Štefan Švec)
Většina recenzí vzniká nejspíš narychlo, málokomu vadí překlepy či věcné chyby. Často recenzenti věnují celou recenzi jedinému odstavci, případně jedné či dvěma chybám, jindy naopak desítky či dokonce stovky chyb (hlavně u překladové literatury) ignorují. Redaktoři krátí recenze bez domluvy s jejich autory, aniž by se zeptali, co recenzent považuje za nejdůležitější. Na některé důležité tituly recenze vycházejí s příliš velkým odstupem (dva roky není u nás žádná doba). (Marcel Arbeit)
Vadí mi sebejistě prezentované pseudoodborné názory, nečistý styl a jazyková neobratnost, chyby v logice uspořádání/argumentace. (Klára Kolčavová)
Viz výše (Jiří Trávníček, výše uvedená odpověď zněla: „[Kritika je] pořád málo profesionální, tj. špatně redigovaná, bez řemeslného standardu. Pohybuje se mezi dvěma extrémy: šedivou popisností a ranařstvím.“)
Viz odpověď na předchozí otázku. Ještě bych připojil konstatování přílišného exhibicionismu některých kritiků. (Lubomír Machala, u předchozí otázky uvedl: „[Ze srovnání se zahraničím kritika vychází] nepříliš dobře, zejména pro svou nesoustavnost a nekomplexnost.“)
Chybí, že chybí – kritičnost. Většinou jde o výčet kladů a záporů, ale ne o kritickou argumentaci – objasňujeme, kdo s kým a jak, ale chybí vyjádření toho „já zde zastávám toto stanovisko“. (Milena M. Marešová)
[...] Chybí mi ale kritický nadhled. Vadí mi to, že kritici často podléhají okamžitým soudům, že se z jejich kritik stávají spíše recenze a že to oni sami dostatečně nerozlišují. (Miroslav Olšovský)
Kritika by měla být vždy osobní, zaujatá, ale samozřejmě objektivní. Ne vždy se to – právě na rozdíl od zahraničí – daří. (Jan Gabriel)
Viz otázka předchozí. Chybí mi silný, vzdělaný, sečtělý, inteligentní, důstojný hlas člověka s přesahem, rozhledem, přehledem, nadhledem a dopředu-hledem. Člověka s jasným, ale hlavně přesvědčivě argumentovaným postojem. To především. (Olina Stehlíková, zmiňovaná předchozí odpověď zněla: „[Kritika] je ustrašená, bojácná, uplakaná, suchá, deskriptivní a málo kreativní. Oč více je popisná, o to méně vyjadřuje názor.“)
Vadí mi předpojatost, uctívání totemů, hanobení skupinových nepřátel. Kritiku často nahrazuje fanouškovství. Jenže literatura není fotbal. Často v ní vítězí osobnosti, které si vytrvale dávají vlastní branky. (Viktor Šlajchrt)
U některých kritiků oceňuji schopnost kritického myšlení, u jiných toto právě chybí a vadí mi jistá předpojatá příslušnost k určitým skupinám, neochota bořit některé mýty – ale tím se podobáme všem ostatním. (Anna Kareninová)
Viz všechny odpovědi výše. [...] Chybí mi absence evropského názoru. Absence trpělivosti u debutantů. Namísto trpělivosti převažuje pozice, že mu to zase pořádně nandám. Vadí mi reálné vyřizování účtů přes stránky novin a časopisů. Vadí mi utváření partiček a klubů. – Volíte Losnu, nebo Mažňáka? (Jindřich Jůzl)
Vadí mi její vypočitatelnost (víte často, kdo co napíše), což na druhou stranu patří k řádu věcí – kritik má určité preference a jeho čitelnost vlastně nemusí být na škodu. Chybí mi jiné přemýšlení o knihách než recenze ve smyslu: o čem to je, jak je to napsáno, je to napsáno dobře/špatně. Tzn. chybí mi zájem o kontextualizaci české literární scény, snaha o vyhmátnutí témat, přístupů, jejich analýza, srovnání s podobnými zahraničními tituly či starší českou literaturou. Jiří Peňás se o cosi pokusil nedávno v Orientaci LN svým článkem reflektujícím současné české autorky a konkrétně toto nebylo zrovna šťastné, ale obecně jde o směr, který tu chybí a je potřeba. (Petra Hůlová)
[...] Co mi chybí a vadí jsem popsal v předchozí otázce: „V ČR zřejmě mají kritici zřejmě zafixováno, že vyjadřovat názor na věc lze pouze oklikou pomocí duchaplných výroků, neurčitého přešlapování, vrstvícího neurčité věty o dnešní době či o tom, co je člověk, či klást na konec samotného textu pokoutnou rétorickou otázku, která má čtenáři zřejmě dát prostor, aby si sám podstatné domyslel, neboť kritik je sám tak nad věcí, že nemusí věci říkat přímo. Z toho důvodu je většina kritiků vůbec nejšťastnější, když nemusí názor vyjadřovat vůbec a věnovat se v klidu formálnímu rozboru či zasazování díla do určitého uměleckého či dějinného proudu. Skrýt kritickou nemohoucnost je tak skutečně nejsnadnější." (Petr Šimák)

iLiteratura: Chybný je prostor...:
Je příliš nesoustředěná, roztříštěná, nesystematická jako celek. Chybí jí autority, zejména takové, které by oslovily širší publikum a zároveň je uznávali autoři a univerzitní prostředí. V poezii se k takové roli snad propracuje Jan Štolba, jen by potřeboval víc prostoru v masmédiích (a nějak systematičtěji, abychom jeho texty nehledali pokaždé jinde), v próze Jiří Peňás, který by ale také mohl psát více a pravidelněji. Obecně nejhorší je skutečnost, že ji zejména veřejnost v podstatě nesleduje, že vliv literární kritiky v posledních řekněme patnácti letech značně oslabil. (Pavel Mandys)
V denním tisku se většinou zabývá především mediálně známými autory a je povrchní. Chybí mi spokojený kritik, je-li to možné. Nejvíc mi vadí známkování – puntíky nebo procenta. Je to zavádějící, čtenář pak nemusí kritiku vůbec číst, a ponižující pro autora, jehož práce je hodnocena jako ve škole. (Ivan Binar)
Oceňuji snahu, chybí mi časopis, věnovaný opravdu literárnímu, nakladatelskému a knihkupeckému provozu a nespojený s žádným subjektem na knižním trhu. (Jiří Padevět)
Zdá se mi, že současná česká literární kritika poněkud podléhá některým módním trendům; že příznivě (někdy až nadšeně) hodnotí knížky jakoby napsané na „neviditelnou“ či „tušenou“ objednávku, a to bez ohledu na striktně literární hodnotu díla. Takové knížky budí obvykle i velký čtenářský zájem – jsou „správně“ tajemné, fantasy, drsné, sexy, krimi i nabroušené proti bezpráví. (Antonín Bajaja)
[...] Chybí mi dobří autoři – málokterý český novinář umí psát (u literárních vědců je to mnohem lepší, což o lecčems svědčí). A málokterý žurnalista má dnes to štěstí, že ho jeho nadřízení nechají věnovat se výhradně literatuře, a to především literatuře krásné. O tom, že nadřízení neposkytují literárním recenzentům dostatek času na studium a četbu, protože sami knihy vůbec nečtou a netuší, kolik takové čtení zabírá času a že to není jako pustit si film na DVD, ani nemluvím. (Kateřina Kadlecová)
Většinu jsme vlastně napsala výše. Chybí mi větší otevřenost lidem mimo skupiny, větší prostor pro tzv. zábavnou literaturu, větší prostor pro literaturu pro děti a mládež. [...] (Luisa Nováková)

iLiteratura: Trocha optimismu:
Oceňuji každého, kdo je ochoten věnovat se jí nestranně a seriózně. Problém je jasný: je nás málo a knih je moc! (Eva Voldřichová Beránková)
Oceňuji samostatnost, originalitu a odvahu k myšlení. (Jaroslav Tvrdoň)
[...] Oceňuji nasazení všech, kdo se literární kritikou dnes zabývají pravidelně, je to nelehké a nevděčné. (Luisa Nováková)
Viz všechny odpovědi výše. Oceňuju, že těch 5 lidí to pořád dělá. [...] (Jindřich Jůzl)
Oceňuji její úsilí se reflexi literatury vůbec věnovat, zvláště když to vyžaduje jistou odvahu. [...] (Miroslav Olšovský)
Cením si lidi, kteří kritiku dělají, nevzdali to a snaží o ukazování toho, co vzniká dobré, a poukazovat na to, co naopak jevení pravdy a bytí brání. [...] (Petr Šimák)
Oceňuji to, že ještě nerezignovala a že se v ní pořád objevují zajímavé osobnosti, které umějí psát a mají co. [...] (Štefan Švec)
Oceňuji, že vůbec existuje... mnohých kritiků si nesmírně vážím, literatura je jim osudem. Další si skrze literární publicistiku ohřívají jiné polívčičky, lidé jsou různí. (Eva Klíčová)

iLiteratura: Nelze jednoznačně posoudit...
Nelze paušalizovat. Nutno posuzovat případ od případu, osobnost od osobnosti a ještě to nestačí. Snad je tu jeden obecnější rys: u tzv. odbornické (jež nemusí hned znamenat odbornost) kritiky mi vadí nedostatek kontextuálního myšlení, vhledu a intelektuální empatie. Pro mě vskutku platí staré Baudelairovo zjištění, že nejlepšími kritiky byli vždy básníci. (František Dryje)

iLiteratura: „Nemohu nebo nechci soudit“:
Nezajímá mě natolik, abych ji musel oceňovat, vypisovat se z toho, co mi u ní chybí, co mi na ní vadí. (Radim Kopáč)
Kde nic není, není možno zaujmout postoj. (Daniel Podhradský)

 

© iLiteratura.cz

Diskuse

Vložil: Jan Vaněk jr., 03.12.2013 11:42
Literární kritika – anketa 2013 – otázka 10.
Povolena ano, rovnocenné nééé (i kdyby se IJP ÚJČ AV ČR na hlavu stavěla).
Vložil: jmh, 03.12.2013 11:14
Literární kritika – anketa 2013 – otázka 10.
Chybí/chybějí, dubleta je povolena, jde o stylově rovnocenné koncovky.
Vložil: M Pokorný, 03.12.2013 10:56
Literární kritika – anketa 2013 – otázka 10.
chyběti 3. os. pl. chybějí
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.