Houellebecq, Michel: Mapa a území

Houellebecq, Michel
Mapa a území

kritika překladu překlad

La carte et le territoire, Houellebecqův v pořadí již pátý román, vyšel ve Francii v roce 2010 v nakladatelství Flammarion a přinesl autorovi významné ocenění, Goncourtovu cenu. Řada kritiků je přesvědčena, že román si cenu skutečně zasloužil.

Michel Houellebecq a jeho Mapa a území
Michel Houellebecq: La carte et le territoire. J’ai lu, Paris, 2012, 428 s.
Michel Houellebecq: Mapa a území. Přel. Alan Beguivin, Euromedia Group – Odeon, Praha, 2011, 288 s.

La carte et le territoire, Houellebecqův v pořadí již pátý román, vyšel ve Francii v roce 2010 v nakladatelství Flammarion a přinesl autorovi významné ocenění, Goncourtovu cenu. Řada kritiků je přesvědčena, že román si cenu skutečně zasloužil. Výstavba díla je velice spletitá a mnohovrstevnatá. Michel Houellebecq tímto románem tentokrát nevyvolal žádný skandál, s výjimkou aféry kolem opisování některých pasáží ze stránek Wikipedie. Tento spor vyřešilo dodatečné připsání závěrečného poděkování, kde jsou zdroje uvedeny. Ani v této knize autor nepřestává být ostře kritický vůči současné realitě. Volbou hlavní postavy, fotografa a malíře Jeda Martina, zavádí čtenáře do uměleckého světa, nechává vystupovat reálné postavy. Prostřednictvím Martinova života a díla hodnotí současný svět byznysu. Stejně jako Jed Martin, který usiluje ve svém originálním díle o zobrazení soudobého světa, se Houellebecq pokouší o totéž ve svém románu. Neudává přesný čas, kdy se děj odehrává, ale vzhledem ke zmínkám o skutečných, aktuálních událostech a k zastoupení reálných postav je zřejmé, že se děj odehrává v současnosti a následně jsou vizionářsky anticipovány děje budoucí, až do apokalyptické umělecké vize zániku lidské civilizace.

Tato krátká poznámka k obsahu románu již možná poodhaluje jisté stylové rysy díla, stěžejní z překladatelského hlediska. Houellebecqův rukopis není nijak stylově výrazný, používá jazyk převážně neutrální, text se tak plynule čte a snadno vnímá. Syntaktické vztahy jsou jasné, místy mají některé pasáže až mluvený nádech, zejména v případech, kdy jsou rozvíjeny delší řady vět, které jsou předělovány jen spojovníky. Tento strohý, neutrální styl pak poměrně nenápadně přechází v pasáže takřka odborného charakteru, v nichž se autor zamýšlí například nad určitým sociologickým problémem nebo uvádí encyklopedické informace třeba z již zmíněné Wikipedie. Někdy rovněž autor napodobuje stylové příznaky vyjadřování jisté sociální skupiny, například novinářů. Celkově styl tohoto románu působí vyrovnaně, seriózně a sebejistě, často nese ironické zabarvení. Vlivem toho, že se román odehrává v současném světě, se objevuje na lexikální rovině řada módních, v současných médiích oblíbených výrazů, zpravidla anglicismů.

Český překlad románu vyšel rok po vydání francouzského originálu, v roce 2011, v nakladatelství Euromedia Group – Odeon a jeho autorem je Alan Beguivin. Kromě Mapy a území, jak se jmenuje román v českém překladu, přeložil Beguivin již tři předchozí Houellebecqovy romány (Rozšíření bitevního pole, Elementární částice, Platforma).

V rozboru překladu vycházím z namátkou zvolených úryvků – jedná se o prvních čtrnáct stránek románu (s. 7–20) a o devítistránkovou kapitolu 2 z První části (s. 30–38), přičemž používám vydání knih uvedená v záhlaví tohoto článku (francouzský výtisk není první vydání, z kterého se překládalo, vyšel v kapesní edici, avšak text je totožný).

Kritikám překladu bývá často vyčítáno, že se zaměřují na výčet chyb překladatele a zapomínají ocenit překladatelovu náročnou práci. I proto na úvod s potěšením zmíním klady tohoto překladu. V převážné části kritiky se ale budu věnovat spíše chybám a neobratnostem, a to z prostého důvodu, že kritika překladu by měla překladatelům zejména napomáhat ke zdokonalování jejich práce. Nerada bych, aby byl tento článek chápán jako útok na konkrétního překladatele s cílem jej poškodit.

Klady překladu
Překladatel dokázal převážně velice zdařile vystihnout autorův styl. Až na některé výjimky zmíněné níže udržuje překladatel styl neutrální. Stejně jako originál formuluje v jasných, přehledných souvětích, text se proto čte plynule, nevyhýbá se ani zachycení jisté míry mluvenosti. Tu místy dokonce překladatel posílil, což snad nebylo úplně nutné, nicméně nepříčí se to autorovu záměru. Může jít, tak jako v níže uvedených ilustrativních příkladech, o doplnění výrazu „to“ ve funkci částice, v druhém případě o doplnění vytýkací konstrukce, ve třetím o volbu expresivnějšího slovesa:

Il y avait décidément un problème avec Koons. Hirst était au fond facile à saisir : […] (s. 10)
S Koonsem byl prostě problém. To Hirsta v zásadě nebylo těžké vystihnout: […] (s. 7)

Alors que Koonse semblait porter en lui quelque chose de double, […] (s. 10)
Zatímco Koons, ten v sobě jako by nosil cosi dvojakého, […] (s. 7–8)

Le Croate effectua la réparation, empocha les cinquante euros. (s. 17)
Chorvat opravil bojler a shrábnul padesát eur. (s. 12)

Délku vět v souvětí i interpunkční znaménka (např. Houellebecqem často používaný středník) překladatel dodržuje podle originálu. V rozebíraných úryvcích pouze v jednom případě zkrátil autorovo dlouhé souvětí, které má pravděpodobně funkci polopřímé řeči a budí také dojem mluvenosti, ale vzhledem k jedinému výskytu to nelze považovat za prohřešek.

Překladatel se nebál i v českém textu ponechávat anglická slova, která se v češtině objevují například v publicistice nebo slangu, ale nemusejí být všem čtenářům úplně známá. Takový postup je v souladu s autorovým záměrem postihnout současnou realitu. Jde například o slova „nerd“, „subprime“, „escort“.

Svou vynalézavost prokázal při překladu názvů instalatérských firem: „Plomberie en générale“ (s. 12) – „Instalatérství od A do Z“ (s. 9); „Simplement plombiers“ (s. 13) – „Grunt-Instalatéři“ (s. 10).

Dále se snažil myslet na českého čtenáře a upravoval některé úseky tak, aby využil české reality namísto originální francouzské. Například přirovnání „aussi créatif qu’un Photomaton“ (s. 11), tedy automat na pořízení portrétní fotografie, který se nachází běžně na francouzských stanicích metra a nádražích, přeložil „stejně tak kreativní jako fotoautomat na nádraží“ (s. 8). Tyto fotoautomaty najdeme u nás rovněž na nádražích či v metru, ale nemají zavedený obecně známý název jako ve Francii. Překladatelem zvolený opis vyvolává jasnou představu, o jaký automat se jedná.

Dalším příkladem přizpůsobení výrazu českému čtenáři je překlad francouzského spojení „enchevêtrement babylonien“. Ve francouzštině má adjektivum „babylonien“ sice původně obrazný (metaforický), ale již ustálenější význam „velkolepý, gigantický“.1V češtině by sice při doslovném překladu adjektiva byl jeho význam pochopitelný, ale je možná stále chápán silně poeticky, nemá tak ustálené použití jako ve francouzštině. Proto zřejmě jej překladatel nahrazuje výrazem „velkolepý“, přitom ale v překladu nedochází k ochuzení:

Derrière eux, une baie vitrée ouvrait sur un paysage d’immeubles élevés qui formaient un enchevêtrement babylonien de polygones gigantesques (s. 9)

Za nimi vedlo vysoké okno do krajiny výškových budov tvořících až k obzoru velkolepou změť obřích mnohoúhelníků (s. 7)

Bezdůvodné úpravy a výpustky
Kromě zmíněných úprav, kterými vychází překladatel vstříc českému čtenáři, se však na několika místech dopustil úprav a škrtů, které již ochuzením překladu jsou. V případě následující francouzské věty překladatel vypustil informaci o tom, že publikace byla německá, a mylně ji přivlastnil hotelu Emirates:

[…] la décoration de la chambre était en réalité inspirée par une photographie publicitaire, tirée d’une publication de luxe allemande, de l’hôtel Emirates d’Abu Dhabi. (s. 9)
[…] výzdoba pokoje ve skutečnosti vycházela z jedné reklamní fotografie v luxusní publikaci hotelu Emirates v Abú Dhabí. (s. 7)

V dalším případě vypouští autorovu poznámku, kterou je anticipován děj. Takové poznámky činí autor často, je jeho záměrem zdůrazňovat budoucí děj, proto překladatel neměl důvod poznámku vynechat:

Malgré sa culture classique, il n’était nullement – contrairement à ce qui fut souvent écrit par la suite – habité par un respect réligieux des maîtres anciens ; (s. 49)
Klasické vzdělání ho nábožnou úctou ke starým mistrům nenaplnilo; (s. 32).

Zcela nezodpovědné vůči českým čtenářům je pak vypuštění celého odstavce (s. 15). Odstavec nemá nijak velký význam pro rozvoj děje, nicméně překladatel neměl důvod takto do díla zasahovat. Jedná se pravděpodobně o nedbalost, přehlédnutí, jež bohužel nenapravilo ani redakční čtení. V překladu chybí tato pasáž: „Immédiatement après être entré dans l’appartement il examina la chaudière, longuement, démontant le panneau de commande, suivant de ses doigts fins le parcours complexe des canalisations. Il parla de valves, et de siphons. Il donnait l’impression d’en savoir gros sur la vie, en général.“ (s. 15)

Vliv francouzštiny na překlad
Překladatel si je většinou dobře vědom odlišného charakteru francouzského a českého jazyka, nicméně i přesto je někdy v překladu patrný vliv francouzštiny tam, kde to není vhodné. Případů není mnoho, ale často jsou dost okaté. Vliv francouzštiny se projevuje jednak na lexikální, jednak na syntaktické rovině.

Pod vlivem francouzštiny někdy překladatel volí v češtině výrazy, které sice jsou možným překladem daného slova, ale kontextově by bylo vhodnější zvolit jejich synonymum nebo jiný možný význam francouzského slova. Například v případě francouzského výrazu „projet“, který lze překládat jako „projekt“ nebo „cíl, záměr“, překladatel zvolil právě tu opačnou, zde nepatřičnou možnost, výraz „projekt“ má totiž v češtině konkrétnější, úže vymezený obsah. V daném kontextu by bylo lepší napsat „cíl“:

Ainsi, Jed se lanca dans une carrière artistique sans autre projet que celui – dont il n’appréhendait que rarement le caractère illusoire – de donner une description objective du monde. (s. 49)
Jed se tak vrhl na uměleckou dráhu s jediným projektem, jehož iluzorní charakter si uvědomoval jen vzácně, a sice objektivně popsat svět. (s. 32)

Rozvitý předmět ve větě „les bâtiments offrait un comfort raisonnable“ (s. 47) by spíše než „rozumný komfort“ (s. 31) mohl být přeložen jako „přiměřený komfort“. Podobně ve větě „Pâles et las, tous deux vêtus d’un costume sombre, ils n’avaient aucune difficulté à exprimer la gravité“ (s. 52) by francouzský výraz „las“ bylo vhodnější namísto „flegmatický“ (s. 34), který neodpovídá smutečnímu vzhledu, použít například výraz „znavený“ nebo „odevzdaný“ (celé větě se věnujeme ještě níže).

Dále pro francouzský výraz „argumentaire“2  v dané větě snad v překladu bylo lepší místo výrazu „argumentace“ použít „prezentace“ (jednou z možných variant překladu by bylo například: „Přednost tohoto zařízení, na které zakládalo svou prezentaci, spočívala v pedagogické podpoře“):

Le point fort de l’établissement, l’atout majeur de son argumentaire, c’était le soutien pédagogique (s. 47)
Silný bod zařízení, hlavní trumf jeho argumentace, spočíval v pedagogické podpoře (s. 31)

Rovněž neobratně působí překlad francouzského spojení „les pièces de quincaillerie les plus rudimentaires“ (s. 48) jako „nejzákladnější položky z oceli“ (s. 32). Lépe by snad zněl například překlad „nejobyčejnější železářské výrobky“.

Výraznějším problémem jsou však syntaktické kalky:

[…] mais le bruit s’était répandu qu’il était orphelin, qui plus est orphelin de mère, et cette souffrance qu’ils ne connaissaient pas intimidait ses condisciples ; […] (s. 47)
[…] rozkřiklo se však, že je sirotek, a toto utrpení, které neznali, jeho spolužáky odstrašovalo; […] (s. 31)

Problematické je v této větě nevyjádření podmětu ve vedlejší přívlastkové větě, ke kterému v překladatelově verzi jen kataforicky odkazuje tvar slovesa „neznali“, srozumitelnější je v češtině anaforický odkaz. Jinou variantou překladu tak může být: „rozkřiklo se, že je sirotek, že přišel o matku, a toto nepoznané utrpení jeho spolužáky zneklidňovalo“.

Jiným příkladem je doplnění nepravé přívlastkové věty, pro češtinu neobvyklé, podle originálu:

[…] il ne fit à peu près rien, que répondre aux commandes de photographies d’objets, d’ailleurs nombreuses, qui lui étaient faites. (s. 49)
[…] nedělal v podstatě nic, jenom odpovídal na objednávky fotografií předmětů, mimochodem četných, které dostával. (s. 33)

Z kontextu je jasné, že musel objednávky dostávat, aby na ně mohl odpovídat, takže tato nevlastní přívlastková věta může být v češtině vypuštěna, případně je možné tuto informaci ve větě umístit na vhodnější místo (např.: „nedělal v podstatě nic jiného, jenom odpovídal na objednávky fotografií předmětů, kterých ostatně přicházelo dost“).

Dalším názorným příkladem nevhodného kopírování francouzské syntaxe je překlad výše již zmiňované věty:

Pâles et las, tous deux vêtus d’un costume sombre, ils n’avaient aucune difficulté à exprimer la gravité, […] (s. 52)
Bledým a flegmatickým, oběma v tmavém obleku, nedělalo jim žádný problém vyjadřovat vážnost, […] (s. 34)

(Jiná varianta překladu: „oba byli bledí a znavení a v tmavém obleku jim nedělalo žádný problém působit dostatečně vážně“.)

Zajímavým problémem, který bych spíše jen zmínila na okraj, je překlad hned první věty románu: „Jeff Koons venait de se lever de son siège, les bras lancés en avant dans un élan d’enthousiasme.“ (s. 9) Ve francouzštině je použito běžného apozičního spojení, které může vyjadřovat jak statický popis nějaké vlastnosti, tak dynamický popis děje. V kontextu navíc nabývá tato konstrukce důležitého významu – čtenář totiž zpočátku netuší, že čte popis obrazu, a ne vyprávění děje. To se dovídá až na následující straně, kde je také věta znovu ve stejném znění zopakována, avšak již je jasné, že jde o popis statického obrazu, tedy výtvarného díla. Ve francouzštině je proto sdělení díky použité konstrukci dvojznačné. Překladatel zvolil vyjádření děje: „Jeff Koons právě vstal ze židle a vyhodil ruce před sebe v nadšeném vzmachu.“ (s. 7) I v případě, že odhlédneme od gramatiky, nutno přiznat, že jako vstupní věta do celého románu je toto řešení nešťastné: nejasné a nechtěně směšné – co to postava vlastně dělá? (Jiná varianta s využitím statického popisu: „Jeff Koons právě vstal ze židle s rukama napřaženýma v nadšeném rozmachu.“) Protože jde o popis obrazu, a vzhledem k druhé větě překladu, kde zazní přídavné jméno slovesné „sedící“ místo slovesa („Damien Hirst naproti němu, trochu shrbeně sedící na kanapi“ – s. 7), by snad bylo vhodnější zvolit jinou, popisnou verzi překladu.

Nevhodné vyjádření v češtině
Jiným problémem jsou nevhodná vyjádření v češtině, ať už je důvodem vliv francouzštiny, nebo nikoli. Málo srozumitelným a neobratným řešením je překlad následující věty, kde bych volila volnější překlad s využitím kontextu: „Tady byl schopen...“:

A ce compte-là il aurait bien pu croire aux fantômes, ou à n’importe quoi. (s. 57)
V tomto stylu byl schopen věřit na duchy nebo na cokoliv. (s. 37)

Jiným příkladem je francouzské spojení „curseur d’intensité“ pro označení ovládací součástky na kotli (Doucement, milimètre par milimètre, Jed tourna le curseur d’intensité vers la gauche. – s. 27), které překladatel překládá jako „běžec intenzity“ („Pomaloučku, milimetr po milimetru, otočil běžcem intenzity doleva.“ – s. 18). Ve francouzsko-českém slovníku3  je výraz „curseur“ sice překládán jako technický termín „běžec“, ale ve francouzštině má výraz zjevně širší význam, jde s ním otáčet (zatímco běžec je posuvná součástka). Bylo by možné jej přeložit poměrně banálně a srozumitelně jako „kolečko intenzity“, „regulace intenzity“, což jsou výrazy užívané v návodech k obsluze podobných zařízení.

V jednom případě se objevuje spojení „nepřikládali pozornost“ (s. 7), ve kterém překladatel kontaminuje dvě vazby: „nepřikládat význam“ a „nevěnovat pozornost“. Opakujícím se problémem je volba některých spíše archaických výrazů v překladu, což nekoresponduje s autorským stylem, jak byl charakterizován výše. Jedná se například o výrazy „vzmach“ (s. 7), „namýšlet si“ (s. 8), „nevolky“ (s. 19) (ve významu „proti vlastní vůli, nechtěně“), „chovanec“ (s. 31).4 

Nepochopení předlohy a věcné chyby
K nepochopení předlohy došlo v rozebíraném úryvku ve dvou případech. V jednom případě jde o drobné nepochopení, které budí spíše úsměv:

Afin que tout soit accompli, les desserts furent à leur tour servis. Avec résignation, le père de Jed attaqua sa bûche tradition patissière. Il n’y en avait plus pour très longtemps, maintenant. Le temps passait bizarrement entre eux […]. (s. 24)

Aby vše proběhlo, jak má být, přišly na řadu dezerty. Jedův otec se rezignovaně pustil do tradičního cukrářského polena. Mnoho času jim už teď nezbývalo. Čas mezi nimi plynul zvláštně: […]. (s. 17)

V originálu jasně nezbývalo mnoho dezertu, o čase se mluví až následně.

K dalšímu omylu překladatele vedla nejasná stavba věty. Z následující věty zjevně pochopil, že muži se ptají, zda to pro ně nebylo s jejich bývalými partnerkami lepší. Vzhledem k udržení jednotné sémantické stavby věty, která se soustřeďuje na vyjádření vztahu muže ke své ženě/milence, se však pravděpodobně ptají, zda to nebylo pro ženu lepší s jejím ex:

Autant les hommes sont souvent jaloux, et parfois horriblement jaloux, des ex de leurs amantes, autant ils se demandent avec angoisse pendant des années, et parfois jusqu’à leur mort, si ce n’était pas mieux avec l’autre, si l’autre ne les faisait pas mieux jouir, autant ils acceptent facilement, sans le moindre effort, tout ce qu’a pu faire leur femme par le passé dans le cadre d’une activité de prostitution. (s. 54–55)
Stejně jako muži často, a někdy příšerně žárlí na partnery svých milenek, tak i roky a někdy až do smrti úzkostlivě přemítají, zda to nebylo s tamtou lepší, zda je tamta nedokázala lépe udělat, a také snadno a bez jakéhokoliv přemáhání přijímají vše, co jejich partnerka prováděla v minulosti, třeba i v rámci prostituce. (s. 36)

(Jiná varianta: Stejně jako muži často, a někdy strašně žárlí na bývalé partnery svých milenek, stejně jako po léta, někdy až do smrti, úzkostlivě přemítají, jestli to s tamtím nebylo lepší, jestli ji tamten nedokázal lépe udělat, tak zároveň snadno a bez jakéhokoli přemáhání přijímají vše, co mohla jejich partnerka provádět v minulosti v rámci prostituce.)

V překladu došlo i k několika věcným chybám. Pro francouzský značně obecný pojem „chauffe-eau“ (s. 12) překladatel zvolil ekvivalent „bojler“ (s. 9). Nicméně v češtině rozlišujeme bojler, který slouží k ohřevu vody, a kotel, který kromě ohřevu vody může zajišťovat i vytápění. Jelikož v románu se jasně popisuje, že po poruše zařízení je hrdinovi zima a teplota v místnosti klesá, je nutné, aby se v překladu objevil „kotel“. Další podobnou chybou je překlad „une corbeille de fruits confits“ (s. 9) jako „ošatka nakládaného ovoce“ (s. 7). Nakládané ovoce většinou skladujeme ve sklenici s tekutinou, v níž je ovoce naložené, a takové ovoce bychom nelili do ošatky. Zde se tedy jedná o sušené nebo kandované ovoce. Dále překlad spojení „baie vitrée“ (s. 9) (viz citaci zmíněnou výše) jako „vysoké okno“ (s. 7) vyvolává spíš představu okna v kostele než v moderní kanceláři. Lepší variantou by byl překlad „velké okno“, případně „skleněná“ nebo „prosklená fasáda“.

Pochopitelně román není odborný text, ve kterém je vyžadována terminologická přesnost. Nicméně čtenáři románů jsou různí, s různými odbornými znalostmi, a hlavně jsou velice pozorní. Podobné věcné chyby v uměleckém textu snad promineme autorovi, ale rozhodně by je neměl přidávat překladatel.

Tolik výčet omylů a nepřesností vypsaných z několika uvedených stránek románu. Přes těchto pár zejména náhodných chyb, jež snad svědčí spíše o nepozorné, uspěchané práci, o příliš povrchním přístupu k překladu, než že by dokládaly zásadní neznalosti autora překladu, musím znovu připomenout, že český text nepůsobí špatně. Čtenář hltající děj pravděpodobně občasné nesrovnalosti ani nebude vnímat. Celkově lze tedy překlad hodnotit jako poměrně zdařilý. Překladatel obecně velice dobře vystihl autorský styl, mnohdy si velice dobře poradil s řešením určitých částí textu, zejména na lexikální úrovni. Zároveň je však třeba uznat, že ačkoli některá výše uvedená problematická místa jsou možná méně zásadní, sporná a obhájitelná z pohledu překladatele, jindy jde naopak i o zásadní prohřešky – například zmiňovaný vliv francouzské syntaxe, užití stylisticky nevhodných archaismů, které jdou proti stylu autora, vypouštění úseků textu a věcné nedostatky. Tyto případy již mohou na čtenáře českého překladu působit rušivě, či je dokonce o něco z originálu ochudit, lehce zkreslovat jeho styl. A aby všechny výtky nešly pouze na hlavu překladatele, dovolím si závěrem poznámku, že zejména zřejmé nedostatky v textu mohly být odhaleny při redakčním čtení.

1. Ve Velkém francouzsko-českém slovníku (J. Neumann, V. Hořejší a kol.) je uveden jako druhý význam „obrovský, velkolepý (o stavbě)“, francouzská definice (www.cntrl.fr) uvádí „considérable; qui par son gigantisme rappelle les constructions de Babylone“.zpět

2. Podle elektronického slovníku Larousse má tento výraz dva významy: 1. Liste d'arguments de vente établie pour donner au vendeur une connaissance précise des caractéristiques et qualités du produit qu'il est chargé de commercialiser; 2. Ensemble d'arguments à l'appui d'une opinion, d'une thèse.zpět

3. Viz Neumann, J.; Hořejší, V. a kol. Velký francouzsko-český slovník. Praha, Academia, 1992.zpět 

4. Výrazy se buď neobjevují, nebo jsou charakterizovány jako zastaralé a poněkud zastaralé ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a ve Slovníku spisovného jazyka českého. zpět

© Iveta Picková

Diskuse

Vložil: Jana Chartier, 06.02.2014 08:58
Houellebecq, Michel: Mapa a území
Dobrý den, myslím, že s tím časem/dezertem nemáte pravdu (Il n'y en avait plus pour tres longtemps, maintenant). Tam jde opravdu o to, že už to nemělo dlouho trvat, protože už byli u moučníku. Mě na tom spíš zaráží tradiční cukrářské poleno, to by si podle mě zasloužilo přeložit jinak. Zdravím
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2753x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce