Smith, Jeff: Kůstek (Přízračné kruhy)

Smith, Jeff
Kůstek (Přízračné kruhy)

recenze komiks

Když v roce 2010 nakladatelství Crew vydalo první díl rozsáhlého komiksového románu Kůstek, bylo to pro většinu čtenářů značné překvapení. V nakladatelství, které se do té doby specializovalo na drsné a černohumorné komiksy pro mladé dospělé, vyšlo dílo, jehož tři hrdinové jako by vypadli z komiksů o kačeru Skrblíkovi.

Mezi hororem a disneyovkou
Jeff Smith
: Kůstek 5 – Přízračné kruhy. Přel. Michael Bronec, Crew, Praha, 2013, 160 s.

Když v roce 2010 nakladatelství Crew vydalo první díl rozsáhlého komiksového románu Kůstek, bylo to pro většinu čtenářů značné překvapení. V době, kdy komiks přestával být vnímán jako dětinská zábava, vyšlo v nakladatelství, které se do té doby specializovalo na drsné a černohumorné komiksy pro mladé dospělé, dílo, jehož tři hrdinové jako by vypadli z komiksů o kačeru Skrblíkovi. Na první pohled humoristický komiks pro děti ale již v prvním svazku začal odkrývat své temnější stránky a nyní, když se vydávání blíží k závěrečným dílům, se definitivně ukazuje, že vše je naopak, než se zdálo zpočátku. Není to tak, že by se humoristický komiks pro děti odehrával v prostředí hrdinské fantasy – to jen do hrdinské fantasy zabloudily postavičky, které čtenáři očekávají v úplně jiném žánru. Jeff Smith sice přiznává inspiraci disneyovkami a Kůstek získal většinu prestižních cen Willa Eisnera v kategorii humoru, ale s postupujícím dějem se žánr mění: ještě první svazek Útěk z Kůstkova je čistokrevná situační komedie, plná drobných gagů a zakončená velkým finále, kde se všechno semele do obrovského pádícího davu. Hrozivé, ba strašidelné tóny jsou přítomny, ale obvykle se rychle zvrtnou v grotesku. Postupně však příběh potemní a ve dvou letos vydaných svazcích je už poměr obrácený. Humor jen koření dobrodružný a čím dál pochmurnější, místy až hororový příběh.

Pro jistotu rychlá rekapitulace děje: trojice kamarádů z městečka Kůstkova, o kterém se však čtenáři dozvídají jen z vyprávění, je na útěku před svými bývalými sousedy, protože jeden z nich, zvaný Podfukius Kůstek, už vyvedl tolik ziskuchtivě prohnaných kousků, že trpělivost oklamaných přetekla. S „Podfou“ se na pouť vydal jeho kumpán Švanda a bratranec Ferda, hlavní hrdina celé knihy. Skrze horu, v níž žijí draci, se dostanou do údolí s idylickou vesnicí, na jejímž okraji bydlí stará paní Babča Ben s mladou vnučkou Trnkou. Úvodní svazek série sleduje převážně vypečené kousky neúnavného kšeftaře Podfukiuse, zároveň naznačuje, že se schyluje k jakémusi osudovému středu. Tlupy mírně inteligentních (pravda, v Kůstkovi mluví kdejaké zvíře, ba i moucha) a místy komicky civilizovaných žravých oblud zvaných Krysáci sice osady v údolí ohrožovaly odjakživa, nyní se však houfují a mají nového, děsivého pána. Ferda Kůstek, který se do Trnky brzy platonicky zamiluje (bude nadmíru zajímavé sledovat, jak má autor tuto romantickou linku vymyšlenou, protože spojení čehosi, co nejvíc připomíná plyšovou hračku, s realisticky vykreslenou lidskou bytostí má malou naději na úspěch), začne spolu se čtenáři postupně odhalovat dosud utajovanou minulost hlavních postav, která souvisí se zánikem jednoho velkého království i s těmi již zmíněnými draky. Do děje čím dál více zasahuje magický nepřítel, v posledních epizodách již dojde k boji mezi houfy Krysáků a sešikovanými vesničany, údolí je zničeno a Kůstkové s Trnkou a babčou se vydávají na nebezpečnou cestu pustou krajinou, v níž se navíc nacházejí neviditelné magické časoprostorové kapsy.

To schéma je samozřejmě známé, už Tolkien do fantasy mezi svalnaté rytíře přidal malé pohodlné a poživačné hobity a ze zprvu pohádkového syžetu, plného humorných a triviálně dobrodružných situací, vybudoval hrdinský epos. Smith však do světa fantasy tři nepatřičné hrdiny vkreslil, přičemž jejichž roztomilý základ je jasně patrný i pod čím dál zuboženější, špinavější a zraněními poznamenanou vizáží a z mysli čtenáře jej nedokáží vymazat ani jejich prudké hádky, zrady či hrdinské činy.

S přibývajícími svazky se mění i charakter vyprávění. Původně sled komických (situačních i slovních) scének postupně nabírá čistě románovou formu, příběh se větví a sílí, charaktery postav se vyjasňují, ale i proměňují, čtenáři dychtí po každém dalším pokračování. Byť třeba čtvrtý svazek Ostrozub – Vládce východního pomezí má kromě ústřední linky vlastní uzavřený příběh velkého horského lva, který zachovává neutralitu mezi oběma soupeřícími stranami a chvíli je na straně dobra a chvíli zla (v tomto pořadí). Což je jistě dáno i tím, že v průběhu let 1991–2004, kdy komiks vycházel, se měnila situace a z laciných krátkých sešitových vydání se stávaly tlustší svazky (respektive sešitová vydání byla od roku 1995 záhy kompletována v celkem devíti knihách; české vydání je stáhlo do sedmi). Ale je v tom i značná dávka vypravěčského umění: odměnit čtenáře uzavřením epizodického motivu, ale udržet jeho pozornost pro celek příběhu, jak se to v komiksových nebo televizních sériích prosazuje stále častěji a úspěšněji.

Kůstek je dílo úctyhodné ve své velkoleposti a kupodivu i nečekaně konzistentní. Jakmile si čtenář zvykne na přítomnost veselých figurek mezi hrubými vesničany a krvežíznivými potvorami, čte jedním dechem a vůbec mu nevadí, že kresba je pouze černobílá. Samozřejmě až závěr prozradí, zda jde o epos, nebo komedii, ale vzhledem k tomu, jak se děj vyvíjí, by člověk na to druhé moc nesázel. Zvláště, pokud by bookmakerem byl Podfukius.

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 65 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

80%autor článku   49%čtenáři

zhlédnuto 1435x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce