Literární ceny Finlandia 2013
Finská literární cena Finlandia (2013)

Literární ceny Finlandia 2013

Prestižní finskou literární cenu Finlandia získala v roce 2013 autorka Riikka Pelo (nar. 1972) a její druhý román Náš všední život (Jokapäiväinen elämämme), který pojednává o dramatických osudech světoznámé ruské básnířky Mariny Cvetajevové a částečně se odehrává i v Čechách.

Třetího prosince byla letos už potřicáté udělena nejprestižnější finská literární cena. Při té příležitosti deník Helsingin Sanomat na základě dosavadních zkušeností vytvořil návod, jak cenu získat. Pro případ, že byste na tu slávu i oněch 30 tisíc euro, které cena obnáší, dostali zálusk, bude vhodné držet se těchto základních zásad: psát finsky, zejména o smrti a v rozsahu přesně 352 stran, vystudovat v Helsinkách, používat ich-formu, dostat se do velkého nakladatelství, vymyslet krátký název knihy a hlavně psát dobře. Na věku a pohlaví prý ve Finsku až tolik nesejde.

Ale vraťme se k letošním laureátům. „Vždy jde o to, co má kdo rád, co koho osloví, najdou-li autor a čtenář společnou řeč,“ uvedl v projevu při udělování ceny Finlandia letošní hlavní porotce, ředitel Městského divadla v Helsinkách Asko Sarkola. Ze šestice nominovaných jej nejvíce oslovila Riikka Pelo (nar. 1972) svým druhým románem Náš všední život (Jokapäiväinen elämämme), který pojednává o dramatických osudech světoznámé ruské básnířky Mariny Cvetajevové a její dcery Ariadny (Alji) Efronové. Z našeho pohledu jistě zajímavá volba, protože v tomto díle velkou roli hraje „česká stopa“. Část příběhu se odehrává v době, kdy Cvetajevová s rodinou ve 20. letech pobývala v Praze, Jílovišti a Všenorech. Není bez zajímavosti, že sama autorka počátkem 90. let spolupracovala s českou hudební skupinou The Ecstasy of Saint Theresa a zpívá v několika skladbách jejího debutového alba Susurrate. V současnosti ovšem Riikka Pelo žije v Helsinkách, kde vyučuje tvůrčí psaní a zároveň postgraduálně studuje na filmové škole.

O oceněném románu sama autorka prohlásila, že je to pomalá kniha, která vyžaduje hodně času: „…čtenář musí při čtení taky spát. Bude se mu něco zdát a svůj svět si promítne do světa této knihy.“ Román je univerzální a intimní zároveň a osloví asi všechny matky a dcery, jejichž složitému vztahu se intenzivně věnuje.

V šestici nominovaných se objevila díla tří dřívějších laureátů: Leena Krohn získala cenu v r. 1992 a v užším výběru se ocitl tentokrát její magický román Hotel sapiens, Hannu Raittila, který zvítězil před dvanácti lety s románem Canal Grande (česky 2004), nyní rozehrál svůj příběh Terminál na letišti a švédsky píšící Kjell Westö, který si poctu nejvyšší odnesl v r. 2006, se v románu Přízrak 38 vrací do doby, kdy se pomalu schyluje ke druhé světové válce, aniž by se zhojila traumata války občanské. Další, českým čtenářům známý autor, Asko Sahlberg, monumentálním románem Herodes ani napotřetí nominaci neproměnil. Kromě vítězky mezi nominované poprvé pronikl ještě Juha-Pekka Koskinen, původní profesí matematik, který beletristicky zpracoval život ruského mystika Grigorije Rasputina pod názvem Já, Rasputin.

Cenu Finlandia Junior si odnesla Kreetta Onkeli za příběh Chlapec, který ztratil paměť, v němž zkoumá sílu předsudků. Cenu Tieto Finlandia pro literaturu faktu získal Ville Kivimäki za studii Zlomené mysli zabývající se psychickými následky vojáků, kteří bojovali ve finské armádě v letech 1939–1945.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

redakce,

Máte samozřejmě pravdu, jako vždy. Děkujeme, opraveno.

Jan Vaněk jr.,

Nevím, jak to mají ve Finsku, ale dcera Cvetajevové a Sergeje Efrona se jmenovala jen ??????? ?????, tedy Efronová, nikoli *Efronovová.