Fořt, Karel: Z New Yorku do pekla a zpět (1)

Fořt, Karel
Z New Yorku do pekla a zpět (1)

recenze beletrie česká

Knihou s názvem Z New Yorku do pekla a zpět se českým čtenářům poprvé oficiálně představuje spisovatel Karel Fořt. Jak prozrazuje autorův medailon, máme tu čest s ryzím dobrodruhem, který v roce 1979 emigroval z Československa a od té doby procestoval notný kus světa, vystřídal mnohá zaměstnání a vyvíjel řadu kulturních aktivit. Také si však koncem 80. let prošel dráhou drogově závislého kriminálníka a právě tato životní kapitola se stala námětem jeho silně autobiografické románové prvotiny.

Karel Fořt: Z New Yorku do pekla a zpět. Torst, Praha, 2013, 228 s.

Knihou s názvem Z New Yorku do pekla a zpět se českým čtenářům poprvé oficiálně představuje spisovatel Karel Fořt (*1957), ačkoliv ve skutečnosti debutoval již v roce 1991 – jeho básnický text Děti Českého království ovšem vyšel pouze na stránkách 2. čísla Placákova bibliofilského sborníku Ztichlá klika. Jak prozrazuje autorův medailon na záložce přítomného titulu, sepsaný patrně editorem celého svazku Martinem Machovcem, máme tu čest s ryzím dobrodruhem, který v roce 1979 emigroval z Československa a od té doby procestoval notný kus světa, vystřídal mnohá zaměstnání a vyvíjel řadu kulturních aktivit. Také si však koncem 80. let prošel dráhou drogově závislého kriminálníka a právě tato životní kapitola se stala námětem jeho silně autobiografické románové prvotiny.

S autorovým alter egem, přezdívaným Čeko, se tak setkáváme roku 1989 v New Yorku, kdy se jako recidivista ocitá ve vězení, a již od prvních řádků začíná být zřejmé, že se nám dostává do rukou literární výpověď nadmíru autentická a syrová, a přesto navýsost umělecká. V hlavním hrdinovi nacházíme zasvěceného průvodce zmíněným velkoměstem, zvláště pak newyorskou periferií, jejíž specifické lokality a svérázné obyvatele líčí autor ve velice živých barvách. Fořt nijak neskrývá svou náklonnost k Městu či Gothamu, jak této metropoli s oblibou přezdívá, a jeho líčení jednotlivých stránek drsného, přesto však poetického „světa ghetta“ dostává často formu sáhodlouhých, ba leckdy až litanických výčtů, příhodně ilustrujících četnost i pestrost vjemů a zážitků, jež tato odvrácená strana „Velkého jablka“ skýtá příchozím odvážlivcům či zoufalcům.

Spisovatelovy bohaté osobní zkušenosti spolu s jeho nesporným vypravěčským talentem daly vzniknout výjimečné próze, utkané z dlouhé řady poutavých drobných historek a krátkých úvah na nejrůznější témata, které do příběhu přináší nejen ústřední protagonista, ale též početný zástup epizodních postav. Přechod do druhého klíčového prostředí, kterým je vězeňský svět, přitom výraznou roli slova ve Fořtově vyprávění nikterak neumenšuje, ba právě naopak – míra dialogičnosti, jakož i hrdinovy introspekce vcelku logicky ještě stoupá. Ostatně jazyk představuje specifickou a zajímavou stránku celé knihy – kromě hovorového lexika jej obohacují výrazy slangové, spjaté s drogami či pobytem za mřížemi, a také množství slov anglických, vnášejících do českého textu prvek ozvláštnění (mít sorry výraz, být sick).

Život ve vězení je zde vylíčen takřka idylicky, přitom však naprosto věrohodně. Hlavní hrdina, pojímající svůj pobyt za mřížemi jako spravedlivý trest za své prohřešky a příležitost k vlastní nápravě, se záhy zařazuje mezi převažující černošské a hispánské osazenstvo a jeho drogovou závislost střídá čtenářská vášeň. Vedle lásky ke knihám a hudbě patří mezi hrdinovy stěžejní rysy (patrně taktéž blízké samotnému autorovi) značný přehled po humanitních oborech, zvláště pak filozofii, nebo neskrývané amerikanofilství, snoubící se s antikomunismem. Ze zuboženého bílého „junkieho“ se stává oblíbený, ba i respektovaný člen vězeňské komunity a z mozaiky Čekových příhod a komentářů k vězeňskému prostředí a jeho obyvatelům potom vyvstává plastický obraz soudobé americké věznice, v níž sice vládne přísná hierarchie a dodržují se četná psaná i nepsaná pravidla, ale kde nakonec stejně platí staré lidské moudro, že jaké si to člověk udělá, takové to má.

Již tak značnou míru autobiografičnosti dále zvyšují četné retrospektivní pasáže, v nichž se Čeko vrací ke svému dospívání, útěku z vlasti a emigrantské pouti završené příchodem do New Yorku. Na ploše hrdinových vzpomínek se pak místy objevují i kritické glosy, týkající se zvláště nelehkých poměrů uvnitř vídeňské emigrantské komunity. Přestože by se mohlo zdát, že Fořtova kniha je „pouze“ silná, avšak literárním řemeslem takřka nepoznamenaná osobní výpověď, není tomu tak – i když ponecháme stranou autorův vypravěčský dar a svébytnou poetiku, obsahuje dotyčný text celé pasáže, ba i kapitoly nesoucí výraznou beletristickou pečeť (za příklad může posloužit „snová“ třetí kapitola nebo s nadsázkou popsaná scéna Čekova plamenného projevu k příteli Haywoodovi). Kniha Z New Yorku do pekla a zpět, doprovázená nadto černobílými fotografiemi Pavla Sojky (zachycujícími tutéž tvář New Yorku jako Fořtův text), představuje zkrátka vzácné spojení poutavého osobního příběhu a výjimečného literárního talentu, což tento román činí zvláště v kontextu současné české prózy titulem vskutku nevšedním.

 

© Petr Nagy

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 60 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   50%čtenáři

zhlédnuto 3502x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce